Ministr Dienstbier: Agentura pro sociální začleňování je v boji proti sociálnímu vyloučení funkční

Materiál vyhodnocuje činnost Agentury od doby jejího vzniku v roce 2008 a představuje dva rozsáhlé individuální projekty pro období 2016 - 2022.

Vyhodnocení účinnosti intervencí Agentury pro sociální začleňování od doby jejího vzniku do současnosti a informace o plánované realizaci Individuálních systémových projektů v letech 2016 až 2022
Předložený materiál podrobně popisuje přínosy a výstupy dvou rozsáhlých projektů, které Agentura realizovala v letech 2010-2012 a 2013-2015. Materiál se také věnuje popisu současného stavu v oblasti sociálního vyloučení v ČR, postavení Agentury ve struktuře veřejné správy, popisu intervenčního schématu činnosti Agentury v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami.
Hodnotící zpráva vychází především z výsledků tří externích evaluací činnosti Agentury, které byly provedeny v letech 2011, 2012 a 2015.

„Provedené evaluace se shodují na tom, že Agentura pro sociální začleňování je funkčním nástrojem státní správy v boji proti sociálnímu vyloučení jak na celostátní, tak na lokální úrovni. Za sedm let své existence se Agentura pro sociální začleňování etablovala především jako nástroj pomoci obcím při realizaci komplexních politik sociálního začleňování. Ve všech evaluovaných obcích se naprostá většina místních aktérů shodla na tom, že spolupráce s Agenturou byla pro obec přínosem," uvádí k hlavním závěrům evaluace ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier.

Od založení Agentury do současnosti projevilo zájem o součinnost s Agenturou při řešení problému sociálně vyloučených lokalit v pěti náborových cyklech celkem 169 obcí. Agentura přitom dosud intervenovala či intervenuje v 58 obcích (či mikroregionech). Poptávka obcí po spolupráci s Agenturou opakovaně převyšuje možnosti Agentury dané personálními a materiálními kapacitami.

Agentura pro sociální začleňování aktuálně připravila dva rozsáhlé individuální projekty pro období 2016-2022. První zajistí pokračování většiny aktivit Agentury v regionech i na celostátní úrovni, druhý se zaměří na rozsáhlou podporu inkluzivního vzdělávání v místech, kde se vyskytují sociálně vyloučené lokality. Díky těmto projektům bude moci Agentura v rámci takzvaného Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám poskytnout komplexní dlouhodobou podporu více než 70 obcím s výskytem sociálně vyloučených lokalit a dalším 40 obcím pak bude krátkodoběji pomáhat s dílčím řešením projevů chudoby a sociálního vyloučení. Obce, případně celé mikroregiony zapojené do Koordinovaného přístupu tak budou moci získávat prostředky ze tří významných operačních programů dotací Evropské unie určených na podporu sociálního začleňování.
Vláda vzala materiál na vědomí.

Návrh poslanců Davida Kádnera, Marka Černocha, Martina Lanka, Olgy Havlové, Jany Hnykové, Karla Fiedlera, Jiřího Štětiny a Augustina Karla Andrleho Sylora na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Předložený návrh rozšiřuje podmínky nutné obrany vymezené v § 29 trestního zákoníku o nevyvratitelnou právní domněnku, že čin, kterým obránce odvrací útok ve své nemovitosti, za splnění dalších stanovených podmínek, nebude trestný.
Vláda vyslovila s návrhem nesouhlas.

Návrh poslance Marka Ženíška na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (sněmovní tisk č. 676)
Novela navrhuje korespondenční hlasování pro voliče ze zahraničí i na území České republiky. Jednalo by se o volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, do Evropského parlamentu a do prvního kola voleb prezidentských. Hlavním cílem této novely je umoţnit zjednodušení hlasování nejen pro ERASMUS studenty, ale i pro pracovníky evropských a jiných institucí, kteří tráví více času v zahraničí. Rovněž by tato novelizace měla umožnit jednodušší volbu v rámci České republiky.
Vláda k tomuto návrhu zaujala neutrální stanovisko.

Zpráva vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za rok 2015
Zpráva souhrnně informuje o stavu implementace práva Evropské unie, a to jak z hlediska věcného, tak z hlediska institucionálního zajištění. Hlavní část materiálu představují informace o celkovém stavu transpozice platných směrnic Evropské unie, zejména kontextu publikace pravidelných hodnocení Evropské komise Single Market Scoreboard, které hodnotí výsledky transpoziční činnosti jednotlivých členských států v oblasti směrnic vnitřního trhu.
Vláda vzala materiál na vědomí.

Změna Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace
Dokument je splněním jednoho z úkolů, které vláda uložila v souvislosti s přijetím Státní politiky vůči nestátním neziskovým organizacím na léta 2015 – 2020.
V návrhu jsou posíleny zásady deliberace stanovením povinnosti jmenovat stálé zástupce za členy z řad neziskového sektoru, rozšířená možnost zastoupení neziskového sektoru zvýšením počtu členů Rady a také stanovení úlohy Rady v novém dotačním programu, určeném pro celostátní střešní organizace nestátních neziskových organizací, a to počínaje rokem 2017.
Vláda vzala materiál na vědomí.

Podnět Rady vlády ČR pro lidská práva k otázce vězeňství
Podnět konkrétně usiluje o zvýšení počtu zaměstnanců působících ve výchovné a vzdělávací sféře ve věznicích. Nedostatečný počet zaměstnanců ve věznicích neumožňuje s odsouzenými individuálně pracovat a připravit je tak na život mimo věznici. Podnět se zaměřuje i na opomíjenou otázku zvýšení odměn odsouzených za práci ve výkonu trestu. I přes významný nárůst cen nedošlo od roku 2000 ke zvýšení odměn odsouzených. V roce 2014 dosahovala odměna průměrně částky 3725 Kč měsíčně.
Materiál také reaguje na dlouhodobý problém přeplněnosti věznic. Podnět ukládá i úkoly směřující k vytváření nástrojů ke snazšímu začleňování osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody do společnosti a jejich jednoduššímu uplatnění na pracovním trhu. V neposlední řadě podnět směřuje k zajištění dostupnosti duchovní péče ve věznicích a ke zvýšení kvality stravování.
Vláda projednávání tohoto bodu odložila.

Návrh změn Jednacího řádu vlády
Cílem předloženého materiálu, který věcně souvisí se souběžně předloženými materiály „Návrh změn Legislativních pravidel vlády“ a „Návrh změn Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA)“, je zejména v Jednacím řádu vlády explicitně stanovit povinnost zhodnocovat také dopady na rovnost žen a mužů v návrhu materiálu nelegislativní povahy určeného pro jednání schůze vlády, týká-li se navrhované řešení postavení fyzických osob.
Vláda tak plní svůj závazek z Programového prohlášení z února 2014.
Vláda vyslovila s návrhem souhlas.

Návrh změn Legislativních pravidel vlády
Předložený materiál, který věcně souvisí se souběžně předloženými materiály „Návrh změn Jednacího řádu vlády“ a „Návrh změn Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA)“, je v Legislativních pravidlech vlády explicitně stanovit povinnost zhodnocovat dopady na rovnost žen a mužů v návrhu právního předpisu.

Kromě uvedeného je cílem předloženého materiálu také reagovat na podněty z praxe a upravit některá ustanovení Legislativních pravidel vlády tak, aby při své aplikaci nepůsobily předkladatelům návrhů právních předpisů problémy, a zajistila se tak jejich stejná aplikace.
Vláda projednávání tohoto bodu odložila.

Návrh změn Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
Hlavním cílem a účelem změn je sjednocení způsobu hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů v Jednacím řádu vlády, Legislativních pravidlech vlády, Obecných zásadách pro hodnocení dopadů regulace (RIA) a ke sběru statistických dat členěných podle pohlaví. Kromě toho dochází k zavedení povinnosti hodnotit dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR, dopady na spotřebitele, dopad na výkon státní statistické služby, korupční rizika a dopady na bezpečnost nebo obranu státu a zpřesnit rozhodovací proces o provedení RIA.
Změny Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace věcně souvisejí s dalšími materiály s názvem „Návrh změn Jednacího řádu vlády“, „Návrh změn Legislativních pravidel vlády“, „Návrh změn Statutu Legislativní rady vlády“ a „Návrh změn Jednacího řádu Legislativní rady vlády“.
Vláda projednávání tohoto bodu odložila.