Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové,

já bych chtěl vystoupit se změnou programu schůze na téma migrace, jak už tady anoncovala paní Vildumetzová Mračková, a je to otázka právě migrační vlny a jejího řešení. Padla tady čísla 306 000 registrovaných běženců z Ukrajiny. V současných dnech skutečnost je, že tady Ukrajinců v České republice je více a ne všichni jsou registrováni. Jsou tady čísla kolem sta tisíc dětí školou povinných, 24 000 ukrajinských, dneska už dá se říct téměř spoluobčanů, se podařilo zaměstnat, a to je poměrně číslo zajímavé. A z hlediska budoucího vývoje, tak jak jsme se tady o tom i ve Sněmovně bavili, ta možnost zaměstnávání Ukrajinců dlouhodobá, eventuálně při jejich dlouhodobém setrvání v České republice, může být zajímavá pro další vývoj třeba v naší republice.

My jsme se dostali na bezpečnostním výboru k problematice registrací takzvaných KACPU, což jsou ta krajská registrační místa, a vlastně tím jsme si otevřeli problematiku bezpečnostní, protože mezi námi jsou i specialisté, kteří dříve třeba pracovali v cizinecké policii a podobně a viděli určitá i možná nebezpečí pro vnitřní bezpečnost v České republice podle toho, když by ta registrace nebyla důsledná. Dneska se ukazuje, že ta tematika, kterou jsme otevřeli na bezpečnostním výboru, byla správná, protože pro bezpečnost v České republice je důležité, aby migranti nejenom byli řádně zaregistrováni, ale hlavně abychom pro ně zajistili ubytování, abychom pro ně zajistili školy, abychom pro ně zajistili zdravotní péči. Na tom všem se samozřejmě pracuje, ale chyběl na začátku migrační plán. A proto vzhledem k tomu, že 10. 3. na výboru pro bezpečnost jsme měli možnost hovořit s ministrem vnitra, který byl přítomen na tomto výboru, tak jsme ministra požádali o to, aby zhruba v horizontu čtrnácti dnů připravil migrační plán, respektive aby ho připravila vláda.

Ten plán by se měl připravit - a to byl náš požadavek, podle počtu migrantů a podle vývoje migrační situace, protože samozřejmě tam je více neznámých. Doba trvání toho válečného konfliktu a možnost návratu některých migrantů třeba na území, kde již se nebojuje, respektive při ukončení válečného konfliktu i návrat většího počtu migrantů. Samozřejmě namodelovat různé situace a hlavním ale cílem bylo podle počtu přicházejících migrantů zajistit ubytování, zdravotní péči, školství, tak aby byly připraveny. To vše se řeší v takzvaném nouzovém stavu. Nouzový stav je vlastně ten rámec krizové problematiky, ve které se podle krizových zákonů tato situace dá řešit. Tady jenom připomenu, že v minulosti ten nouzový stav, když jsme ho chtěli využít v rámci covidové situace, tak se to nesetkalo s úspěchem a byl nahrazen potom tady pamatujete všichni to dlouhé projednávání třeba ve vztahu ke covidu pandemickým zákonem, ale ukázalo se, že v řešení té migrační krize je to důležitý nástroj a současná vládní pětikoalice si jej tady nechala prodloužit dokonce až do 28. května.

My jsme s tím souhlasili, protože víme, co ten nouzový stav vlastně umožňuje. Umožňuje rychle reagovat, umožňuje třeba i rychlé nákupy a to, co vše je potřeba zařídit v reálné době. Ale z toho nouzového stavu vyplývá jedna věc, a to je, že v době nouzového stavu za koordinaci jednotlivých ministerstev a koordinovaný postup těchto rezortů zodpovídá Ministerstvo vnitra, potažmo ministr. Zachytili jsme také tu skutečnost, že vláda hodlá vlastně ustanovit koordinátora pro migrační krizi nebo pro migraci, a tady si myslím, že trošičku z toho zákona utíkáme a připomínám, že nouzový stav je platný až do 28. května, a že minimálně do této doby by i ze zákona měl být zodpovědný ministr vnitra za tuto problematiku.