Ještě jednou dobrý den všem, vážený pane předsedající a vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Je třeba říci, že to sdělení zveřejnila Evropská komise v reakci na vysoké ceny už 13. října 2021.  Je tady určitý časový odstup. Je to samozřejmě téma, které se poměrně intenzivně diskutuje v těch posledních dnech a týdnech. A troufám si tvrdit, s vědomím všech souvislostí, že energetické nebo energetika bude vedle covidu nejdůležitějším tématem Evropy v následujících měsících, a možná i letech. Pravděpodobně sledujete všechna opatření, která se dělají na té evropské úrovni, na té národní úrovni. Já zde nechci příliš dlouho zdržovat. Pouze bych chtěl říci, že ta opatření, která my děláme, tak skutečně jsou a konzultujeme s Evropskou komisí a odpovídají tomu, na čem se Evropská komise shodla. A jakkoli každá země má jinou geografickou infrastrukturu, respektive jinou průmyslovou infrastrukturu, má jinou geografickou polohu, tak si troufám tvrdit, že ty hlavní nástroje, které využívají jednotlivé země, jsou dost podobné. Předně je třeba říci, že tím dlouhodobým nástrojem pro to, aby se snížily ceny, je vedle budování a rozvoje obnovitelných zdrojů pochopitelně dalších bezemisních stabilních zdrojů. Těmi jsou jednoznačně jádro a přechodově plyn, i když o něm je teď velká diskuse. Možná jste zaregistrovali dnešní vyjádření Evropské komise, která by chtěla plyn ukončit do roku 2040. Podle našeho názoru je to příliš brzy, ale to teď nechci do toho vkládat. Podstatné je, že ta cesta je vyvážený energetický mix. Pokud možno bezemisní. Ale než dojdeme k tomu bezemisnímu, tak nízkoemisní. Právě proto ten plyn se považuje jako tranzitní. A nechť se diskutuje, jestli to bude prostě 40, 45, nebo třeba 50. rok. Ta střednědobá opatření jsou nepochybně v systému obchodování s emisními povolenkami, protože i to je jeden z důvodů, proč dneska cena energií jde nahoru. Ale korektně říkám – není to jediný důvod. Těch důvodů je dneska vícero, ať už je to spekulace na trhu s plynem, nebo chladnější počasí, nebo zjednodušeně fouká méně větru, což se projevuje na větrných zdrojích v Německu, nebo je to poměrně rychlý útlum uhlí. A nestačí se nahrazovat zdroji dalšími. Tak je to tedy i vliv emisních povolenek. Ta cena je skutečně velmi vysoká, kolem 80 až 90 euro se pohybujeme. Na začátku roku, podotýkám, byla na úrovni 30 euro. No a pak jsou ta krátkodobá opatření, která dělají jednotlivé země a která už se trochu liší. Nicméně mnoho se jich vymyslet, popravdě řečeno, nedá. Mají-li to být opatření účinná, tak se obvykle dělají na té plošné úrovni, případně se zaměří na ty nejpostiženější domácnosti, které jsou ohroženy takzvanou energetickou chudobou. Mimo jiné dneska o tom byla velká diskuse v Poslanecké sněmovně. Neshodli jsme se, byť to bylo o jeden hlas, ale to není asi to nejpodstatnější. Naše vláda předkládá řešení, která, podle našeho názoru, jsou rychlá, administrativně bezproblémová a jsou okamžitě uplatnitelná, a to jsou řešení plošného charakteru. Ať už snížení, nebo zrušení DPH alespoň na jeden rok, nebo eliminace poplatků za obnovitelné zdroje. K tomu je správné udělat tu takzvanou cílenou podporu na ty nejpostiženější domácnosti. Budoucí vládní koalice říká – uděláme to jenom přes tu cílenou podporu. Ten problém, který může nastat, je v tom, že to bude pomoc pomalá, že to bude pomoc, o kterou si bude muset každý speciálně zažádat. A já si úplně nedovedu představit, že statisíce domácností, možná dokonce přes milion domácností, budou žádat o tuto specifickou podporu. Ale to je věc k diskusi. V každém případě o tom si rozhodne už příští vláda. Já jenom říkám, že mix těchhle těch nástrojů je dnes v zásadě asi jediné, co se dá vymyslet.