Alokace 500 milionů korun nestačila na obrovský zájem o výstavbu základních či mateřských škol, sportovních hal, kulturních domů a nemocničních pavilonů, do jejichž výstavby se chce pustit řada měst a obcí po celém Česku. V aktuálně uzavřené dotační výzvě v Operačním programu Životní prostředí, zaměřené právě na podporu pasivní výstavby, na Státní fond životního prostředí ČR dorazilo na čtyři desítky žádostí s požadavkem na dotaci ve výši 1,2 miliardy korun.

Veřejné budovy postavené v pasivní standardu mají velmi nízkou spotřebu energií, což přináší ekologické i ekonomické výhody. Náklady na jejich výstavbu jsou sice o něco málo vyšší, ale díky nízkým provozním výdajům se poměrně rychle vrací. Od rezortu životního prostředí dostanou investoři až třicet procent z ceny projektu. „Udělali jsme dobrý tah. Dříve bylo možné získat dotaci pouze na vícenáklady nezbytné na dosažení pasivního energetického standardu, to jsme změnili tak, že dnes dostávají investoři podporu z celkových nákladů projektu, což rapidně zvýšilo konečnou dotaci. Byl to krok správným směrem. Zájem o dotace se rázem zvýšil. Státní správa a samospráva by měly jít v pasivní výstavbě příkladem, je to způsob jak šetřit energie a snižovat produkci skleníkových plynů,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Žádosti o dotace mohly obce, města, kraje a další subjekty podávat průběžně od 4. dubna 2017 do konce října letošního roku. Zájem o ně byl opravdu mimořádný. Celkem se sešlo 39 projektů s požadavkem na dotaci ve výši 1,2 miliardy korun a alokace výzvy tak byla překročena o více než 700 milionů korun. „Došlé projekty byly schvalovány průběžně, aby se žadatelé mohli co nejdříve pustit do jejich realizace. Schváleno bylo dosud na pětadvacet projektů, některé z nich se již dokončují nebo realizují,“ informuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Nový školní rok ve zbrusu nové pasivní škole tak letos zahájili například ve středočeských Psárech. Podobně je tomu v Malém Újezdu na Mělnicku, kde vyrostl nový školní pavilon, protože původní budova už nestačila potřebám obyvatel. „Máme moderní prostory odpovídající výuce 21. století, vznikla nová přírodovědná učebna, máme komfortnější a zdravější prostředí pro učení. Úsporná budova slouží i jako názorná pomůcka pro environmentální výuku,“ vyjmenoval některé přínosy starosta Malého Újezdu Jaroslav Peleška. Jak v Psárech, tak v Újezdu výstavbu podpořila dotace z Operačního programu Životní prostředí. „Projekty, na které v této výzvě nestačily peníze, vyhodnotíme rovněž a ty úspěšné budou mít možnost získat podporu z výzvy, kterou vyhlásíme na jaře příštího roku,“ doplňuje ředitel SFŽP ČR Petr Valdman.

Dotace na výstavbu i renovace budov

Další příležitost požádat o dotaci na výstavbu v pasivním standardu budou mít obce a města na jaře příštího roku. Nová výzva se otevře 2. března 2020 a žádosti bude možné podávat až do 2. března 2021. Vedle dotací na výstavbu nových veřejných budov v pasivním standardu nabízí ministerstvo také finanční podporu na jejich energeticky úsporné renovace. Na ty je aktuálně možné žádat až do 3. února 2020.