Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já navrhuji, abychom upravili okamžik projednání u čtyř bodů, které jsou na programu této Poslanecké sněmovny.

Za prvé navrhuji, abychom zařadili bod 224, autonomní, usnesení, a to buď v úterý 17. 12. jako první bod, tedy dneska, a alternativně v pátek 20. 12. jako první bod. Jde tedy o to, abychom konečně vnesli pořádek do jednání Poslanecké sněmovny a aby nám nedocházelo k tomu protahování jednacích dnů.

Za druhé navrhuju, abychom projednali sněmovní tisk 110, což je zpřísnění zákona o střetu zájmů, je to tedy návrh, který byl předložen ještě když jsme byli v koalici, prosazovali jsme tam protikorupční zákony, tak tento návrh zákona se týká dotací zakázek pro členy vlády a také zpřísnění podmínek pro vlastnictví médií. Je to bod 92 a já navrhuji, abychom ho projednali za bodem 44, který, se týká elektronizace zdravotnictví, dnes, v úterý. Případně pokud by takový návrh nebyl schválen, abychom ho projednali ve čtvrtek 19. prosince od 16 hodin, čili z toho důvodu by se potom přerušila mimořádná schůze, která byla na tu dobu svolána. Pokud by ani tento návrh nebyl schválen, tak navrhuji, abychom ho projednali v pátek 20. 12. jako první bod.

Jde o to, abychom reagovali na nález Ústavního soudu, kde Ústavní soud zrušil zákon, který byl schválen touto Poslaneckou sněmovnou, který se týká zpřísnění střetu zájmů pro členy vlády tak, aby současně nemohli během členství ve vládě pobírat dotace a veřejné zakázky, aby nemohli být poslanci a další veřejní funkcionáři podle zákona o střetu zájmů vlastníky velkých mediálních domů. Vzhledem k tomu, že ty důvody byly z hlediska procedury, takže Ústavní soud řekl, že v tom nespatřuje úzkou souvislost mezi pozměňovacím návrhem a schváleným zákonem, tak se domnívám, že bychom měli schválit obsahově stejnou úpravu, kterou už Poslanecká sněmovna jednou potvrdila. A tudíž zařadit ten bod 110, který je koaličním, myslím, že tam jsou kolegové Věra Kovářová, Marek Benda, Jan Jakob a Marek Výborný, tak, abychom to schválili znovu v prvním čtení, protože čas se v tomto volebním období krátí a ty příležitosti projednat tento zákon v prvním čtení tedy jsou už prakticky jenom teď v prosinci nebo v lednu. Je otázka, jak by se to potom stíhalo. Domnívám se, že pak už by to spadlo pod stůl.

Dobře, tak ano, tak tento návrh beru zpět. Zůstávají... Zůstávají ty další dvě varianty.

Dále navrhuji, aby Poslanecká sněmovna uspíšila projednávání zákona o lobbování, to je sněmovní tisk 649. Navrhuji, abychom ho zařadili jako bod 2 ve středu, je to tedy třetí čtení, čili bylo by to hned po Lex Ukrajina, čili po bodu 186. A naopak by to bylo před bodem 199, což, je novela zákona o elektronických komunikacích. Ta novela zákona o elektronických komunikacích má zásadní problém, že koalice v rámci novely zákona o elektronických komunikacích chce schválit přílepek, který se týká jiné problematiky, který zařezává digitalizaci, odkládá ji o dva roky.

Ústavní soud nás nedávno upozornil, že právě načítání těchto pozměňovacích návrhů, které mají velmi vágní souvislost s projednávaným zákonem, je protiústavní a že to bude rušit. Čili domnívám se, že než abychom projednávali zákon o elektronických komunikacích, kde si koalice mermomocí snaží protlačit tento přílepek, který bude patrně zrušen Ústavním soudem, jakmile se první člověk obrátí se správní žalobou do správního soudnictví, že bylo odloženo nezákonným způsobem jeho právo na digitální službu o dva roky, tak samozřejmě hrozí, že ten zákon zhavaruje, protože nebyly splněny předpoklady pro jeho projednání. Ostatně to, co tady říkám, tak má oporu i ve stanovisku legislativního odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny, který jsem požádal o to 6. prosince 2024, aby se vyjádřil k problematice, zda je pozměňovací návrh pana poslance Mariana Jurečky a dalších poslanců, který odkládá právo na digitální službu, v souladu s požadavky úzkého vztahu na pozměňovací návrh, a Kancelář Poslanecké sněmovny, legislativní odbor, tam rekapituluje fakta, upozorňuje, že samozřejmě finální rozhodnutí je na Poslanecké sněmovně. Ale současně taky dospívá k závěru, který je podtržen, že lze mít pochybnosti, zda navržená změna opravdu dostatečně úzce souvisí s původním návrhem zákona.