Zmiňovaný článek Sabiny Slonkové vychází z mé odpovědi na interpelace poslanců nespokojených s tím, jak masivně unikají zákonem zakázané informace o trestních řízeních do médií. Konkrétně šlo o odpověď na interpelaci pana poslance Pavla Bělobrádka ve věci „Zastavení trestního stíhání“.

Přípravné trestní řízení má být podle zákona neveřejné už dnes. Jenže to v současné době často není dodržováno. Vedu proto debatu s odborníky z řad soudců, státních zástupců, advokátů a dalších profesí o opatřeních, jak dosáhnout, aby platné právo bylo dodržováno a vymáháno. Je to i jedno z témat, které řešíme v rámci pracovních výjezdů na soudy a státní zastupitelství. Diskuse o tom je složitá. Ale žádná změna zákona není na stole.

Ve Francii například otázka, zda novinář může zveřejnit informaci, která má původ v trestním spisu, závisí na tom, zda informace byla získána ze spisu na základě jednání třetí osoby, které bylo porušením zákonem stanovené povinnosti mlčenlivosti. Ke zveřejnění informace od obviněného, kterému bylo umožněno nahlédnout do spisu, je tedy novinář oprávněn (stejně jako obviněný je oprávněn mu informace předat), nejde-li samozřejmě o skutečnosti utajované podle zvláštního zákona, apod. Jelikož přístup obviněného do vyšetřovacího spisu je spíše výjimečný, má se ve Francii ve většině případů za to, že novinář nesměl informaci zveřejnit.

Zmínit je možné i německý trestní zákoník. Ten stanoví zvláštní trestný čin za vynesení dokumentů z trestního řízení, kdy se odpovědnost za vynesení dokumentů rozšiřuje i na další osoby než úředníky nebo osoby ve státní službě, tedy i na novináře. Ustanovení § 353d německého StGB stanoví zvláštní trestný čin zakázané komunikace o soudních jednáních. Až jedním rokem odnětí svobody nebo pokutou bude potrestán ten, kdo přes zákonný zákaz zveřejní informace ze soudního jednání, kde byla veřejnost vyloučena, nebo zpřístupní veřejnosti obsah úředního dokumentu o této věci pojednávající. Stejně bude potrestán ten, kdo v rozporu s povinností mlčenlivosti neoprávněně vyjeví skutečnosti, které se dozvěděl z neveřejného soudního jednání nebo z úředního dokumentu, týkající se dané věci. Trestné je i zveřejnění částí nebo významných částí obžaloby či jiných úředních dokumentů trestního řízení předtím, než jsou projednávány v rámci veřejného řízení nebo než je řízení ukončeno.

Byl bych proto rád, aby zaznělo, že diskuze o trestnosti tzv. úniků ze spisů nesměřují proti novinářům, ale proti komukoliv, kdo se podílí na nezákonném nakládání s dokumenty, které mají být neveřejné. Cílí především na orgány činné v trestním řízení, případně na další osoby, které mají přístup k takovým dokumentům umožněn.“