Foto: Fotoarchiv KPR, foto Hana Brožková

Petr Martan (nar. 1958) žije v jihočeské obci Čkyně. Má lesnické vzdělání a je osobností za níž stojí díla trvalé hodnoty. Jako publicista a spisovatel literatury faktu je činný přes 30 let. Jeho knižně vydaná díla čítají 17 svazků a vyšly celkovým nákladem 52 000 kusů u nás i v zahraničí. Týkají se většinou problematiky lesnictví, životního prostředí a ochrany přírody.

Souborně zdokumentoval šumavskou lesní katastrofu (2007-13) z pohledu lesnicko - sociálně - ekonomického. Tím se zařadil mezi pokračovatele děl spisovatele Karla Klostermanna, který kdysi popsal obdobnou šumavskou kalamitu.

Martan je jeden z prvních autorů, který pojmenoval duchovní a ideologický základ novodobé ochrany přírody, její totalitní prvky a upozornil na její nebezpečnost.

Jeho knihy burcují veřejnost k záchraně doposud zelených lesů na Šumavě i v celé ČR, které chrání zdroje spodních a povrchových vod. Propagují uplatňování lesnických principů, jako cestu k celostátnímu zastavení chřadnutí lesů suchem a kůrovcovou kalamitou i ke zmírnění dopadů klimatických změn.

Jako autor je schopen komplexně vyjádřit své myšlenky i odborné věci a zasadit je do historického kontextu. Proto se jeho knihy řadí mezi odborně-populární, které vychází ve větších nákladech a rozumí jim širší veřejnost.

Martan je příkladnou osobností v lesnickém oboru. Třináct let organizuje akce propagující lesnictví, kterých se zúčastnily desítky tisíc občanů z řad zejména laické veřejnosti. Vystupuje proti omezování hospodářského využívání lesů a hájí dědictví předků - lesníků a lesních dělníků - kteří svou cílevědomou prací vypěstovali hodnotné lesy. V tomto směru vykonal i legislativní iniciativy v oblasti lesnictví a životního prostředí; také jako předseda petičního výboru tří petic (měly 14, 13 a 12 tisíc podpisů), odevzdaných do Parlamentu ČR.

Výsledkem Martanovy dlouholeté badatelské činnosti je vznik "Národního památníku zemřelých v lesnictví, 1918-2018". Tento knižní památník je ojedinělým v České republice (má obdobu jen u Policie ČR). Obsahuje 1 100 smrtelných událostí a jmen těch, kteří zemřeli při práci v lese a pro les. Cílem autora je nejen veřejně uctít oběti, ale také přispívat k širokému uvědomění toho, že dřevo a veřejné užitky z lesů produkují zdravé lesy, které jsou výsledkem lidské práce, která si v ČR každoročně vyžádá kolem deseti lidských obětí.

Martan je iniciátor vzniku pamětních desek: "Lesnickým osobnostem" (Boubín, 2010), "Šumavským lesům na paměť násilí" (Bučina, 2011),"Kdo za to může" (Bučina, 2012).

Martan je autorem několika knižních děl, zachycujících novodobou regionální historii s důrazem na příběhy lidí trpících v komunistickém režimu. Na základě studia archivních dokumentů a svého filozofického vhledu, netradičně pojmenoval česko-německé soužití na jihu Čech - nacismus, vyhnání Němců r. 1946, komunismus, železnou oponu a příběhy politických vězňů. Martan je mistrem literární syntézy, neboť píše populárně-historické texty, které chtějí krátce, pravdivě a podloženě zachytit české dějiny.

Inicioval vznik pamětní desky "Vystěhovaným zemědělcům komunistickým režimem" (Nahořany, 2015). Je autorem knižního "Památníku obětem a hrdinům z obce Čkyně 1914-1918-2018", (2018).

Petr Martan přispěl ke změnám ve vědomí lidí. Roku 2000 založil Komunitu pro duchovní rozvoj, obecně prospěšnou společnost a jedenáct roků provozoval veřejné centrum. Tím se stal regionální osobností pro občany, kteří věří v duchovní rozměr života, ale nepřísluší k žádnému náboženství. Zkušeností přispěl k odpovědím na současné migrační téma v tom, že český většinový člověk nemá schopnost soužívat s lidmi, kteří vyznávají islámské náboženství.

Tiskovou zprávu vydala dne 29. 10. 2019: Komunita pro duchovní rozvoj, o.p.s.

tel. 732 373 448

Příloha: Petr Martan je autorem

Publikační činnost: Vydavatel a šéfredaktor celostátního časopisu „Myslivec“ (1994-1997), jako prvního opozičního časopisu v oboru po r. 1989. Autorem více jak 300 článků publikovaných v různých médiích.

Knižně vydaná díla: Jihočeské halali (1991), Barok – zlatý věk myslivosti (1992), Ekopsyché (1997, sbírka básní), Poselství přírodních národů (1998).

Knižně vydané novodobé historické studie: Rodina Jandova od Dobré Vody (2007), Paměť Čkyňska (2013), Za železnou oponu (2014).

Knižně vydané o problematice lesnictví, Národní park Šumava a ochrana přírody:

Šumava umírající a ohrožená (2008, vyšla též v němčině), Šumava krajina živitelka (2009, vyšla též v němčině), Boubín v rukou státu (2010), Suchá opona Šumavy (2011), Lesnické principy (2012), scénář dokumentárního filmu Zomierajú postojačky (Slovensko, 2013), Za železnou oponu (2014), Lesy českého státu (2016), Lesy českého státu II. (2019).

Získal ocenění: Uvedení ve slovníku „Myslivecký slavín – významné osobnosti“. Udělení ceny "Lesnický klasik 2016".

Převzato z profilu politika