Ministr Bek: V českém kontextu je orgánem pro rovné zacházení veřejný ochránce práv

30.03.2023 19:26 | Zprávy

Projev na 9. schůzi Senátu ČR dne 30. března k balíčku o normách pro orgány pro rovné zacházení.

Ministr Bek: V českém kontextu je orgánem pro rovné zacházení veřejný ochránce práv
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek

Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já se omlouvám za poněkud drsnější hlas, ale ostré ovzduší v Jeseníkách během včerejšího výjezdního zasedání se podepsalo na mých hlasivkách.

Dovolte mi krátce představit rámcovou pozici vlády přijatou k normám pro orgány rovného zacházení. V českém kontextu je orgánem pro rovné zacházení veřejný ochránce práv. Úvodem bych rád sdělil, že se jedná o dva návrhy směrnic, které jsou však výrazně provázané a obsahem prakticky totožné. Každý návrh ale vychází z rozdílného právního základu.

Každý návrh ale vychází z rozdílného právního základu, který se pak projevuje i v procesu jeho přijímání. První návrh je založen na článku 19, odstavci 1. o fungování EU, který se týká zákazu diskriminace obecně. A bude přijímán jednomyslně se souhlasem EP.

Druhý návrh je založen na článku 157, odstavci 3. Smlouvy o fungování EU, který se týká zásady rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti. A bude přijímán kvalifikovanou většinou se spolurozhodováním EP. V této fázi jsou však oba návrhy projednávány orgánech rady společně, a proto byla k oběma přijata jedna rámcová pozice.

Cílem obou návrhů je posílení kompetencí orgánů pro rovné zacházení tak, aby mohly efektivněji přispívat k rovnému zacházení a chránit před diskriminací ve všech členských státech EU. Návrhy přinášejí pravidla pro nezávislost a dostatečné financování orgánů. Dále stanovují jejich pravomoci v oblasti prevence a zvyšování povědomí. Návrhy rovněž řeší přijímání a šetření podnětů a vydávání závazných rozhodnutí či nezávazných doporučení. K tomu mají mít orgány pro rovné zacházení k dispozici dostatek oprávnění a kompetencí. A ostatní orgány mají mít odpovídající povinnost spolupráce.

Specifické povinnosti jsou v oblasti soudnictví, kde mají orgány čtyři nové pravomoci. 1) mají mít možnost hájit a vymáhat svá rozhodnutí, 2) mohou přispívat do soudních řízení svými stanovisky, 3) mohou zastupovat v soudních řízeních oběti diskriminace, 4) mohou podávat vlastní žaloby ve veřejném zájmu.

Návrhy se rovněž věnují dostupnosti služeb orgánů nebo jejich spolupráci s dalšími subjekty. Zavádí také povinné konzultace pro veřejné subjekty a právo adresovat veřejným subjektům, doporučení. Dále řeší možnost provádět výzkumy, sběr údajů o diskriminaci, vydávání zpráv a strategické plánování.

Rámcová pozice vlády ČR se k návrhům staví konstruktivně kriticky. Dle své schválené rámcové pozice může ČR uvítat, že byly návrhy předloženy, avšak vnímá jejich nastavení v některých ohledech jako problematické. Návrhy se podle ní příliš odchylují od původního vymezení a role orgánu pro rovné zacházení jako institucí ombudsmanských či lidskoprávních s měkkými, nevymáhacími pravomocemi.

ČR bude proto obecně usilovat o to, aby návrhy dávaly orgánům pro rovné zacházení takové pravomoci, které nebudou s tímto jejich charakterem v rozporu. Z navrhovaných pravomocí tak ČR podporuje ty pravomoci, které veřejný ochránce práv jako český orgán pro rovné zacházení již má. Jedná se o přijímání podnětů, poskytování poradenství, prevence, výzkum či osvětu. Naopak ČR bude navrhovat dobrovolnost či vypuštění pravomocí nových, především právě v oblasti soudnictví.

ČR má rovněž za to, že návrhy jsou v mnohých směrech příliš preskriptivní a zachází do přílišných detailů jako například u vnitřní organizace orgánů či strategického plánování. Naopak v jiných místech jsou návrhy zase příliš neurčité jako ohledně pravidel nezávislosti orgánů.

Proto bude ČR usilovat o vypuštění příliš detailních úprav a naopak doplnění úprav příliš obecných. Celkově tedy bude ČR usilovat o harmonizaci spíše minimální, která umožní členským státům nastavit si své orgány a celkově systém podle vnitrostátních potřeb.

Podobně přistupuje k návrhům také řada ostatních členských států, které jsou také spíše opatrné, kritické, ale konstruktivní a chtějí si zachovat maximum volnosti ve formování svých orgánů.

ČR k návrhu bude přistupovat stejně a konstruktivně uplatňovat své návrhy. Věřím, že se s tímto přístupem ztotožníte.

Děkuji za slovo a jsem připraven zodpovědět případné dotazy. Děkuji.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

Kdo řídí Prahu?

Podle všeho byste měl vy, ale přijde vy, že je to spíš Hřib. Myslíte, že tu kumulaci funkcí zvládáte? Proč jste chtěl být primátor, když o vás není vůbec slyšet, za to o Hřibovi až moc? A stojíte za ním, co se týká toho, jak si jako náměstek pro dopravu vede? Vždyť je to jen chaos nebo nějaký skandá...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vích (SPD): Dramatický schodek rozpočtu 230 miliard a obrana neví, co s penězi

9:15 Vích (SPD): Dramatický schodek rozpočtu 230 miliard a obrana neví, co s penězi

Vláda Petra Fialy zase sestavila výrazně schodkový rozpočet. Schodek 230 miliard korun v situaci, kd…