Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jen velmi krátce, jak jsem slíbil panu předsedovi Sněmovny. KDU-ČSL tento návrh podpoří, byť bych mohl mít řadu kritických výhrad k senátnímu návrhu, jako že jsem je dříve měl. A trošku jsem zklamán z toho, že byla možnost to trošku propracovat, a vlastně je tady stejný návrh, jako přišel do Sněmovny v březnu 2014. Moje představa by byla jiná. Ale beru to pozitivně. Je to šance nebo výzva udělat někdy novelu. Možná že z toho budou mít nejen tam dámy na galerii, ale i další, kterých se to týká, radost. Potom je ale (nesrozumitelné) je podstatné, aby prošlo to, co je předložené.

A jenom skutečně musím kroutit hlavou nad tím, co tady zaznělo za polopravdy, nesmysly a strašení. Prosím vás, kdyby to takhle všechno bylo, jak tady bylo řečeno, tak život u sousedů, myslím tím v Rakousku, v Německu, by se musel zastavit, musela by to být nějaká absolutní katastrofa, museli bychom tady vítězně zvedat ruce. Tady s panem kolegou Pilným už jsme si některé věci vysvětlili u paní Jílkové v Máte slovo, ale vypadá to, že musíme jít na paní Jílkovou dvě, abychom si to znova dovysvětlili. Ne, říká už ne, už to vzdává. Tak prostě kdyby to fungovalo tak, že ty otevřené supermarkety a hypermarkety tak ženou tu ekonomiku, tak jsme dávno ty západní státy nejen dohnali, ale předehnali za to čtvrtstoletí, co máme všechno daleko více a skoro bez hranic otevřené a tam to tedy regulují. Berme to pozitivně, je to kultivující návrh.

Neříkejme tady takové pojmy jako zákaz. Prosím vás, proč se tady nerozčiluje někdo, že chce v sobotu, v neděli chodit k lékaři, že má na to právo a okamžitě a stejně jako ve všední den? Taky má jenom pohotovost k dispozici. Doprava. Proč nejezdí stejně často v neděli a v sobotu, když to tedy takhle srovnáváme? Takže opravdu si myslím, že mnohé argumenty tady byly hodně nefér. Měli bychom myslet na ty, kterých se to týká, na ty prodavače a prodavačky, které často místo těch chimérických příplatků dostávají k dispozici pouze náhradní volno, nebo takovou náhradu, která nestojí za řeč.

A bylo tady zmíněno sociální inženýrství. Jak říkám, chtěl bych se mít tak tržně, jak je to v těch západních zemích, ke kterým se najednou neznáme, jako je Německo a Rakousko, a které nás historicky a kulturně, se kterými se nejvíce spojujeme, tak klidně řeknu, že bych chtěl být takový sociální inženýr jako Baťa nebo víc takovýchhle vynikajících osobností, protože i on byl v tomhle pojetí, jak to tady zaznívalo, sociální inženýr, který myslel na své zaměstnance a jejich spokojený život.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)