Uhelná komise má připravit tři scénáře dekarbonizace, mezi roky 2030 a 2050. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí už v letech 2030 až 2035, střední od roku 2035 do roku 2045 a pomalejší pak v letech 2045 až 2050.

První pracovní skupina, která je součástí uhelné komise, připravila Analýzu ukončení uhlí v České republice, na kterou naváže analýza spotřeby a výroby elektřiny. S tím logicky souvisí nutnost navrhnout, co a v jakém poměru uhlí nahradí tak, aby bilance elektřiny byla vyrovnaná. Tuzemské možnosti jsou: jádro, obnovitelné zdroje energie a zemní plyn. Pracovní skupina chce rovněž identifikovat vnější faktory, které by mohly odchod od uhlí dále urychlit.

„Práce uhelné komise jde ruku v ruce se Státní energetickou koncepcí a Národním energeticko-klimatickým plánem, jízdní řád výstavby nového jaderného zdroje je už poměrně dobře známý,“ říká předseda uhelné komise, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Právě na rozšiřování nových zdrojů včetně jádra bude záležet rychlost útlumu využívání uhlí, rychlejší cesta může nastat například kvůli rychle rostoucí ceně emisních povolenek. Důležité je kompromisní řešení, na kterém se uhelná komise, kde jsou zástupci ze všech oblastí, jichž se dekarbonizace týká, shodne.“

Druhá pracovní skupina zanalyzovala legislativu, která s dekarbonizací souvisí a také principy odstavování uhlí v zahraničí. V další fázi navrhne vhodné nástroje (legislativní i administrativní) pro útlum uhlí a stanoví kritéria pro klasifikaci uhelných zdrojů a odstavování uhelných elektráren v ČR.

„Jde o syntézu ověřitelných informací. Popisuje situaci, jak se s útlumem využívání uhlí vypořádávaly jednotlivé státy,“ říká předseda uhelné komise a ministr životního prostředí Richard Brabec a dodává: “Součástí je také přehled veškeré legislativy, která s dekarbonizací souvisí. I na tom je vidět, že dochází k posunu a stále můžeme pracovat s ambiciózním harmonogramem předložit materiál vládě letos v září. Scénáře mají představit dopady na průmysl, strukturu hospodářství, energetiku i životní prostředí. A také vliv na zaměstnanost, tedy sociálně-ekonomické dopady.“

Právě sociálně-ekonomickými dopady se zabývá třetí pracovní skupina. Mimo jiné řeší aktualizaci programu RE:START, který pomáhá strukturálně postiženým regionům, tj. Karlovarskému, Ústeckému a Moravskoslezskému kraji, nově chce více zapojit Úřad práce ČR a Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Na jednání mimo jiné zaznělo, že všechny tři kraje mají už nějakou dobu uhelnou platformu. V rámci ní chystají projekty, které mají sociálně-ekonomické dopady odstavování využívání uhlí zmírnit.

„V Karlovarském kraji musíme situaci řešit rychle, Sokolovská uhelná oznámila, že od července bude propouštět. Máme proto nachystáno sedmdesát projektových záměrů formou projektových karet, z toho je třicet prioritních. Je třeba je rychle realizovat a pomoct lidem s novým pracovním uplatněním, ať už se jedná o podporu podnikání nebo nová pracovní místa díky novým investorům,“ říká náměstkyně pro oblast financí Karlovarského kraje a poslankyně Jana Mračková Vildumetzová a dodává: „Můžeme inspirovat i ostatní, stát se pilotním krajem, který ukáže cestu i ostatním regionům.“

Další jednání uhelné komise se předpokládá v březnu, pracovní skupiny budou mezitím dále jednat individuálně.