Do konce roku 2023 by lidé měli mít vysokorychlostní internet k dispozici v celé České republice. Ministerstvo průmyslu a obchodu pro to dělá všechny potřebné kroky. Aktuálně připravuje třetí výzvu, z které bude možné na vybudování potřebné infrastruktury v odlehlých oblastech čerpat celkem jednu miliardu korun. V současné době je v ČR víc než sedm tisíc tzv. bílých míst, tedy sídelních oblastí bez vysokorychlostního internetu, což je jedna třetina všech obcí a jejich částí. Připravovaná výzva má cílit mj. na cca 3 000 bílých míst. Vysokorychlostní internet stát podporuje i jinak, využít lze například zvýhodněné finanční úvěry v programu Expanze prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMRZB). A chystají se další formy podpory. 

Vysokorychlostní internet je málo dostupný v řídce osídlených a odlehlejších oblastech. Podnikatelé totiž do budování sítí, tedy do potřebné infrastruktury, investují zejména v komerčně atraktivním území. Aby lidé měli k dispozici vysokorychlostní internet v celé České republice, stát hledá způsob motivace.

„Celá Evropa se velmi rychle digitalizuje a Česká republika nesmí zůstat pozadu, naopak: musí udávat tón tak, abychom byli skutečně zemí pro budoucnost, Czech Republic: The Country For The Future,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Proto jsme v posledních měsících přistoupili k masivní podpoře vysokorychlostního internetu. A po velmi úspěšné letní dotační výzvě, kdy 40 projektů, které se v současné době vyhodnocují, znamenalo celkovou žádost o dotaci ve výši 1,1 miliardy korun, chystáme výzvu další. Předpokládáme, že ji vyhlásíme na přelomu roku 2019/2020 a k dispozici bude znovu jedna miliarda korun.“      

MPO tak vychází z Národního plánu rozvoje sítí nové generace a činí v souladu s Inovační strategií 2019 - 2030, která je základem Národní hospodářské strategie. Pravidla pro poskytování evropských dotací přitom stanoví, že vybudování infrastruktury pro vysokorychlostní internet lze podpořit v místech, kde tato infrastruktura není a nikdo z investorů neprojevil zájem ji tam do tří let zřídit.

„Podle průzkumu z letošního července a srpna, kterého se zúčastnilo téměř 9 000 respondentů, 44 % obyvatel České republiky není spokojeno s rychlostí, resp. se spolehlivostí, připojení k internetu, který využívají. Přičemž 35 % lidí má maximální rychlost připojení do 30 Mb/s,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro EU fondy Marian Piecha a dodává: „Zjistili jsme také, že téměř 46 % obyvatel je ochotných si za rychlý internet (nad 500 Mb/s) připlatit. S daty budeme samozřejmě dále pracovat, budou sloužit jako jeden z podkladů pro nový Národní plán rozvoje vysokokapacitních sítí (2020+).“ Kompletní výsledky průzkumu, které MPO realizovalo ve spolupráci se společností Grant Thornton Advisory (GTA), budou zveřejněny na www.mpo.cz a na webu společnosti GTA.

MPO rovněž připravuje veřejnou konzultaci pro podnikatele k výstavbě vysokorychlostních sítí pro přístup k internetu. Má se týkat oblastí, kde se od roku 2015 registrují investiční záměry na výstavbu potřebné infrastruktury, které se dosud nerealizovaly. Doložené podnikatelské záměry včetně harmonogramu by měly být podkladem pro to, aby se zajistila ochrana investice, to znamená, že do takových oblastí nebude směřovat dotační podpora. Oblasti, kde se podnikatelské záměry nedoloží, se v souladu s pravidly státní podpory zahrnou do bílých míst. Tedy míst, kam se bude směřovat dotační podpora.

K tématu se 17. září 2019 ve spolupráci s Hospodářskou komorou (HK) uskuteční odborná konference „Vysokorychlostní internet – Vývoj pokrytí bílých míst na mapě ČR“. Kromě MPO a HK se jí zúčastní operátoři, samosprávy, zástupci odborné veřejnosti z Českého telekomunikačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže či Ministerstva pro místní rozvoj.

„Hospodářská komora vítá, že našla s ministerstvem průmyslu a obchodu v otázce zvyšování dostupnosti internetu v ČR společnou řeč. Úspěch druhé výzvy je mimo jiné důsledkem jasně formulovaných pravidel, vhodně nastavené ochrany investic a celkově společné vize, které bylo dosaženo dlouhodobou spoluprací s MPO. Komora jako největší zástupce podnikatelů v zemi je připravena se i nadále aktivně podílet na podpoře výstavby vysokorychlostního internetu a přispět tak k budoucímu rozvoji digitální infrastruktury v České republice,“ říká předsedkyně Sekce IT a telekomunikací Hospodářské komory Hana Továrková.

Do budoucna chce MPO nadále odstraňovat bílá místa prostřednictvím dotačních výzev. Plánují se také nové formy podpory. Konkrétně podpora vyšších úrovní sítě, která v praxi znamená nesvazovat podporu pouze s budováním koncových přípojek ale umožnit budovat tzv. backhaul, tedy těch částí sítí, které propojují páteřní sítě či jejich jádro s podsítěmi, tedy například sítěmi obcí. MPO proto v těchto dnech mapuje dostupnost optické konektivity v obcích do 5 000 obyvatel a na základě výsledků navrhne možnou konkrétní formu podpory. Dále se uvažuje o podpoře poptávky prostřednictvím voucherů na zřízení přípojky a částečné úhradě za provoz.

Tzv. bílá místa jsou ta, kde je vysokorychlostní přístup na internet možné zajistit na méně než 40 % adres. Takových sídelních jednotek, tedy obcí nebo jejich částí, je v České republice v současné době celkem 7 050, což znamená zhruba jednu třetinu ze všech sídelních jednotek, kterých je celkem 22 tisíc. V roce 2015 podnikatelé deklarovali, že vybudují infrastrukturu pro vysokorychlostní internet v 5 806 základních sídelních jednotkách, vybudována však byla jen ve 2 539 z nich. Mnoho investičních plánů se především v odlehlých oblastech nerealizovalo, a to kvůli vysokým investicím a nízké rentabilitě či zdlouhavému povolovacímu procesu. Na tato místa se proto zaměřovala, zaměřuje a má do budoucna zaměřit státní podpora, tedy dotace MPO. Za vysokorychlostní se internet považuje v případě, že rychlost připojení je alespoň 30 Mbit/s.