Tak píšete, že začíná „prafašismus“. To znamená, že lidé, kteří své emoce a pocity životního štěstí vložili do vítězství Ukrajiny a lásky k EU, budou vzteklí, že prohrávají. Odkazujete se i na příběh z Nového Jičína, kde svědkové tvrdí, že na přednášce Otakara Foltýna byl napaden jeho odpůrce. Není to trochu přehnané? To, že někdo uvěřil pohádkám a třeba si na tom i postavil živnost a teď se to všechno hroutí, se nezvrátí tím, že začne být vzteklý.
Prafašismus začíná tam, kde obviňujete své oponenty z vlastních selhání. Ukrajina nevítězí, protože dezoláti si udělali demonstraci. Vláda je neoblíbená, protože dezoláti ji na sítích pomlouvají. Přitom nikdo z nás nebyl nikdy v žádné rozhodovací funkci. Nikdo u nás nezastavil jediný transport zbraní, nikdo neudělal jedinou sabotáž v továrně na granáty a nikdo nepřehlasoval ani jeden zákon. Přesto to v mainstreamu vypadá, že za všechno může Kateřina Konečná nebo Petr Drulák, protože uspořádal konferenci o změně režimu.
Tohle je poměrně dost nebezpečné. Za to, že vláda vsadila na špatné koně, může vláda. Petr Fiala je neoblíbený, protože lže jako když tiskne, a ne proto, že o něm lžou lidé na sítích. Pokud ovšem za vládní neúspěchy mohou lidé bez vlivu a moci, tak jsme kousek od toho, že za prohru Německa v první světové válce mohli Židé.
Není vám těch lidí tak trochu i líto? Oni se opravdu na válku na Ukrajině dívali jako moje nebožka prateta na telenovelu Esmeralda. Prožívali to. A mnozí si opravdu myslí, že jejich životní úroveň závisí na tom, jak moc budou „spolehliví evropští partneři“ nebo jak moc budou uctívat Václava Havla. Vědci, učitelé, úředníci, živnostníci. Vždyť je hezké v něco věřit?
Jo, před sto lety také lidé věřili ve velké silné Německo. Také lidé věřili, že kolektivní vlastnictví výrobních prostředků přinese ráj na zemi. Teď také miliony lidí v Evropě věří, že právo šaríja je naše budoucnost. Je moc krásné něčemu věřit. Ale není špatné, když se u toho i začne myslet, a pokud realita neodpovídá očekáváním, tak je třeba ta dogmata poněkud upravit nebo se jich zbavit. Definice šílenství je dělat stejné věci a očekávat jiné výsledky.
Když si třeba představím, že Evropa už zavádí snad nějaké osmnácté kolo protiruských sankcí, tak to nic jiného než šílenství už není.
O víře se moc nemluvilo na konferenci spolku Svatopluk z.s., kde jsme se setkali. Tam byly tématem změny ústavy a posílení role prezidenta. Vy jste se tématu trochu vyhnul a jel jste svoje „talking points“. Třeba to, že „občanská společnost“ v podobě, jakou známe, není pro lidi. To by Havel asi nezajásal. Co s tím?
Postavit novou občanskou společnost, co jiného? My jsme to třicet let prostě nedělali. My jsme věřili Pánkům a Rozumkům, že to pro nás vybudují. Ale oni ji ve skutečnosti budovali pro progresivisty a liberály. Až teď, v posledních letech, jsme si uvědomili, že musíme začít znovu a chvála bohu, daří se nám to. Ta původní havlovská občanská společnost nám mezitím degeneruje na společnost, kterou neplatí ani nechtějí občané, ale chtějí ji a platí ji různé globální elity.
Ona ta „občanská společnost“ má své meze. Tak stále tu máme evropskou regulaci „jůtuberů“ a podobných „živlů“. Jak se díváte na poslední kroky v této věci?
Už to zase zkoušejí. Naposled, když s tím přišla Rada pro rozhlasové a televizní vysírání, tak se jůtubeři ozvali a mysleli jsme si, že to padlo pod stůl. Ale ono to jen zapadlo do šuplíku a teď to znovu vytahují, protože to navazuje na další evropské šmírovací směrnice. Ale víte, co mě na té iniciativě těší? Že konečně někdo přiznal, že jedinec na sociální síti má stejný vliv jako velké médium. Tak teď uvidíme, jestli si tato nová média nechají nasadit chomout.
Nějak se nám upozaďuje téma Ukrajiny. Trump sice ve světle útoku Rusů v Kryvym Rihu tvrdí, že ruské bombardování je „šílené“, ale zároveň celý svět řeší jeho celní tarify. A Trumpovi je celkem jedno, co si o tom kdo myslí. Co vám z toho celého vysvítá a také – co říkáte na měnící se postoje Andreje Babiše k věci?
Ukrajina, Ukrajina... á ano, ještě pořád se tam válčí a ještě pořád není příměří. Ale ve světě už zuří obchodní válka, která stojí mnohem víc peněz než to střílení na Donbasu... takže zpravodajství z fronty je jaksi upozaděno za zpravodajstvím z akciového trhu. Z války „svobodného světa založeného na pravidlech“ proti „tmářským mongoloidním hordám“ se stala obyčejná proxy válka, která od začátku neměla být naše a neměli jsme se v ní angažovat.
Ale takhle to bylo s americkými válkami za posledních padesát let vždycky... V jednu chvíli je přestaly zajímat a nechali místní, ať si to nadělení vyžerou sami.
A co říkám k tomu, co říká Andrej Babiš? Nic. Předpokládám, že zítra bude říkat zase něco jiného.
Americký ministr financí Scott Bessent tvrdí, že Wall Street, tedy akciové trhy, si nějak poradí. Ale že vítězem těch celních tarifů bude „Main Street“, čili reálná americká ekonomika a reální Američané. I v reakci na to Trumpovi odpůrci šíří legrační videa, jak Trumpovi voliči sedí v továrně a šijí boty jako Číňané. Tak tedy, záleží vlastně na výrobě fyzického zboží? Někomu to asi přijde legrační.
Jo, když vás doteď platila nějaká sorosovská neziskovka za to, že jste důležitě žvanili, tak je to samozřejmě sešup. Ale sedět v továrně a šít boty nebo montovat převodovky, to byla kdysi dobrá práce za dobrou mzdu i pro relativně nekvalifikovaného člověka. Trump, zdá se, chce, aby ti, co dneska bydlí ve stanech pod americkými mosty, raději šili v americké továrně americké boty pro amerického zákazníka. Třeba by se díky tomu mohli ze stanu přestěhovat do bytu. A někteří pak i do domu.
Pro žvanila z neziskovky je práce u pásu sešup. Pro polobezdomovce z Detroitu je to vzestup. Obrovský vzestup. Naši předci tak dokázali dostat miliony lidí z chudoby. Postavili je k výrobní lince v továrně. Byl to lepší způsob získávání bohatství, než tisknout dolary.
Nicméně, i Česká republika je závislá na současné podobě mezinárodního obchodu. Pokud se vládní koalice oboří ve volební kampani na ty, kterým Trump nevadil – třeba na STAČILO! – že podporují Trumpa, který podkopává českou ekonomiku, bude to asi vážné... Mohlo by to zvrátit volby?
Jako že by u nás někdo vyhrál volby na tom, že už nemáme rádi Ameriku, jó? To silně pochybuju. Spíš mi to přijde, že naše slavná a evropsky hodnotná vláda hledá stébla, kterých by se chytla, a tak teď dělá mediální hon na ty, co si vzali červenou čepici.
Mezi námi... já bych si ji na hlavu nevzal. Ne proto, že bych neměl pro Trumpa pochopení, ale prostě proto, že velmoc si dělá, co chce a nemívá pochopení pro nás. Od začátku jsem říkal, že Trump nebyl zvolen, abychom se my měli dobře, ale aby se měli dobře Američané, a nejjednodušší cestou pro Trumpa bude vysát Evropu.
Kdyby liberálové místo honění červených čepic začali dělat opatření na ochranu naší ekonomiky, bylo by to lepší. Zatímco Zdechovský ukazuje na Babiše, neudělal nikdo vůbec nic pro to, aby udržel naše firmy doma. Třeba nezrušil grýndýl, nezrušil emisní povolenky, nevystoupil z lipské energetické burzy, nekoupil levný plyn z Ruska, nenarovnal vztahy s Čínou či se zeměmi globálního Jihu a dokonce ani nenarovnal vztahy s bratry Slováky nebo s Maďary. Tak hlavně že Babišovi naložili za MAGA.
Každopádně, Trump to vážně myslí. Evropa na jeho cla doplatí. Jak se má zachovat Česká republika? Co byste dělal vy, kdybyste na to měl vliv?
Poslal bych za Trumpem někoho, koho má Trump rád a bude ochoten s ním jednat, a řekl bych mu, aby se bez výjimky z cel nevracel (smích). Třeba Turek nebo Macinka se chlubili, jak to mají se současnou americkou administrativou dobré. Mohli by si tam vyzkoušet, jestli jejich volnotržní představy na Trumpa zaberou. Nebo by tam mohl zavolat Zeman a připomenout Američanům, že jsme s nimi u Kábulu bojovali za Prahu...
Pak bych poslal někoho do Číny, kdo by se jim tam hluboce omluvil za Vystrčila a začal by sondovat, jestli by se henta Hedvábná stezka nedala protáhnout až k nám.
Dal bych někoho do delegace k Ficovi, až pojede do Moskvy na Den vítězství, kdo by se třeba postaral, aby Fico při vyjednávání o ruském plynu trochu zvednul potřebné množství, aby zbylo i na nás. Pak bych začal vyjednávat o dlouhodobém kontraktu.
A nakonec bych poslal Lipavského na Ukrajinu, aby tam své nejlepší kamarády ukecal, že když jsme jim tak pěkně dodávali granáty, tak by oni zase mohli otevřít kohoutky pro přepravu plynu. A řekl bych mu, že v případě neúspěchu si má rovnou požádat o ukrajinské občanství.
Asi nemusím zdůrazňovat, že s Leyenovou bych tyto cesty předem nekonzultoval...
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 24 čtenářů)
Souhlasíte s Vidlákem?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jaroslav Polanský
Vlastík1
