Dobré ráno, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, děkuji za slovo, vážený pane předsedající. To je možná moje sedmá interpelace, respektive odpověď na interpelaci. Já už mám šanon na Uherský Ostroh. A určitě je to dobře, že na něj mám šanon, protože on si to Uherský Ostroh zaslouží. Já bych chtěl hned na začátku říct jednu věc, která se myslím, že to docela uvodí a tak trošku odpovídá i na ten povzdech, který pan kolega Holomčík tady uvedl, že se nějak spekuluje o jeho motivacích. No, to u mě taky, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající. A já z toho taky žádnou radost nemám, ale můžu vás ujistit, že můj zájem je úplně stejný jako váš. Já jsem ale v té složitější roli, že já mám nějaký zákonný rámec, ve kterém se můžu pohybovat. To znamená, z pohledu politika, kdybych byl politik, který to může skutečně ovlivnit a nebyl tedy ministr, což je vysoký státní úředník v tomto smyslu, protože ten proces je ryze správní, a to vy dobře víte, navíc už opakovaně přezkoumaný a bude definitivně přezkoumaný soudem. To já myslím, že oba dobře víme. To skončí u Nejvyššího správního soudu tak jako stovky jiných věcí.

Ale my se teď trochu dostáváme, já si myslím, že kolegyně, kolegové, to tady takhle trochu vnímají, že my se dostáváme do teď trochu absurdní polohy, kdy si budeme vyměňovat odborné argumenty hydrogeologické. Mimochodem možná víte, já jsem původem geolog, dokonce částečně hydrogeolog. A přesto bych si nedovolil tady do toho dát i svůj názor, protože tady se stala věc, která se nestává tak často, ale stala se už několikrát a rozhoduje v tom případě soud, že máme několik odborných posudků, z nich některé - já nevím jestli už dneska čtyři - říkají, že není žádný problém, a tři říkají, že by problém mohl být, nebo naopak. Ale takováhle situace prostě nastala. A celé když to naprosto zjednoduším, tak já řeknu: ano, já jsem zcela na straně vody, jednoznačně. Také proto jsme udělali opakované přezkoumání. Bylo to několikrát v rozkladové komisi, naposled tedy před zhruba 14 dny nebo před deseti dny. Já se k tomu za chviličku dostanu. Je přezkoumáváno rozhodnutí Báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru, vložila se do toho paní ombudsmanka, já jsem jí také poměrně detailně odpovídal, ta odpověď je k dispozici. Pokud ji nemáte, rád vám ji dám. Vyjadřovali jsme se tam ke všem těm věcem včetně CHOPAV. Problém je ten, a to také víte, že my máme prostě dneska judikaturu Nejvyššího správního soudu, která mi vlastně zakazuje, protože my jsme něco podobného vlastně zkusili někdy v roce 2015 v souvislosti s letištěm Vodochody, kdy jsme namítali po vydané EIA, že tam nebyly možná zhodnoceny všechny aspekty, které byly zjištěny potom, po vydání EIA. A Nejvyšší správní soud v roce 2016 judikoval, že v takových případech ty nové informace, které jsou k dispozici po vydání EIA, nemůže už vzít v úvahu ten úřad, který EIA vydal, to znamená, vzít ji zpátky nebo ji nějakým způsobem tedy modifikovat, změnit. Ale že ty údaje je povinen dát navazujícím úřadům, v tomto případě Báňskému úřadu, a ty jsou povinny je zohlednit. A teprve v rámci i podle novely zákona EIA nebo směrnice EIA, v tomto případě zákon o vlivu záměru na životní prostředí, tak je možno potom napadnout i soudně a požadovat přezkoumání v rámci navazujících řízení. To se děje a nepochybně se to i stane. A v tu chvíli my jsme všechny informace, které jsme dostali po vydání EIA v roce 2015, protože ty posudky, o kterých se zmiňujete včetně České geologické služby vlastně rozvíjejí znalosti o tom území. A nebyly k dispozici v tom roce 2015, kdy jsme EIA vydávali, a tak jsme i s těmito posudky včetně ČGS a včetně dalších věcí upozornili Báňský úřad, že jsou k dispozici nové informace, aby je vzal v úvahu v rámci stanovení dobývacího prostoru a popřípadě stanovení těžby. To znamená, já v této chvíli nemám právní možnost, abych znovu otevřel EIA z hlediska nových informací, pouze došlo několikrát k přezkoumání a já můžu říct v této chvíli předběžně, protože není hotovo ještě definitivní řekněme vyjádření mé rozkladové komise z hlediska odůvodnění, ale mohu v tuto chvíli říct, že rozkladová komise na svém jednání 25. října letošního roku, kdy k ní doputovalo to odvolání, tak potvrdila postup ministerstva, že byl správný z hlediska vydání té EIA a těch navazujících řízení. Ale oni ani nemohli říct něco jiného, protože - a mohu vás ujistit naprosto, že moje rozkladová komise je zcela nezávislá a já jsem nikdy, nikdy, opravdu, a nikdy bych to ani neudělal, neměnil její rozhodnutí, ani jsem na ni nijak nepůsobil. Je opravdu nezávislá, je myslím složena z elitních právníků. A samozřejmě počítá s tím, že její stanovisko, její rozhodnutí bude také někde přezkoumáno soudem. Takže tohle já si myslím, že je zřejmé.

To znamená, my jsme tady teď trošku v paradoxní situaci, že před našimi kolegyněmi a kolegy bychom se vlastně dohadovali o hydrogeologických aspektech a pochybnostech, zda ano nebo ne. To já myslím, že nám asi nepřísluší. To bychom se dostali do situace, která by asi nebyla úplně komfortní. Ale přesto přese všechno já vás můžu ujistit v tom, že nepochybně nikdy a o těch motivacích skutečně nemusíte pochybovat, protože já jsem se až daleko později dozvěděl, že se jedná o jakéhosi pana Jampílka. Já jsem pana Jampílka v životě neviděl, ani jsem s ním nemluvil a myslím, že mi nikdy ani prostě nepsal. A tady nastal skutečně případ, kdy i já jsem měl pak jisté pochybnosti, protože mi přišlo divné, že se souběžně vlastně řeší zjišťovací řízení na možné rozšíření těžby na stávající ložisko štěrkopísku, ale tomu v tom regionu zdaleka není přikládána taková důležitost jako tomu nového záměru. A také jsem slyšel něco o konkurenčním boji dvou firem a také jsem slyšel, kdo komu nahrává v tom konkurenčním boji.