Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně,

dovolte i mně, abych se vyjádřil k takzvanému velkému mandátu. Chtěl bych říci, že s rostoucími bezpečnostními hrozbami ve světě musíme stále více chápat, že obrana a ochrana našich občanů a území nekončí na hranicích České republiky. Dnes čelíme situacím, kdy bezpečnostní hrozby vyžadují mezinárodní spolupráci, sílu a koordinaci mezi členskými státy, abychom byli připraveni reagovat včas. Současné bezpečnostní hrozby ovlivňují stabilitu celého evropského kontinentu a NATO na tuto zásadní hrozbu zareagovalo změnou strategických plánů a přijímá nezbytná opatření, která se promítají jak do bezprostřední obrany členských států na jeho východní hranici, tak do komplexního posílení jeho obrany a akceschopnosti. Cílem těchto opatření je zajištění rychlé a účinné odpovědi na případné vojenské hrozby.

Nové obranné plány NATO doplněné o nový model sil se dotýkají všech oblastí činnosti ozbrojených sil členských států včetně armády České republiky. Návrh působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany České republiky v zahraničních operacích na území České republiky do roku 2026 odráží a doplňuje aktuální mandáty, které vyprší s koncem roku 2024, a klade důraz na náš příspěvek k posílení obrany východního křídla NATO, zejména s ohledem na pobaltské státy, Polsko a Slovensko. Navržené působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany má zabezpečit efektivní plánování, přípravu, střídání a doplňování již nasazených i nových schopností a rychlou reakci na případné bezprostřední ohrožení.

Česká republika se aktivně podílí na mezinárodní podpoře Ukrajiny, a to stejně jako v předchozích letech, výcvikem ukrajinských vojáků na území Evropské unie, NATO i v České republice v rámci asistenční mise Evropské unie. V plánu je pokračování diplomatického a humanitárního úsilí na Ukrajině včetně spolupráce s mezinárodními orgány při vyšetřování zločinů souvisejících s ruskou agresí.

Nyní tedy ke konkrétnímu plánu příspěvku České republiky do zahraničních misí. V roce 2025 je plánováno vyslat leteckou jednotku k ochraně vzdušného prostoru Islandské republiky v podobném rozsahu jako v letech 2014 až 2016, kdy nasazená jednotka bude plnit operační úkol s pěti letouny JAS-39 Gripen. Jedná se o takzvaný air policing.

Také oblast západního Balkánu představuje dlouhodobou prioritu naší zahraniční politiky. Česká republika je zapojena a posiluje tuto oblast již od roku 2023, což se odráží v předkládaném návrhu.