Antonio Guterres se narodil 30. dubna 1949 v hlavním městě Portugalska v Lisabonu. Vystudoval na lisabonském polytechnickém institutu fyziku a elektrotechniku. V roce 1972 vstoupil do socialistické strany a v roce 1974, krátce po tzv. „karafiátové revoluci“, se stal jedním z čelných představitelů socialistické strany. Prošel řadou stranických  i veřejných funkcí a v roce 1992 se stal předsedou portugalské sociální demokracie a vůdčí osobností opozice proti vládě Aníbala Cavaca Silvy. Ve stejném roce se stal místopředsedou Socialistické internacionály.

 

V roce 1995 pod jeho vedením vyhrála portugalská sociální demokracie volby a A. Guterres se stal předsedou vlády. V roce 1999 si zopakoval volební vítězství a opět byl potvrzen ve funkci premiéra.  V prvním období jeho vlády se Portugalsku ekonomicky dařilo, ale ve druhém období nastaly jak vnitropolitické, tak i ekonomické problémy, načež v roce 2002, po prohraných komunálních volbách, ze své funkce odstoupil.

 

V letech 1999 – 2005 byl zvolen předsedou Socialistické internacionály a v květnu roku 2005 byl jmenován Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky a tuto funkci vykonával až do roku 2010. Od 1. ledna 2017  bude A. Guterres působit ve funkci generálního tajemníka OSN příštích pět let.

 

Zatímco v minulosti výběr nového generálního tajemníka OSN probíhal v rámci diplomatických vyjednávání v zákulisí, tak tentokrát se kandidáti mohli představit při veřejném slyšení ve Valném shromáždění OSN, kde mohli představit své vize a priority. Prioritou nového generálního tajemníka OSN, jak zdůraznil ve svém nástupním projevu, bude především snaha ulevit od utrpení nejzranitelnějším obyvatelům světa, a to zejména uprchlíkům a obyvatelům oblastí zasažených konflikty a dále otázkám genderové rovnosti. Zajisté je to vize, která si zaslouží ocenění a pomoci při jejím uskutečňování. Ale nic není tak čisté a nezištné, jak se to tváří!

 

Budoucí generální tajemník OSN, ještě než se ujal své funkce, tak již ukázal svoji „druhou“ tvář. Na Lisabonském summitu „Evropská vize“ se v listopadu t. r. nediplomaticky obořil na evropské politiky, když při projednávání otázky migrace řekl, že začínají kolísat, a že někteří z nich by mohli být v pokušení podlehnout svým voličům, kteří bezhlavé přijímání převážně muslimských imigrantů odmítají.

 

Dále prohlásil: „Imigrace není problém, ale řešení!“ a „…..evropské národy nemají právo kontrolovat svoje hranice. Místo toho musí vpustit do země houfy těch nejchudobnějších lidí na světě….“. Překvapeným politikům potom řekl bez diplomatických servítků a natvrdo, že by se neměli ohlížet na volební cyklus a krátkodobé priority, ale měli by Evropu a svět směřovat k vyšším hodnotám. Dále dodal: „Proto není třeba brát v úvahu odmítavé postoje obyvatel evropských zemí“!

 

Na uvedených citacích je vidět, že budoucí generální tajemník OSN nemá na srdci budoucnost a bezpečnost Evropy a jejich zemí, ale naopak se staví za globalismus a multikulturalismus, který jak je známo, doposud nic kladného nepřinesl a pouze přispívá k rozkladu evropské kultury.

 

Vzápětí A. Guterres na rovinu řekl co má v úmyslu dělat až dosedne na tajemnickou židli v OSN. Jednou z jeho priorit bude „….donutit Evropu, aby přijala více imigrantů“. Dále řekl: „….musíme Evropany přesvědčit, že migrace je nevyhnutelná a že jsou právě multietnické, multikulturální a multináboženské společnosti, které vytváří bohatství...“. Zúčastnění politici se po sobě nechápavě dívali.  

 

A podobných „kontroverzních“ vyjádření je známo více. Jeden z velkých světových finančníků Petr Sutherland předloni, v počátcích  vpádu muslimských imigrantů do Evropy, řekl: Chci požádat vlády, aby spolupracovaly, aby pochopily, že suverenita je pouhou iluzí. Že pojem hranice je zastaralý. K tomu patří pochopit, že stará slova a vzpomínky na vlastní zemi je nutné pohřbít a že my všichni jsme jedno lidstvo“.

 

Vpád muslimských imigrantů do Evropy v loňském roce zesílil a lidé se ptali proč se nic proti tomu nedělá. Vrchol podobným prohlášením dal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který řekl: „….. je nutné narušit etnickou a kulturní homogenitu východoevropských států…..“

 

A jsme doma. Pravda proniká na světlo! Dřívější konspirační teorie se nám tu náhle odhalují jako oficiální politická linie nadnárodních „elit“. Vysocí politici OSN, vedení a ředitelé nadnárodních korporací a bank, mezinárodní finančníci, přední politici Evropské unie a USA, zkrátka většina těch, kteří se každoročně scházejí na  uzavřených zasedáních Bilderberského klubu, pomalu pracují na přeměně Evropy k obrazu svému. USA potřebuje slabou Evropu, které by vnutila své obchodní smlouvy o volném obchodu a za tím účelem potřebuje Evropu bez původního obyvatelstva, které chce postupně nahradit přistěhovalci.  Cílem je oslabit střední a východní Evropu a poté získat převahu nad Ruskou federací a rozdělit si její nerostné bohatství.