Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři.

Přeji vám dobrý den a možná mi dovolte nejdříve popřát všem nově zvoleným senátorkám a senátorům, mnoho úspěchů v jejich práci, a také pogratulovat k nově zvolenému vedení horní komory. Doufám, že v tom nadcházejícím období bude kooperace mezi vládou a Senátem plodná, konstruktivní a k prospěchu ČR, a zároveň jsem chtěl také velmi poděkovat Senátu za spolupráci a možnost zde urychleně projednat tento návrh zákona, i když se povolební činnost Senátu teprve rozbíhá, ostatní zákony čekaly na to, až se všichni nově zvolení ujmou svých mandátů a začnou pracovat plně obsazené výbory. Mockrát vám za to děkuji a důvod tohoto spěchu nebo této urgence záhy vysvětlím.

Ten návrh zákona, resp. tato transpoziční úprava, kterou návrh přináší, měla vstoupit v účinnost nejpozději do 2. srpna minulého roku, což se nepodařilo, neboť návrh zákona, který byl postoupen Poslanecké sněmovně v lednu 2021, nestihla PS ve svém předchozím funkčním období projednat. A z tohoto důvodu je nyní již proti ČR vedeno řízení pro porušení povinnosti notifikovat transpoziční úpravu. A to se stává ve věci implementace některých tisků – tento tzv. implementační deficit, který jsme tady z velké části zdědili, ale v tomto případě už jsme skutečně ve fázi, kdy Evropská komise může kdykoliv podat na ČR žalobu, což se pochopitelně v maximální míře snažíme oddálit, a prakticky ve všech tiscích, které jsou pro to relevantní, komunikujeme s Evropskou komisí, a pokud jsme v nějakém výrazném prodlení, tak se snažíme ten deficit zlepšit.

České republice hrozí ze strany EU značné finanční sankce, velmi tedy záleží na tom, aby zákon byl přijat a nabyl účinnosti co nejdříve, protože v momentě, kdy se ty sankce uvalí, tak výše se bude odvíjet právě od toho, jak velké zpoždění mezi tou transpozicí a povinností budeme mít. Připomínám, že pokud žaloba bude podána, tak už soud uloží sankci automaticky již jen proto, že k implementaci došlo pozdě, a to, i kdybychom před vynesením rozsudku stihli dotáhnout tisk ke zdárnému konci. Je tedy společným zájmem – a já jsem sledoval cestu tohoto tisku i přes výbory a i ve sněmovně – to dotáhnout a tuto hrozbu zažehnat a já vám děkuji, že vnímáte tuto situaci.

Možná k obsahu toho zákona. Cílem předloženého návrhu o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, které připravilo ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ministerstvem dopravy, je tedy řádná transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1161 z 20. června 2019, čímž se měnila původní směrnice o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel, která předtím regulovala tu předmětnou oblast. Ten návrh zákona byl ještě před meziresortním připomínkovém řízení konzultován se zástupci řady resortů, řady samospráv i v rámci pracovní skupiny pro revizi směrnice o čistých vozidlech ministerstva pro místní rozvoj, a návrh zákona byl vládou ČR opakovaně schválen v únoru letošního roku bez rozporů.

V současnosti, a teď jenom, abych popsal to status quo, není stanovena zákonná povinnost pořizovat ty určité podíly, o kterých hovoří směrnice v tom prvním časovém období, tj. od 2. srpna 2021 až do 31. prosince 2025, a tím, jak posouváme i tu implementaci s prodlením zákona, tak tím vytváříme stále větší prostor v tom prodlení, kdy nebyl implementován a zase se tak navyšuje další významné riziko vůči ČR.

Od července minulého roku, čímž se snažila minulá vláda jakýmsi způsobem alespoň částečně naplnit ten transpoziční deficit, tak se schválilo usnesení vlády, což byla povinnost pro první období s účinností od 2. srpna 2021, tedy od uplynutí lhůty, která ukládala povinnost zadavatelům veřejných zakázek, které by mohlo usnesení vlády zavázat, aby už takto činilo, aby skutečně ty veřejné zakázky nebo zakázky, které dávají, tak aby nakupovali už ten určitý podíl směrem k rozhodnému datu, což je 31. prosinec 2025, nicméně jsou to pouze orgány a resorty, které jsou přímo podřízeny státu, a Evropská komise toto usnesení nepovažuje za žádnou transpozici, směrnice neuznávají, předpis je skutečně až v momentě, kdy bude plná transpozice, a nám se tedy, tomu infringementovému řízení se nepodařilo, ani té minulé vládě v podstatě ani zpomalit, ani vyhnout a nepovažuji to za věc, která by vedla k tomu naplnění, nicméně ti, jež se tím řídili, a tato povinnost na ně byla uvalena vládním nařízením, samozřejmě už naplňují ten podíl, který potom transformační směrnice nebo transpozice vyžaduje.