Dobré ráno, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, děkuji za slovo, vážený pane předsedající. To je možná moje sedmá interpelace, respektive odpověď na interpelaci. Já už mám šanon na Uherský Ostroh. A určitě je to dobře, že na něj mám šanon, protože on si to Uherský Ostroh zaslouží. Já bych chtěl hned na začátku říct jednu věc, která se myslím, že to docela uvodí a tak trošku odpovídá i na ten povzdech, který pan kolega Holomčík tady uvedl, že se nějak spekuluje o jeho motivacích. No, to u mě taky, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající. A já z toho taky žádnou radost nemám, ale můžu vás ujistit, že můj zájem je úplně stejný jako váš. Já jsem ale v té složitější roli, že já mám nějaký zákonný rámec, ve kterém se můžu pohybovat. To znamená, z pohledu politika, kdybych byl politik, který to může skutečně ovlivnit a nebyl tedy ministr, což je vysoký státní úředník v tomto smyslu, protože ten proces je ryze správní, a to vy dobře víte, navíc už opakovaně přezkoumaný a bude definitivně přezkoumaný soudem. To já myslím, že oba dobře víme. To skončí u Nejvyššího správního soudu tak jako stovky jiných věcí.

Ale my se teď trochu dostáváme, já si myslím, že kolegyně, kolegové, to tady takhle trochu vnímají, že my se dostáváme do teď trochu absurdní polohy, kdy si budeme vyměňovat odborné argumenty hydrogeologické. Mimochodem možná víte, já jsem původem geolog, dokonce částečně hydrogeolog. A přesto bych si nedovolil tady do toho dát i svůj názor, protože tady se stala věc, která se nestává tak často, ale stala se už několikrát a rozhoduje v tom případě soud, že máme několik odborných posudků, z nich některé - já nevím jestli už dneska čtyři - říkají, že není žádný problém, a tři říkají, že by problém mohl být, nebo naopak. Ale takováhle situace prostě nastala. A celé když to naprosto zjednoduším, tak já řeknu: ano, já jsem zcela na straně vody, jednoznačně. Také proto jsme udělali opakované přezkoumání. Bylo to několikrát v rozkladové komisi, naposled tedy před zhruba 14 dny nebo před deseti dny. Já se k tomu za chviličku dostanu. Je přezkoumáváno rozhodnutí Báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru, vložila se do toho paní ombudsmanka, já jsem jí také poměrně detailně odpovídal, ta odpověď je k dispozici. Pokud ji nemáte, rád vám ji dám. Vyjadřovali jsme se tam ke všem těm věcem včetně CHOPAV. Problém je ten, a to také víte, že my máme prostě dneska judikaturu Nejvyššího správního soudu, která mi vlastně zakazuje, protože my jsme něco podobného vlastně zkusili někdy v roce 2015 v souvislosti s letištěm Vodochody, kdy jsme namítali po vydané EIA, že tam nebyly možná zhodnoceny všechny aspekty, které byly zjištěny potom, po vydání EIA. A Nejvyšší správní soud v roce 2016 judikoval, že v takových případech ty nové informace, které jsou k dispozici po vydání EIA, nemůže už vzít v úvahu ten úřad, který EIA vydal, to znamená, vzít ji zpátky nebo ji nějakým způsobem tedy modifikovat, změnit. Ale že ty údaje je povinen dát navazujícím úřadům, v tomto případě Báňskému úřadu, a ty jsou povinny je zohlednit. A teprve v rámci i podle novely zákona EIA nebo směrnice EIA, v tomto případě zákon o vlivu záměru na životní prostředí, tak je možno potom napadnout i soudně a požadovat přezkoumání v rámci navazujících řízení. To se děje a nepochybně se to i stane. A v tu chvíli my jsme všechny informace, které jsme dostali po vydání EIA v roce 2015, protože ty posudky, o kterých se zmiňujete včetně České geologické služby vlastně rozvíjejí znalosti o tom území. A nebyly k dispozici v tom roce 2015, kdy jsme EIA vydávali, a tak jsme i s těmito posudky včetně ČGS a včetně dalších věcí upozornili Báňský úřad, že jsou k dispozici nové informace, aby je vzal v úvahu v rámci stanovení dobývacího prostoru a popřípadě stanovení těžby. To znamená, já v této chvíli nemám právní možnost, abych znovu otevřel EIA z hlediska nových informací, pouze došlo několikrát k přezkoumání a já můžu říct v této chvíli předběžně, protože není hotovo ještě definitivní řekněme vyjádření mé rozkladové komise z hlediska odůvodnění, ale mohu v tuto chvíli říct, že rozkladová komise na svém jednání 25. října letošního roku, kdy k ní doputovalo to odvolání, tak potvrdila postup ministerstva, že byl správný z hlediska vydání té EIA a těch navazujících řízení. Ale oni ani nemohli říct něco jiného, protože - a mohu vás ujistit naprosto, že moje rozkladová komise je zcela nezávislá a já jsem nikdy, nikdy, opravdu, a nikdy bych to ani neudělal, neměnil její rozhodnutí, ani jsem na ni nijak nepůsobil. Je opravdu nezávislá, je myslím složena z elitních právníků. A samozřejmě počítá s tím, že její stanovisko, její rozhodnutí bude také někde přezkoumáno soudem. Takže tohle já si myslím, že je zřejmé.

To znamená, my jsme tady teď trošku v paradoxní situaci, že před našimi kolegyněmi a kolegy bychom se vlastně dohadovali o hydrogeologických aspektech a pochybnostech, zda ano nebo ne. To já myslím, že nám asi nepřísluší. To bychom se dostali do situace, která by asi nebyla úplně komfortní. Ale přesto přese všechno já vás můžu ujistit v tom, že nepochybně nikdy a o těch motivacích skutečně nemusíte pochybovat, protože já jsem se až daleko později dozvěděl, že se jedná o jakéhosi pana Jampílka. Já jsem pana Jampílka v životě neviděl, ani jsem s ním nemluvil a myslím, že mi nikdy ani prostě nepsal. A tady nastal skutečně případ, kdy i já jsem měl pak jisté pochybnosti, protože mi přišlo divné, že se souběžně vlastně řeší zjišťovací řízení na možné rozšíření těžby na stávající ložisko štěrkopísku, ale tomu v tom regionu zdaleka není přikládána taková důležitost jako tomu nového záměru. A také jsem slyšel něco o konkurenčním boji dvou firem a také jsem slyšel, kdo komu nahrává v tom konkurenčním boji.

Já si myslím, že to je prostě nesmysl z obou stran. Nepochybuji, že ani vy, a prosím nepochybujte, že ani já v tom nemám jiný zájem, než na jedné straně samozřejmě hájit zájmy životního prostředí, ale v rámci nějakého zákonného rámce. Samozřejmě kdybych byl dneska neomezený autokrat, nebyl bych vázán evropskou směrnicí EIA a ničím, tak prostě řeknu: jasně, žádná těžba tam nebude, protože ta voda má přednost, byť by bylo procento pochybnosti, ale já tu možnost nemám. Nemá ji prostě úřad, může to opravdu zohlednit Báňský úřad. A znovu říkám, je v tom už dnes tolik subjektů, které to budou vzájemně přezkoumávat a velmi pravděpodobně, až jistě to skončí u Nejvyššího správního soudu. A já jsem taky velmi zvědav, jak rozhodne právě v této souvislosti i s ohledem na svoji judikaturu z roku 2016 směrem k Vodochodům.

Další problém směrnice EIA, a už jsem tady o tom několikrát hovořil, já se často dostávám do situace, že mi mnoho starostů, kteří nechtějí nějaký záměr na svém území, nadává, že jsme něco nepovolili, a naopak celá řada starostů mi pak podobně nadává, že jsme něco povolili, nebo prostě obráceně. Takže to je problém směrnice EIA, že ona skutečně může vzít v úvahu pouze záležitost, která se týká vlivů na životní prostředí, popřípadě na zdraví, včetně nějakých omezujících podmínek, a nemůže poměřovat veřejné zájmy. To je první věc.

Druhá věc. Bohužel, já za sebe říkám bohužel, nemůže vlastně ani vzít v úvahu to, co chce ten region. A v téhle souvislosti, a už jsem to uváděl v některých svých předchozích interpelacích, mě prostě překvapuje, jak je možné, že vůbec, a tenkrát, jestli se nemýlím, to bylo město Uherský Ostroh, ale úplně přesně si to nepamatuji, ale myslím, že ano, které dokonce prodalo část pozemků těžaři, na kterých se těžba bude rozvíjet. A já říkám, proboha, tak když někdo má zájem zastavit těžbu na svém území, tak měl nejlepší možnost, a to je neprodávat mu pozemky, protože v tu chvíli by tam žádná těžba nebyla. A to je něco, co já nechápu. Takže mi to zase trošku připadá, že někdo historicky prodal pozemky těžaři a teď hledá někoho, kdo těžaři těžbu zakáže, aby to nebylo na něm. A teď mi odpusťte to zjednodušení.

Já jsem v tomto velmi detailně odpovídal paní veřejné ochránkyni práv i z hlediska předběžné opatrnosti. A znovu říkám, problém je ten, že ve chvíli, kdy bylo vydáváno stanovisko EIA, tak jsme měli k dispozici několik stanovisek, z nichž většina byla podporujících ten záměr, pak tam bylo jedno negativní, a proto jsme vlastně nechali ještě udělal oponentní hydrogeologický posudek. To bylo od společnosti AQD-envitest panem Tylčerem, který měl s konečnou platností potvrdit, nebo vyvrátit závěry získané z procesu EIA, a tento posudek jsme zadali zcela nad rámec zákonných povinností z důvodu právě předběžné opatrnosti a on potvrdil, že jímací území Bzenec komplex nebude záměrem nijak ohroženo. A v tuhle chvíli jsme vlastně naplnili předběžnou opatrnost, protože jsme nad zákonný rámec, to znamená víte dobře, že je stanovisko, respektive, že je dokumentace EIA, kterou dává žadatel, pak je posudková dokumentace, a my jsme ještě udělali oponentní hydrologický posudek, ale všechny ostatní věci byly až po stanovisku EIA. To znamená, že dnes jsme opravdu v situaci, kdy mohu přezkoumávat formálně správnost, a to udělala i moje rozkladová komise, rozhodnutí, ale nemohu už zpátky zasahovat do EIA. A nepochybně tahle možnost bude znovu, a už teď je, využívána, a je to pak možno prostě přezkoumat a je klidně možné, že stanovisko rozkladové komise bude samozřejmě v rámci navazujících řízení potom znovu podrobeno nějakému zkoumání soudu.

Já se omlouvám, už mluvím dlouho. Jenom úplně závěrem. Je tady ještě celá řada opravných prostředků, které samozřejmě ve finále mohou, protože dnes je podle mých informací Obvodní báňský úřad také v procesu, kdy znovu přezkoumává různá povolení, stanoviska, která třeba vydal krajský úřad a tak dále, takže je tady ještě celá řada opravných prostředků, které mohou být využity. A za Ministerstvo životního prostředí garantuji skutečně místopřísežně, že tam nebyl žádný jiný zájem, že neexistuje pochybnost o nezávislosti rozhodnutí. Já myslím, že to potom prostě prokáže soud. Mě to osobně mrzí, mě mrzí vždycky, když někde dojde k nějakému povolení záměru, se kterým lidé nejsou spokojeni, zvláště v oblasti vody. Víte, že já se oblasti vody skutečně hodně věnuji a myslím, že jsme pro to hodně udělali, ale v tomhle případě jsem prostě vázán zákonem a nemůžu z něj ven. Děkuji.