Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte mi, abych vám v zastoupení paní ministryně Kláry Dostálové, ministryně pro místní rozvoj, dnes představil vládní návrh nového stavebního zákona; zákona, který se dotýká každého občana naší země. Jak nepochybně všichni víme, vláda se rozhodla extrémním způsobem zvýšit investice, a to nejenom v rámci tohoto roku, ale i v rámci dalších let. A nejedná se pouze o investice veřejného charakteru, jedná se i o investice privátního charakteru, ať už rodin, fyzických osob nebo právnických subjektů, živnostníků. Je to jeden z nástrojů a jedna z cest, jakým způsobem jsme schopni se vypořádat se současnou krizí, způsobenou šířením pandemie Covid.

Investice bez stavby, investice bez stavařiny, investice bez výdajů spojených se stavebním řízením a s novými budovami, je takřka nemyslitelná. Z tohoto úhlu pohledu stavební zákon není pouze běžným zákonem, který můžeme kdykoliv jakkoliv projednávat, ale bezprostředně se rozhodně týká i covidové krize, protože čím dříve ho budeme mít, tím dříve budou zkráceny všechny lhůty, tím dříve odpadne obrovské břímě, které sebou neseme už po dobu desítek let. Za 13 let se nám podařilo ukovat 26 novel stavebního zákona. Výsledek je to, že máme 20 typů stavebních úřadů, máme 10 typů povolovacích procesů a jsme na 157. místě ve stavebním povolení v rámci řebříčku, který srovnává více jak 190 zemí světa. Co to znamená? Přeloženo do češtiny, na bytový dům, povolení v rámci Prahy čekáme v průměru pět let, na novou dálnici čekáme 13 let, ale mohu z vlastní zkušenosti ministra dopravy potvrdit to, že na běžné obchvaty čekáme i 20 let, dokonce i 25 let. Na povolení spojené s přenosovou soustavou, což není úplně komplikovaná stavba, čekáme v průměru 10 let. To prostě normální není. Cílem tedy bylo zcela zřejmě vše zjednodušit, a to ve smyslu jednoho správního řízení, ve smyslu jednoho úřadu, ve smyslu jednoho razítka. Čili zrychlit, zjednodušit a zdigitalizovat, protože jsme v 21. století; nikoliv na principu toho, že budeme zvyšovat počty pracovníků, stavět nové budovy pro nové úřady, opak je pravdou.

Nový stavební zákon je vyváženým kompromisem naplňujícím závazky vlády vyplývající z jejího programového prohlášení, a to podpořit a zrychlit, jak už jsem říkal, výstavbu v naší zemi a prosazením rekodifikace veřejného stavebního práva, které musí vést ke zjednodušení a zkrácení přípravy, a logicky tím ke zvýšení konkurenceschopnosti. Věřím, že tento zákon bude rovněž nástrojem startu, možná i restartu naší ekonomiky po koronavirové krizi, a už jsem to zde dával do kontextu s investicemi, které považujeme za zásadní s ohledem na to, abychom byli z krize venku rychleji. Tím spíše, že jsme průmyslově orientovanou zemí, technologicky orientovanou zemí, a bez investic nemáme šanci se z krize rychle dostat. Současně to dává určitou jistotu domácím i zahraničním investorům.

A jenom podotýkám, že podle posledního řebříčku jsme na 10. místě nejatraktivnější země s ohledem na investice, na prvním místě Singapur. Z Evropské unie je tam Velká Británie, Polsko a my. A nepochybně stavebnictví nám v tom tuto pozici ještě zhoršuje. Kdybychom měli stavební povolení rychleji, mohli jsme být v první pětce podle předběžných ukazatelů.

Rekodifikace veřejného stavebního práva představuje komplexní úpravu veřejného stavebního práva. Práce na tomto procesu byly zahájeny, jak už zde dneska padlo, v roce 2017; ihned poté, co vznikla tato vláda, která si to dala jako svůj závazek. Ministerstvo pro místní rozvoj tehdy předložilo vládě materiál rekodifikace veřejného stavebního práva - základní teze. A po třech letech, konkrétně v srpnu tohoto roku, vláda schválila nový stavební zákon a předložila jej k projednání Poslanecké sněmovně. Je nutno říct, že to je kompromis. Jinak to ani není možné. Je to jeden z nejnáročnějších zákonů, který vůbec máme. Je tam celá řada zájmových skupin a těch, kteří jsou participanty, nejenom stavebního řízení, ale i dotčené subjekty. A nemůže to být jinak, než od stolu odejdou všichni a ne každý bude stoprocentně uspokojen. Projednávalo se vše s desítkami až stovkami připomínkových míst: svazy, profesní komory, poslanecké kluby.

Kompromis, který plní náš cíl, je zrychlení přípravy realizace staveb, snížení administrativy, která ho provází a zajištění dodržování lhůt ze strany státu. Nový stavební zákon tedy urychlí povolování všech staveb a dodá současně potřebnou právní jistotu stavebníkům, kteří již do jednoho roku, opakuji, do jednoho roku budou vědět, zda mohou začít stavět či nikoliv. A to včetně odvolání a včetně přezkumu. Problémem současného stavu je především obrovská roztříštěnost stavebních předpisů, všech procesů a stavebních úřadů.

Podle nového zákona bude už jen jedno správní řízení o povolení stavby, které povede jeden stavební úřad. Naprosto zásadní, fundamentální změna. Výsledkem celého řízení tak bude jedno razítko místo současných více jak 40 od jednoho stavebního úřadu. Abychom mohli toto povolování staveb zjednodušit, zefektivnit, bylo tedy nutné do zákona zabudovat, a to je samozřejmě zásadní věc, a rozumím té diskusi, reformu stavební správy; a to vzhledem k rozmáhajícímu se fenoménu systémové podjatosti. Proto počítal věcný záměr zákona, který vláda schválila v červnu minulého roku, s čistě státní stavební správou.

Nicméně po dohodě se Svazem měst a obcí, s Ministerstvem vnitra a současně za účasti pana předsedy vlády došlo letos v lednu k dohodě, a to takové, že na obcích zůstanou stavební úřady dál v přenesené působnosti, které budou ponechány především na obcích s takzvanou rozšířenou působností, případně na některých dalších obcích, které splní zákonem vymezená kritéria. Přeloženo do češtiny, jedná se o 200 obcí s tou rozšířenou působností a přibližně dalších 100 obcí, které splňují tato kritéria. Tyto stavební úřady budou rozhodovat v přenesené působnosti o stavbách místního významu. O stavbách nadmístního významu bude rozhodovat krajská stavební správa, která bude v gesci státu. Pro strategické stavby státu, jako jsou dálnice, železnice, letecké stavby, jaderné elektrárny a podobné, vznikne ještě takzvaný Specializovaný stavební úřad, nikoliv nová budova, ale pouze svojí gescí a odborností. V čele státní stavební správy potom stane Nejvyšší stavební úřad. Opakuji, žádná nová budova, žádní noví lidé, pouze systémový přesun, který bude ústředním správním úřadem a bude podřízen vládě.

Nový stavební zákon navrhuje rovněž komplexní procesní úpravu povolování staveb. Cílem je opět zrychlení stavebního řízení, odstranění přebujelé administrativy, která ho samozřejmě provází, a pochopitelně zajištění dodržování lhůt ze strany státu. Relativně nová věc, na kterou jsme nebyli zvyklí, po které jsme dlouhodobě volali, a kterou také poprvé tímto dostáváme do legislativního režimu. Výsledkem navrhovaných procesních změn je jedno řízení, jeden úřad. V něm budou v maximálně možné míře integrovány všechny dotčené orgány. Přičemž hodnocení dotčených veřejných zájmů bude probíhat přímo stavebním úřadem, do něhož bude ale integrována ochrana částí dotčených veřejných zájmů. Nebo tedy stavebním úřadem na základě vyjádření nebo závazného stanoviska neintegrovaných dotčených orgánů, případně na základě koordinovaného vyjádření už zmíněného krajského stavebního úřadu.

Neintegrovány, to je důležité, zůstanou pouze některé agendy. Jedná se například o agendu památkové péče, ochranu životního prostředí v těch cenných lokalitách, horního práva, požární ochranu, veterinární péči, a tak dál. Proces povolení stavby bude jedním správním řízením s pevně stanovenými lhůtami. Opět změna. Pro všechny neintegrované dotčené orgány bude platit fikce souhlasu, ke které dojde po uplynutí lhůty pro vydání vyjádření nebo stanoviska. Závazné lhůty jsou nastaveny nejen pro vyjádření dotčených orgánů, ale také pro vyjádření vlastníků. Velmi důležité. Veřejné dopravní technické infrastruktury. A především, a to podtrhuji, pro rozhodování stavebního úřadu.

Pro samotné obecní stavební úřady bude platit, že pokud nerozhodnou včas, to znamená ve lhůtě stanovené zákonem, případně ve lhůtě prodloužené, převezme řízení nadřízený krajský státní stavební úřad a řízení namísto nečinného obecního stavebního úřadu obratem dokončí. Opět urychlení.

Zásadní změnu navrhuje nový stavební zákon také v případě odvolání. Další velký problém. Odvolací orgán bude muset sám podle tzv. apelačního principu ve věci rozhodnout, tedy rozhodnutí obecního stavebního úřadu bude potvrzeno, nebo změněno. Potvrzeno, nebo změněno - to znamená, nikoliv zrušeno a vráceno k novému projednání, což byl kámen úrazu. Dokumentace pro povolení stavby podle nového stavebního zákona ... (nesroz.) obsahu je jednodušší než dnes a ve srovnání s dnešní úpravou bude tato dokumentace odpovídat podrobnosti stávající dokumentace pro vydání územního rozhodnutí doplněné o stavebně konstrukční řešení s důrazem ještě na návrh nosných konstrukcí a stabilitu vlastní stavby. Stavebník bude mít však povinnost před vlastním zahájením stavby nechat zhotovit prováděcí dokumentaci stavby, podle níž bude celá stavba poté zrealizována.

Nový stavební zákon má rovněž za cíl provést i dílčí změny v další problematické věci, a to je soudní přezkum, a to s cílem opět zrychlit projednávání v tuto chvíli žalob ve věcech stavebních, ovšem rovněž s cílem zachování současného standardu ochrany práv občanů. Nový stavební zákon zavádí omezený apelační princip, to znamená, že soud může rozhodnutí stavebního úřadu změnit, pokud lze věc rozhodnout na základě skutkového stavu, který zjistí stavební úřad. To povede logicky k tomu, že soud může rychle napravit vadu rozhodnutí stavebního úřadu, aniž by ale musel rozhodnutí stavebního úřadu rušit a vracet mu věc znovu k dalšímu projednání.

Další oblast, kterou přináší návrh stavebního zákona, je řešení takzvaných černých staveb, čili nařizování odstranění staveb provedených bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu. Podle nové právní úpravy bude stavebník nebo vlastník stavby kromě standardních podmínek převzatých ze stávající právní úpravy povinen prokázat, že při realizaci nepovolené stavby jednal v dobré víře. Pokud jednání v dobré víře neprokáže, stavební úřad nebude moci stavbu dodatečně povolit a nařídí odstranění. Za prokázání dobré víry rozhodně nebude tedy možno považovat situaci, kdy stavebník realizuje stavbu odlišnou od stavby uvedené v povolení.

Na úseku územního plánování - další důležitá oblast - stavební zákon zakládá nové pojetí zastřešujícího dokumentu na úrovni státu. Dosavadní politika územního rozvoje bude nahrazena územním rozvojovým plánem, na jehož základě bude možné povolovat klíčové infrastrukturální stavby. Schvalování územně plánovacích dokumentací na úrovni krajů a obcí zůstává v jejich samostatné působnosti.

Pořizování všech nástrojů územního plánování zůstává v přenesené působnosti. Kompetence jednotlivých orgánů krajů a obcí budou jednoznačně vymezeny a ten proces projednávání bude tímto výrazně zjednodušen, aniž by ovšem byl kdokoliv, a to je důležité říct, krácen na svých právech.

Nedílnou součástí zjednodušení postupů podle stavebního zákona jak tedy v oblasti územního plánování, tak v oblasti stavebního řádu je navrhovaná digitalizace a elektronizace všech procesů, která plně bude odpovídat 21. století. Ta představuje nejen tedy online komunikaci s úřady, ale také transparentnost všech procesů a rovněž i hlídání nastavených lhůt, nemluvě o tom, že se každý bude moci dívat online do toho systému i z řad úřadu.

Co tedy říct na závěr? Dovolím si ještě jednou shrnout to, co nový zákon přinese, proto považuji za zásadní věc, která je nejen hospodářského charakteru, je sociologického charakteru, pomůže nám v řešení současné krize a v zásadě pomůže prakticky každému, kdo kdy bude stavět, případně kdo je dotčenou institucí. Stavebník bude do jednoho roku vědět, jestli může stavět, či nikoliv. Stavebník už nebude muset shánět víc jak 40 razítek, většina dotčených orgánů bude integrovaná do stavebního úřadu. Místo územního a stavebního řízení bude už jen jedno, takže bude jen jedna možnost odvolání. Dnes je možné kromě odvolání a žaloby v každém stupni řízení požadovat přezkum jednotlivých závazných stanovisek. Nadřízený orgán bude muset na základě apelačního principu rozhodnout. To znamená, skončí nekonečný pingpong, kdy odvolací stavební úřad vrací řízení na první instanci, a to často opakovaně, a nový stavební zákon zajistí, a to je důležité, dodržování lhůt, ať už ze strany stavebních úřadů, neintegrovaných dotčených orgánů, správců sítí atd., které dnes nejsou běžně dodržovány bez jakékoliv sankce. Stavebník bude moci v rámci stavebního řízení komunikovat z úřadu (s úřadem?) elektronicky, což rovněž dnes není možné.

Takže, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, cílem je posun do 21. století. Taková změna může pro některé z nás být radikální, souhlasím s tím, avšak současná průměrná délka řízení o povolení stavby, už jsem říkal, pět let na bytovky, na dálnice 13 a více let atd., ta je dále neakceptovatelná. Jsem přesvědčen, že Ministerstvo pro místní rozvoj, a já mu za to děkuji, byť jsem zde v zastoupení dnes, připravilo dobrý stavební zákon, je dobře a poctivě připraven, prokomunikován a rovnou říkáme, jsme připraveni do něj zapracovat vaše návrhy, které ho můžou ještě vylepšit. Snažme se z toho nedělat politikum, snažme se zde připravit zákon, který poslouží dalším generacím. Jsme připraveni spolupracovat na případných úpravách, být garantem zachování toho, co si určitě všichni přejeme, jako je zrychlení povolování staveb.

Naše země nyní potřebuje a bude potřebovat dobré zprávy a my teď máme určitou šanci jednu takovou občanům covidu navzdory vyslat, a to schválením tohoto dobrého nového stavebního zákona. Děkuji mockrát.