Konference nazvaná Newsocracy: Koncentrace vlastnictví médií v Česku a EU pořádaná Evropským centrem pro tisk a svobodu médií (ECPMF) se konala v pátek 14. prosince 2018 v prostorách Impact Hubu. V komorním prostředí se jí zúčastnilo kolem 40 účastníků.

Své zkušenosti zde popisoval například bulharský investigativní novinář Rossen Bossev, který popisoval, jak většina médií v Bulharsku postupně přešla pomocí půjček od bulharských bank do rukou vládních představitelů nebo jejich příznivců. Sám se cítí v Bulharsku utiskován. V současné době je podle něj 8 z 10 největších bulharských médií využíváno pro vládní propagandu.

Situaci v Maďarsku popsala Agnes Urban z Mertek Media Monitoru. Zmínila, jak Viktor Orbán pomocí své strany Fidesz využil státní peníze pro ovlivnění komerčních médií a zrušil veřejnoprávnost médií, které začal následně využívat pro vládní propagandu. Popsala i současnou situaci, kdy většina komerčních médií přechází do nadace spojené opět s vládní garniturou.

Novináři Olivia Kortas a Bartosz Wieliński popsali situaci v Polsku. Zmínili také kritizovaný připravovaný zákon, který by měl nařídit zahraničním vlastníkům polských médií, aby je prodali Polákům.

Několik účastníků včetně turecké novinářky Elif Ince nebo Ondřeje Neumanna z Institut nezávislé žurnalistiky a Václava Štětky z Loughborough University popisovalo, jaké měla změna vlastníka negativní dopady na objektivitu a vyváženost zpravodajství média.

Po konferenci ukázkový příklad manipulace předvedl server ParlamentníListy.cz, který vydal zavádějící článek, ve kterém byli překrouceny parafráze slov pirátského poslance Tomáše Martínka a pro jistotu navíc byl k článku připojen nesouvisející úvodní obrázek s Miroslavem Kalouskem. Proto přinášíme částečný přepis debaty s portugalskou europoslankyní Anou Gomes. Diskuze začala otázkou na střet zájmů premiéra Andreje Babiše. Tomáš Martínek odpovídal:

Babišův střet zájmů je evidentně problém. Je předsedou vlády, která má rozhodující vliv na personální obsazení pozic, které mají v gesci rozhodování ohledně dotací, sám se účastní vyjednávání ohledně dotací v EU, důležité MF i MMR vedou ministři z hnutí ANO pana Babiše. V rámci systemizace pracovních míst jsou propoušteni zaměstnanci za nejasných podmínek a jsou nahrazováni často lidmi více loajálními zástupcům vedoucího hnutí ANO.

Nejde pouze o dotace z EU, ale i peníze státního rozpočtu, firmy premiéra dostávají například velké úlevy na daních, kdy jim jsou odpouštěny daňové povinnosti apod.

PR tým pana premiéra ovšem umí manipulovat lidmi a podsouvat informace, které chtějí lidé slyšet; hnutí ANO si umí mediálně přivlastnit úspěchy jiných stran i ekonomického růstu, který je způsoben především ekonomickým růstem v celé střední Evropě i díky růstu německé ekonomiky. Tyto makroekonomické faktory ovšem lze občanům vysvětlit pouze těžko, a proto jsou připisovány i díky PR týmu právě premiérovi Babišovi.

V České republice je v posledních letech trend, kdy se média dostávají od zahraničních vlastníků do rukou českých podnikatelů. Poněvadž zisky mediálních domů kvůli silné konkurenci i menšímu počtu předplatitelů placených titulů stále klesají, je často zájem na vlastnictví médií jiný, než právě přímý finanční zisk.

Tím jiným zájmem může být právě mediální moc, která umožňuje ovlivnit občany tak, jak majitel média potřebuje.

Babiš je prostřednictvím svěřenského fondu a následně skrze společnost Agrofert majitelem hned několika důležitých médií. Jedná se o vydavatelství Mafra, které se v současné době slučuje s vydavatelstvím Bauer Media. Díky této fúzi se stane největším vydavatelem tištěných periodik v České republice. Dále je vlastníkem také jednoho z největších rádií Impuls i hudební televize Óčko. Právě díky TV Óčko či volnočasovým médiím Bauer média může mít podstatný vliv na české osobnosti. V poslední době se mnoho osobností například české hudební scény ozývá proti trestně stíhanému premiérovi, proto tato pro osobnosti důležitá média mohou být pákou i na tyto celebrity.

Nejde pouze o vlastněná média. Hnutí ANO může z pozice moci ovlivňovat i jiná komerční média. Například se jedná o prostředky ministerstev na propagaci různých projektů včetně projektů EU. Například na propagaci projektu hnutí ANO na zavedení EET, bylo ze státních peněz vyčleněno 130 mil. Kč. Dodnes mi osobně přijde, že ta média, která získala část těchto prostředků jsou nakloněna hnutí ANO více. A bohužel zde může jít i o prostředky určené k propagaci EU projektů, což vyžaduje sama EU (konkrétně se jedná o zhruba 0,3 % z každého rozpočtu projektu). Stejně tak se objevily náznaky ohledně změn mediálních zákonů. Například by někteří poslanci chtěli vypustit povinnost pro média, která potřebují vysílací licenci, ohledně objektivity či vyváženosti zpravodajství. Z mého pohledu není přípustné, aby po takové změně mohli dostávat takováto média jakékoliv prostředky od státu - vždy by totiž hrozilo riziko střetu zájmů.

Dalším problém nastává u veřejnoprávních médií. Strany jako SPD, KSČM a bohužel také někteří členové premiérova hnutí ANO se při jednání volebního výboru staví proti schválení výročních zpráv veřejnoprávních médií jako je Česká televize nebo Český rozhlas. Dvojí neschválení výročních zpráv by mělo za následek odvolání členů mediálních rad a navolení nových. Při současném způsobu tajných voleb v poslanecké sněmovně, kdy se stává, že jsou voleni téměř výhradně nominati těchto tří stran a poměrné zastoupení není touto většinou respektováno, by jistě nové vedení nemělo problém s výraznými personálními změnami například v ČT. Hnutí ANO například nominovalo do RRTV Petra Štěpánka, který je častým přispěvatelem na dezinformačních webech a nepokrytě útočil na Českou televizi, kterou by doslova nechal podminovat a zmáčkl knoflík. My jako Piráti také chceme zlepšit fungování ČT například v oblasti transparentnosti hospodaření, ovšem zpravodajství této veřejnoprávní televize je považováno za nejdůvěryhodnější ze všech TV. V posledním průzkumu byla důvěryhodnost událostí kolem 66 %, zpravodajství druhé nejdůvěryhodnější TV stanice se pohybuje kolem 17 %. Je možné, že nakonec k neschválení zpráv nedojde, i tak se jedná pravděpodobně pouze o oddálení tohoto “převzetí” veřejnoprávního média pro účely vládnoucích politiků. Protože mediální rady se postupně převolují a před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021 již bude převolena snad celá rada. Sami radní zvolení za zmíněné strany navrhují navíc změnit mediální zákony tak, aby mohl být ignorován jejich střet zájmů.

Navíc se objevují i jednotlivci v jiných stranách včetně opozičních, kteří pravděpodobně podporují tyto útoky na veřejnoprávní média. Jedná se například o poslance Klause ml. z ODS, který byl iniciátorem projednávání kauzy v pořadu Zprávičky na dětském kanálu ČT:Déčko na výboru pro vzdělávání. V brzké době se touto kauzou bude pravděpodobně zabývat i volební výbor i přesto, že primárně jsou odbornými orgány k tomu určené Rada ČT a následně RRTV. Je možné, že tak opoziční poslanec přinesl pseudozáminku, která ve svém důsledků pomůže odůvodnit útok na Českou televizi.

Různé zprávy se objevují i u dalších veřejnoprávních médií, kdy například tento týden nebyla prodloužena smlouva řediteli rádi Vltava Českého rozhlasu. Například hradní kancléř Vratislav Mynář přiznal v rozhovoru pro XTV, že si prezident Zeman zve na kobereček generálního ředitele ČT a snaží se ho za zavřenými dveřmi ovlivňovat. Změny ve vysílání veřejnoprávních médií či personální změny tak je možné často chápat jako snahu zalíbit se vládnoucím politikům včetně prezidenta.

Tím lze konstatovat, že problém není pouze vlastnictví médií, ale i ovlivňování dalších komerčních médií i snaha o ovládnutí veřejnoprávních médií.

Ohledně mediálně-politického střetu zájmů byl kromě Andreje Babiše zmíněn také vlastník Parlamentních listů a regionálních TV senátor Ivo Valenta. V rámci dotazů na možnou podporu médií bylo zmíněno, že Piráti jsou proti projednávané směrnici EU o copyrightu při současném znění problémových nebo dokonce cenzurních článků 13, 4 či 11. Článek 11, který má zavést tzv. daň z odkazu, bude podle Pirátů spíše proti podpoře seriózních médií. Na druhou stranu Piráti podporují v EU projednávanou možnost zavedení 3 % digitální daně, kterou by měli platit digitální společnosti Google či Facebook. Protože Google i Facebook profitují na zpravodajství médií, mohly by se z výběru této daně částečně prostředky přerozdělit podle nějakého objektivního mechanismu také médiím. Představen byl s ohledem na podporu nezávislých médií také pozměňovací návrh k daňovému balíčku, který by mohl usnadnit dobrovolné darování prostředků veřejnoprávním médiím. Zmíněno bylo také, že mnoho českých médií neplní svoji povinnost informovat RRTV ohledně činností pro podporu mediální gramotnosti. V závěrečné zprávě RRTV za rok 2017 jsou pozitivně v tomto ohledu hodnoceny především veřejnoprávní média Česká televize i Český rozhlas a komerční televize Seznam.cz.