Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři,

nejprve dovolte, abych mohl poděkovat za to, že jsem si mohl ze včerejška posunout tento bod na dnešek. Bylo toho poměrně mnoho v posledních hodinách a dnech, a jsem rád, že jste mi vyšli vstříc. Omlouvám se za to, že jsem to včera trochu musel proházet...

Jedná se v zásadě o důležitý zákon, jehož cílem je revize právní úpravy v oblasti taxislužby. Je to velmi diskutované. Jinak na to nahlížejí zástupci menších měst, jinak zástupci větších měst. Je to velmi náročné z důvodu udržení zdravého podnikatelského prostředí a samozřejmě rovněž s ohledem na alternativní způsoby přepravy cestujících, které všichni známe, které dneska hýbou světem a snažíme se je dávat do kontextu toho, co vyžaduje spotřebitel, ale současně i do kontextu toho, že zde máme jakési standardní, klasické, konzervativní služby, taxislužby, které rovněž nesmí být znevýhodněny.

Celý návrh se točí kolem toho, abychom za prvé byli schopní přibližovat alternativní způsoby přepravy s těmi tradičními. Jiný slovy abychom ubírali administrativu těm klasickým, ale současně nenechali tedy bez kontroly ty nové, alternativní způsoby. A za B) abychom adaptovali prostředí větších měst, středních měst, ale i třeba obcí, kde jezdí taxislužby, k tomu, jaké jsou požadavky spotřebitelů a co je nezbytně nutné, aby naplňovali podnikatelé v této oblasti působící.

Jinými slovy cílem je podpořit využívání populárních mobilních aplikací, dalších elektronických komunikačních prvků. Současně ale redukovat povinnosti stávajících dopravců a řidičů taxislužby. Jedním z těch úprav je takzvaný Nový institut zprostředkovatele taxislužby, kterému se pro výkon jeho činnosti stanoví určité konkrétní povinnosti, které směřují zejména k tomu, aby předmětem zprostředkování, a to je důležité, byly pouze služby legální, to jest služby poskytované k tomu oprávněnými subjekty, ať už tedy dopravcem, řidičem, kteří jsou držiteli potřebných povolení, mezi které patří koncese dopravce a oprávnění řidiče taxislužby. Co je důležité, a to je relativně veliká novinka, zavádí se nový způsob označování všech vozidel, podotýkám všem vozidel taxislužby, ať už tradičních nebo těch nových, tak, aby i vozidla, která nebudou vybavena střešní svítilnou byla jednoznačně identifikovatelná, protože za chvíli řeknu důležitou věc, že nebude nezbytně nutné mít střešní svítilnu ani označení barvy vozu tak, jak si to jednotlivé obce dávaly, tak aby byla identifikovatelná pro zákazníky, tak i pro kontrolní orgány. Tady právě navazujeme na to, že zatímco ty tradiční se nějakým způsobem daly odchytat, tak ti noví, alternativní, to znamená Uber a spol., jezdili a jezdí samozřejmě v různých autech s různou barvou a už stejně se to míchá dohromady. A tím novým identifikátorem bude evidenční nálepka vozidla taxislužby, kterou budou vydávat dopravní úřady. Ministerstvo dopravy zabezpečí jejich distribuci a kterou budou muset být označeno každé vozidlo, kterým bude provozována taxislužba. Já jsem si dovolil vám přinést ukázat, jak budou vypadat ty samolepky. Je to něco, jako se dneska lepí viněty na auto, vždycky tam doprava dolů, takže takhle to bude, čili každý zákazník vlastně uvidí velmi výraznou žlutou samolepku. A zevnitř tady bude nějaký identifikátor kam se napíše SPZ a tak dále. Takže to bude muset mít každé auto, ať už jezdí klasikou nebo na bázi prostě těch alternativních přepravců. Dále dochází k omezení rozsahu zmocnění obcí, to už je to, co jsem naznačoval, k regulaci taxislužby na svém území. Zase je to dáno tím, že nový typ přepravy vyžaduje trochu jiný přístup, takže se vypouští možnost obcí stanovit řidičům taxislužby, prokázat zkoušku znalosti místopisu, což do jisté míry koresponduje s tím, že v současné době asi už místopis nedává úplně smysl, všichni jezdí prostě na navigátory a funguje to bezproblémově. A současně nebude muset prokazovat zkoušku znalosti obsluhy taxametru. A současně se nebude stanovovat požadavek na barvu karosérie, stejně ty auta jezdí v různých barvách, a ani tam nebude minimální rozměr vozidla taxislužby. Je trochu diskutabilní věc, která se týká potom těch pozměňovacích návrhů, je povinnost prokázat příslušné znalosti příslušných právních předpisů. My navrhujeme, aby tam rovněž toto nebylo. To znamená, aby ta obec neměla tu pravomoc vyžadovat specifické právní předpisy. Je to dáno do určité míry tím, že si to všechny obce nastavovaly stejně různě a potom zjednodušeně řečeno řidič v Praze vlastně to nesplňoval třeba v Kolíně. Mimo oblast taxislužby se ve prospěch adresátů právní regulace upouští od povinného označování velikých vozidel obchodních jménem, podnikatelé, takže je to, co je mimo tu taxislužbu, v silniční dopravě dochází k dílčím změnám v úpravě povinností. Ještě bych zmínil to, že do zákona o silniční dopravě se dále včleňuje speciální úprava vůči zákonu o zaměstnanosti navazující na unijní předpisy v oblasti vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. A navrhuje se stanovit, že kopie dokladu prokazujících pracovněprávní vztah s řidičem budou muset být v případě zahraničních dopravců, kteří jezdí sem k nám, k dispozici ve vozidle. Čili to není úplně nic nového, než je ve světě. Zakotvení předmětné povinnosti do zákona o silniční dopravě umožní projednání příslušného přestupku dopravní úřady, což zefektivní správní postih, jenž v skutečnosti není ze strany inspektorátu práce provádět v dostačujícím rozsahu. Změny obsažené v předloženém návrhu se dotýkají též licenčního řízení, ve kterém dochází k dílčím upřesňujícím úpravám postupů při vydávání závazných stanovisek dotčených úřadů, aby v důsledku nečinnosti těchto úřadů nedocházelo k prodlužování třeba licenčního řízení a podrobně. V návaznosti na poznatky z aplikační praxe se provádí i další dílčí úpravy zákona o silniční dopravě. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovoluji si vás tímto požádat o schválení předloženého návrhu a jsem připraven k jakékoliv diskusi, děkuji.