Uhelná komise vypracovala 42 variant s 5 různými scénáři, které se vyhodnocovaly s ohledem na energetickou soběstačnost a spolehlivost, úsporu oxidu uhličitého i výši investic. Do nových zdrojů se bude do roku 2050 investovat 355 miliard korun.

„Rozhodnutí je kompromisem, splněno musí být několik podmínek, jde tedy o včasnou náhradu utlumovaných uhelných zdrojů jinými výrobními zdroji, včetně dostavby nového jaderného zdroje v Dukovanech podle plánovaného harmonogramu. Zásadní je, aby Česká republika zůstala energeticky soběstačná. Rok 2038 bude znamenat to, že budeme investovat do nových zdrojů, dekarbonizace a ústupu od uhlí celkem 355 miliard korun až do roku 2050. Do roku 2050 se tak podaří dosáhnout snížení emisí CO2 o 138 milionů tun,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Vychází se z předpokladů ekonomických i ekologických ve smyslu budování nových zdrojů. Naše ambice vybudování nových obnovitelných zdrojů do roku 2030 je ještě dál než aktuální plán 22 procent, současně máme jasný jízdní řád vybudování jaderného bloku, což nebude dříve než v roce 2036.“

Další podmínkou je úspěšná transformace teplárenství, která umožní kontrolovaný odchod od využití uhlí při výrobě tepla. Podle Karla Havlíčka je rok 2038, pokud se podíváme na kapacity, finanční zdroje a závazky vůči EU k rokům 2030 a 2050, možný i technologicky a časově.

„Dnes jsme učinili rozhodnutí o termínu konce uhlí v Česku, které předložíme vládě. Ta bude ve finále o našem doporučení hlasovat, podobně jako tomu bylo v Německu, kde vláda jako termín odchodu od uhlí určila rok 2038. Já osobně jsem dnes hlasoval pro dřívější termín, tedy rok 2033, protože si myslím, že bychom měli být co možná nejambicióznější, pokud jde o životní prostředí. A s ohledem na to, že zásadní proměna české energetiky se uděje už do roku 2030, věřím, že by konec uhlí v tom dřívějším termínu byl možný. Vidím, že se skutečně trendy rychle posouvají,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec a dodává: „Ministerstvo životního prostředí do životního prostředí v následujících 10 letech zainvestuje, včetně do ozelenění energetiky, 300 miliard korun a další stovky miliard korun zainvestuje Ministerstvo průmyslu, což odchodu od uhlí významně pomůže. I proto jsem byl pro ambicióznější termín, věřím totiž, že samovolný přerod české energetiky v důsledku investic, ale také ceny emisní povolenky, bude ve skutečnosti rychlejší a bude se blížit více tomu ambicióznějšímu modelu. Někdo tomu říká evoluce, někdo revoluce, každopádně obojí jsem dnes mým hlasováním podpořil.“

Naposledy Uhelná komise pracovala se třemi scénáři útlumu uhlí, a to s rokem 2033, 2038 a 2043.

„Výsledky analýz ukazují, že jako nejvhodnější pro odchod od uhlí se jeví rok 2038, při splnění řady předpokladů. ČEPS proto Uhelné komisi doporučila, aby pravidelně jednou za 3–5 let docházelo k přezkumu klíčových parametrů, jako je vývoj ceny, dostupnost a spolehlivost nových technologií. Klíčový bude také vývoj energetického mixu jednotlivých zemí EU a jejich exportní možnosti,“ říká předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.

V usnesení Uhelná komise dále doporučuje vládě, aby zůstalo zachování územního určení Fondu spravedlivé transformace pro uhelné kraje (Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký), kde je alokováno přibližně 42 mld. Kč a zároveň aby došlo ke zvýhodnění pro uhelné kraje v rámci Modernizačního fondu, kde je celková alokace více jak 120 mld. Kč. Dále Uhelná komise navrhla, aby investice do veřejné infrastruktury z IROP, RRF a podpory podnikání OP TAK činily na území uhelných krajů minimálně 40 mld. Kč.

Uhelná komise bude pracovat i nadále, zejména s ohledem na rozpracování podrobnějšího harmonogramu útlumu, regulatorně legislativních nástrojů a detailního zhodnocení ekonomických a sociálních dopadů útlumu těžby.

Uhelná komise byla zřízena usnesením vlády č. 565 ze dne 30. července 2019 jako poradní orgán vlády. Předsedy komise jsou ministr průmyslu a obchodu a ministr životního prostředí. Komise má celkem 19 členů. Hlavním cílem komise je poskytnout vládě objektivní a v maximální možné míře konsensuální výstupy s ohledem na budoucí využití hnědého uhlí v ČR včetně všech souvisejících aspektů. Pracovní orgány Rady vlády tvoří 3 pracovní skupiny.