Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si myslím, že je potřeba v návaznosti na to, co jsme tady slyšeli, připomenout, že vládní změny v oblasti daní z přidané hodnoty jsou naopak pro spotřebitele výhodné. Když se podíváme na ta čísla, někde se zvyšuje, někde se snižuje, ale suma sumárum je to plus 6 miliard korun pro koncové spotřebitele.

To si jenom řekněme, protože dopad na rodiny je samozřejmě pozitivní v oblasti bydlení, kde naopak dochází k přesunu do výhodnější daňové sazby. V oblasti například potravin je opět přesun do výhodnější sazby. Takže opravdu vykreslovat to tady takhle, že dochází k přesunu, který by byl pro lidi nevýhodný v této oblasti, zrovna není pravda. Ano, jsou tam oblasti, kde se to zvyšuje, ale to vždycky má nějaký důvod. Představa, že tady byly citovány příklady typu úklidové služby na DPH, tak já nevím, kolik rodin v České republice si platí úklidové služby od nějakého poskytovatele, který je plátcem daně z přidané hodnoty a tento přesun je nějak razantně zasáhne. Tak to si myslím, že úplně podařený příklad nebyl.

Nicméně zpátky k té problematice, kterou projednáváme dneska. Považuji za důležité zmínit dva pozměňovací návrhy, které se týkají tohoto zákona. Za prvé jsou to ty nové poplatky za hypotéky. Ty Piráti nepodpoří. Za druhé jsou to zaměstnanecké akcie. Tam naopak ten návrh, který zpracovalo Ministerstvo financí, podpoříme a vysvětlím proč.

Za prvé, ty nové poplatky. Je to záležitost, která se nějak historicky vyvinula, která vznikla tak, že Česká národní banka vydala určité stanovisko, které mělo dopad do celého trhu a potom ho musely ty ostatní banky akceptovat, takže si mohou účtovat pouze administrativní poplatky. Už tehdy - a to budu rád, pokud se tady vysvětlí, ale já jsem byl informován - že už za období minulé vlády poslanci hnutí ANO navrhovali zavedení určitého poplatku. My Piráti nejsme pro poplatek, ale tehdy poslanci ANO měli pozměňovací návrhy, které počítaly s tímto poplatkem.

Samozřejmě sleduji to, co se děje v médiích. Vidím tam, jakým způsobem banky píšou takové skandalizační články, že hrozí, že nebudou žádné hypotéky, že nebudou žádné fixace, že se všechno strašně zdraží, pokud jim neschválíme nový dvouprocentní poplatek pro všechny. Tak to opravdu je lobbing a myslím si, že drtivou většinu z nás tady něco takového vůbec neovlivňuje.

Myslím si, že jsou tam v podstatě tři varianty. Buď půjdeme cestou toho původního vládního návrhu, dvouprocentní poplatek, který já považuji za extrémně vysoký a v takovém případě bych nemohl podpořit ani návrh zákona jako celku. Nebo půjdeme cestou toho, že ten poplatek úplně vypustíme, čili budeme řešit to, co ten zákon původně měl řešit. To je cesta, kterou podporují Piráti, čili vypuštění toho nového poplatku. Anebo půjdeme cestou jednoprocentního poplatku, který tedy znamená u desetimilionové hypotéky nějakých 75 000 korun, protože vždycky čtvrtinu tedy je možné zaplatit rovnou bez poplatku. To je cesta, kterou nepovažuji za úplně ideální, ale současně je to snaha alespoň o nějaký kompromis.

Takže my bychom dali najevo ten náš postoj v hlasování o pozměňovacím návrhu a pokud by byl schválen byť ten jednoprocentní poplatek, tak v takovém případě bychom zákon jako celek nepotopili, protože tam máme implementaci evropských předpisů, kde máme lhůty a schválit to musíme. Nicméně máme tam ten návrh na vypuštění a to je cesta, kterou Piráti podpoří.

Hlavním důvodem, proč to podporujeme, je, že si myslíme, že nevidíme tedy žádnou evidenci, že by banky promítly zavedení tohoto poplatku do výhodnějších podmínek pro spotřebitele. Naopak se obáváme, že by si o to navýšily pouze zisky. To, jak se banky chovají v České republice, jsme viděli, když se tady zaváděl fond, kde mají banky financovat projekty společně se státem. Víte, kolik těch slavných projektů - to bylo ještě za hnutí ANO - se zrealizovalo? Nula. Nula projektů banky v tomto společném fondu zrealizovaly.

Viděli jsme to u bankovní daně, se kterou přišli lidovci. Když jsme navrhli windfall tax pro energetické firmy, tak se zavedla bankovní daň. Opět zprávy máme, že banky nezaplatily téměř nic. Čili představa, že teď ve prospěch bank schválíme nový poplatek a banky to promítnou vůči spotřebitelům, podle mě není úplně podložená.

Druhá problematika se týká zaměstnaneckých akcií. My jako Piráti podporujeme, aby existovaly výhodné podmínky pro zaměstnanecké akcie, zejména ve vztahu ke startupům. Ten současný návrh, jak je připraven, se týká existujících velkých zavedených firem, aby zaváděly výhodnější podmínky pro zaměstnance, kteří se chtějí tímto způsobem podílet na prosperitě té firmy. To je v pořádku a my ten návrh podporujeme jako krok správným směrem.

Na druhou stranu, když se podíváme na státy, které jsou postavené tak, že opravdu mají výhodné podmínky pro startupy, jako je Estonsko, Izrael a tak dále, tak tam se startupům opravdu daří. Ty podmínky, co jsou v tom pozměňovacím návrhu, ještě zdaleka nejsou tak přínosné pro startupy, jako to mají tyto země. Jestli chceme českou ekonomiku restartovat, jestli chceme podporovat úspěšné podnikatele a lidi, kteří mají podnikavého ducha, tak bychom ty podmínky pro startupy měli nastavit daleko příznivěji.

Přečtu tady komentář od našich expertů, kteří vysvětlují, proč není tento návrh dostatečný a proč se budeme snažit tedy o dojednání dalšího řešení ve spolupráci s Ministerstvem financí a Ministerstvem průmyslu a obchodu, abychom to nastavili tak, aby to skutečně pomohlo startupům získat kvalitní zaměstnance, kteří můžou tvořit páteř naší budoucí ekonomiky.

Systém opčních programů se u nás de facto nepoužívá, startupy ho obchází dneska například různými systémy virtuálních akcí, což je byrokraticky složité a nákladné. Další část startupů pak raději volí změnu sídla do států vhodnějších pro startupy. To je to, o čem jsem mluvil. Cílem je, aby startupy, které logicky nemají mnoho peněz, mohly získat na pracovním trhu či přímo přetáhnout zaměstnance ze zahraničního korporátu na to, že mu sice dají třeba poloviční plat, namísto 180 000 jenom 90 000, ale přes opční program mu slíbí, že když se startupu bude dařit - (Silný hluk v sále.)

Čili je to skutečně o přetahování, vůbec o motivaci, o tom, aby se chtěl zaměstnanec s praxí z nějakého korporátu pustit do vlastního podnikání. Podnikání je strašně důležité v naší době, protože efektivně organizuje zdroje. Takže když se bavíme zejména třeba o regionech, které trpí větší nezaměstnaností, větší mírou exekucí, tak tam je právě potřeba podnikatelů, kteří by se zasadili o to organizování zdrojů a pracovní síly tak, aby vytvářeli hodnotu, která bude na českém a světovém trhu, o kterou bude zájem.

Čili když přetahují toho člověka, tak přes opční program mu slíbí, že když se startupu bude dařit, má možnost získat podíl na tom startupu. Naopak při exitu, při prodeji startupu, může daný zaměstnanec získat miliony nebo desítky milionů korun, což pro něj může být velká motivace, aby z toho korporátu přešel, pokud vidí, že ten startup má nějakou nosnou myšlenku. Těch příkladů i z české kotliny známe celou řadu.

I když zaznívají hlasy na Ministerstvu financí, že pro stát je z pohledu odvedených daní lepší mít zaměstnance, který bere 160 000 místo 90 000, tak při dlouhodobém pohledu na naši ekonomiku je pro stát logicky mnohem výhodnější mít novou úspěšnou firmu o 800 zaměstnancích, do které tento startup vyroste. Samozřejmě se to nepodaří vždycky. Většina těch startupů to nedá. To je prostě fakt, se kterým je potřeba pracovat, to je charakteristikou toho trhu. Ale pokud máme hledat nějaké budoucí náhradníky alespoň v části té staré základny průmyslových výrobních firem v České republice, tak jsou startupy jednoznačně dobrou a nutnou cestou.

Takže tím jsem se snažil vysvětlit, že tu cestu Ministerstva financí podporujeme, byť je to krok, který je polovičatý, ale je to krok správným směrem. Do budoucna se budeme snažit o přípravu nové úpravy zaměstnaneckých akcií a opcí tak, abychom vytvořili příznivé prostředí pro startupy v České republice jako v Estonsku, jako v Izraeli, aby měli zaměstnanci motivaci spojit svůj osud se startupem a byli spravedlivě zdaněni, nikoliv takovým způsobem, který by je od toho angažmá odrazoval. Děkuji za pozornost.