Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě konstatuje, že ČR se nedaří motivovat obyvatele k používání ekologičtějších vozidel, snížení spotřeby energie a k přechodu na ekologičtější zdroje energie. Tento výrok uvedený v tiskové zprávě však staví pouze na vyhodnocení, jak moc a zda stát zatěžuje občany daněmi v oblasti dopravy, vytápění a spotřeby energií.

V oblasti vytápění domácností a úspor energie zcela pomíjí programy MŽP jako kotlíkové dotace a Nová zelená úsporám, který je odborníky považován za nejúspěšnější program zaměření na úspory energií v domácnostech. Program má pozitivní ohlasy i ze zahraničí a plánují jej následovat i jiné členské státy. Jeho pozitivní efekt na snižování emisí je nezpochybnitelný, domácnostem šetří peněženky, pro všechny pak šetří emise a cíleně tak pomáhá k ochraně ovzduší a klimatu.

„Nejvyšší kontrolní úřad jako obvykle vezme jednu část problematiky a na základě této části se snaží bez komplexních znalostí celou oblast hodnotit. Vůbec není pravda, že stát musí uvalit na své občany daně, jak by si NKÚ zřejmě přál. Nemusí. Naopak, programy jako kotlíkové dotace nebo Nová zelená úsporám zcela plní svůj účel. Desítky tisíc domácností přechází z tuhých paliv na ekologičtější zdroje, největší zájem je v kotlíkových dotacích o plyn a nejekologičtější tepelná čerpadla. Navíc si lidé pořizují z kotlíkových dotací ty nejekologičtější kotle na trhu. To by se v případě pouhé represivní politiky vůbec nestalo, ale to NKÚ vůbec nereflektuje. V programu Nová zelená úsporám pak máme od roku 2014 na 51 tisíc žádostí za téměř 9 miliard korun, a v posledních letech zájem raketově roste. Navíc Česká republika klimatické cíle vyplývající z unijní legislativy i pařížské dohody plní,“ konstatuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Ministr životního prostředí Richard Brabec již dříve také odmítl i tzv. uhlíkovou daň. „Tato vláda se v programovém prohlášení zavázala, že nebude občany zatěžovat novými daněmi. Navíc uhlíková daň je sama o sobě velmi problematická, protože by zasáhla zejména nízkopříjmovou skupinu obyvatel, která je již nyní ohrožená, a vyšší náklady na vytápění jí za současné situace nelze kompenzovat,“ vysvětluje ministr Brabec.

Co se týká dopravy, tak Ministerstvo životního prostředí již několik let financuje podporu elektromobility v obcích, obcím dalo možnost zavést nízkoemisní zóny, zjednodušilo zákon o posuzování vlivů na životní prostřední tak, aby cesta k výstavbě obchvatů byla rychlejší, v roce 2016 také nabídlo automobilkám společný dotační program na podporu elektromobility i pro fyzické osoby. „Ze strany automobilek nebyl o společný program, na kterém by se také finančně podílely, tehdy zájem. U státního dotačního programu zaměřeného na občany pak také hrozí, že za současných cen a nabídky elektromobilů by ho využili pouze bohatší lidé, kteří by si elektromobil koupili jen jako druhé či třetí auto. To jsme nechtěli a proto MŽP spolu s MPO a MD spolupracuje především na rozvoji nabíjecí infrastruktury, prosazení výhod pro alternativní pohony v podobě vyhrazených pruhů, neplacení parkovného atp. Očekáváme, že s novou, již platnou unijní legislativou, která zásadně omezuje produkci CO2 v dopravě, a s inovacemi v oblasti vývoje baterií půjde cena elektromobilů zásadně dolů a stane se tak dostupnější pro širší okruh lidí,“ uvedla tisková mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

„To, že se zvyšuje počet automobilů starších 10 let, je dáno především velmi nízkou cenou ojetých vozidel. Pokud by se zaváděl poplatek za vozidla EURO 3 i EURO 4, pak by musela jeho výše být i několik desítek tisíc korun. S ohledem na respektování kupní síly obyvatel je potřeba si uvědomit, že kdyby se zavedl plošně registrační poplatek za třídy EURO 3 a 4, budou lidé zůstávat u tříd EURO 0 až EURO 2 déle nebo je i ve větší míře kupovat, což by mohlo mít opačný efekt pro životní prostředí. Nebudeme trestat ty ekonomicky nejslabší, chceme, aby lidé měli auto v dobrém stavu, a nemusí být nutně nové. V dopravě nás trápí totiž především znečišťující prachové částice a oxidy dusíku. Už dříve se prokázalo, že až 75 % znečištění tvoří 5 až 10 % aut, která nejsou v dobrém technickém stavu, a ne auta starší výroby. Proto cílíme naše kroky především na oblast kontroly emisí přímo v provozu a ne na zdanění starších aut. Je potřeba respektovat ekonomické možnosti občanů,“ uzavírá Brabec.