Život v nájmu nemá v Česku dobrý zvuk – je třeba říct, že to má svůj důvod. Půl milionu lidí má smlouvu jen do jednoho roku. Zhruba každý desátý Čech bydlí v nájmu, který je sjednaný na max. dva roky. Je to problém a nejsem sám, kdo si to myslí. Nejistota je podle agentury STEM hlavní potíž nájemního bydlení pro 65 % obyvatel.

Každý chce bydlet tak, aby se cítil bezpečně, mohl v klidu plánovat budoucnost. Mladým lidem se těžko přemýšlí o založení rodiny, když je čeká třeba třetí stěhování za dva roky. Děti se musí začlenit do nového kolektivu v jiné školce nebo škole, špatně se na změnu bydliště zvyká i seniorům.

Otevřel jsem téma nájemních vztahů s Ministerstvem spravedlnosti. Chci pravidlo dvakrát a dost – když se jako nájemník osvědčíte, platíte včas atd., máte po dvou krátkodobých smlouvách nárok na nájem na dobu neurčitou. Známe to všichni, podobně se řeší vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Přineslo by to stabilitu a předvídatelnost, která dnes nájemním vztahům chybí.

Jasně, je tady i druhá strana mince. Jako majitel nechcete mít problémového nájemníka, se kterým se nedá domluvit. Neplatí nájem, blokuje byt nebo ho poškozuje. Dostat ho pryč trvá dlouho – velká část déle než šest měsíců, ale klidně i dva roky – a stojí to hodně peněz. Řešením může být zkrátit řízení o vyklizení nemovité věci – prokazatelně problémový nájemce by se musel vystěhovat do několika týdnů. Můžeme jít i jinou cestou, ale rozhodně chci ohledně vyklizení s Ministerstvem spravedlnosti dál jednat.

Když se to podaří, pomůžeme oběma stranám – lidem, kteří byty pronajímají, i těm, co v nich žijí. Krátkodobé smlouvy jako nástroj opakovaného razantního navýšení nájemného považuju přinejmenším za nemravné. Sorry. Chceme nájemní vztahy předvídatelné a výhodné. Bydlení pro život.