Metnar (ANO): Návrh doplňuje aktuální mandáty, které vyprší s koncem roku 2024

19.11.2024 20:07 | Monitoring

Projev na 119. schůzi Poslanecké sněmovny 19. listopadu 2024 k návrhu na působení sil Ministerstva obrany v zahraničních operacích na léta 2025 a 2026

Metnar (ANO): Návrh doplňuje aktuální mandáty, které vyprší s koncem roku 2024
Foto: ČT24
Popisek: Lubomír Metnar v pořadu Interview ČT24

Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně,

dovolte i mně, abych se vyjádřil k takzvanému velkému mandátu. Chtěl bych říci, že s rostoucími bezpečnostními hrozbami ve světě musíme stále více chápat, že obrana a ochrana našich občanů a území nekončí na hranicích České republiky. Dnes čelíme situacím, kdy bezpečnostní hrozby vyžadují mezinárodní spolupráci, sílu a koordinaci mezi členskými státy, abychom byli připraveni reagovat včas. Současné bezpečnostní hrozby ovlivňují stabilitu celého evropského kontinentu a NATO na tuto zásadní hrozbu zareagovalo změnou strategických plánů a přijímá nezbytná opatření, která se promítají jak do bezprostřední obrany členských států na jeho východní hranici, tak do komplexního posílení jeho obrany a akceschopnosti. Cílem těchto opatření je zajištění rychlé a účinné odpovědi na případné vojenské hrozby.

Nové obranné plány NATO doplněné o nový model sil se dotýkají všech oblastí činnosti ozbrojených sil členských států včetně armády České republiky. Návrh působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany České republiky v zahraničních operacích na území České republiky do roku 2026 odráží a doplňuje aktuální mandáty, které vyprší s koncem roku 2024, a klade důraz na náš příspěvek k posílení obrany východního křídla NATO, zejména s ohledem na pobaltské státy, Polsko a Slovensko. Navržené působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany má zabezpečit efektivní plánování, přípravu, střídání a doplňování již nasazených i nových schopností a rychlou reakci na případné bezprostřední ohrožení.

Česká republika se aktivně podílí na mezinárodní podpoře Ukrajiny, a to stejně jako v předchozích letech, výcvikem ukrajinských vojáků na území Evropské unie, NATO i v České republice v rámci asistenční mise Evropské unie. V plánu je pokračování diplomatického a humanitárního úsilí na Ukrajině včetně spolupráce s mezinárodními orgány při vyšetřování zločinů souvisejících s ruskou agresí.

Nyní tedy ke konkrétnímu plánu příspěvku České republiky do zahraničních misí. V roce 2025 je plánováno vyslat leteckou jednotku k ochraně vzdušného prostoru Islandské republiky v podobném rozsahu jako v letech 2014 až 2016, kdy nasazená jednotka bude plnit operační úkol s pěti letouny JAS-39 Gripen. Jedná se o takzvaný air policing.

Také oblast západního Balkánu představuje dlouhodobou prioritu naší zahraniční politiky. Česká republika je zapojena a posiluje tuto oblast již od roku 2023, což se odráží v předkládaném návrhu.

Anketa

Je v pořádku křičet a pískat na politika, který jde na Národní třídu uctít památku 17. listopadu? Ať už na kohokoliv.

hlasovalo: 4822 lidí

Česká republika plánuje také pokračovat ve vysílání vojáků do operací ve Středomoří, a to v Libyi, také do nové operace v Rudém moři a přilehlých námořních oblastech, kterou spustila Evropská unie v únoru letošního roku. Cílem operace ve spolupráci s dalšími významnými aktéry je přispět k námořní bezpečnosti na hlavních námořních trasách. Na Blízkém východě je navrhováno pokračovat v misi na Sinaji a v misi OSN na Golanských výšinách.

V rámci posilování obrany východního křídla NATO a v souladu s obrannou strategii České republiky je navrhováno rozvíjet schopnost poskytovat podporu ozbrojeným silám členských států Aliance během jejich přítomnosti na území České republiky v souvislosti s kolektivní obranou NATO, a to i nad rámec běžných přesunů a cvičení. Je nutné zdůraznit, že předkládaný návrh neřeší otázku případného trvalého pobytu ozbrojených sil členských států NATO na našem území ani zřizování jejich vojenských základen a nezakládá souhlas k takovým krokům.

Materiál také obsahuje informaci o vyčlenění sil Armády České republiky do modelů sil NATO, do spojeneckých sil rychlé reakce NATO a do EU Battle Groups a do Systému připravenosti schopností pro mírové operace OSN. Pokud bychom vysílali vyčleněné vojáky do těchto uskupení, rozhodovala by o takovém vyslání v samostatném mandátu vláda a Parlament České republiky.

Financování působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích a na pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky do roku 2026 bude zabezpečeno v rámci kapitoly Ministerstva obrany. V roce 2025 se nasazení vojáků v zahraničních misích a výcvik na území České republiky odhaduje celkem na 2,6 miliardy a v roce 2026 se odhaduje v celkové výši 2,3 miliardy korun.

Závěrem bych rád zopakoval, že jsme spolehlivým spojencem a letos jsme oslavili 25. výročí členství v Severoatlantické alianci. Příspěvky do zahraničních misí jsou jedním ze tří hodnotících kritériích členských zemí NATO a toto kritérium se nám dle mého daří úspěšně.

Děkuji vám za pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Josef Bazala byl položen dotaz

Bečva

Dobrý den, rozumíte rozhodnutí soudu? Mně rozsudek hlava nebere. Přeci není normální, že soud řekne, ano stal se trestný čin, ale viníka nepotrestá. Jestli to je možné, není třeba změnit zákon?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Diskuse obsahuje 3 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Válková (ANO): Rozdělení rozvodového a opatrovnického řízení má opodstatnění

23:08 Válková (ANO): Rozdělení rozvodového a opatrovnického řízení má opodstatnění

Projev na 119. schůzi Poslanecké sněmovny 19. listopadu 2024 k novele občanského zákoníku