Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové,

já bych jenom stručně uvedl k těmto dvěma tiskům, protože ty tisky na sebe logicky navazují, tedy k návrhu zákona o dávce státní sociální pomoci, že tento posun je docela zásadní v tom, abychom opravdu v České republice upravili principy fungování sociálního systému, abychom do něj nastavili některé logické motivace, což děláme právě tím nastavením pracovního bonusu tak, abychom u lidí, kteří mohou pracovat, jsou v produktivním věku, jsou zdraví, abychom opravdu udělali všechno pro to, aby tito lidé pracovali, pokud si déle jak půl roku tu práci nenajdou, tak aby tady fungoval institut veřejné služby, alespoň těch 30 hodin, abychom tyto lidi opravdu aktivizovali, aby měli a udržovali si ty své základní pracovní návyky, protože máme tady dlouhodobě problémy v situaci, kdy máme někdy druhou i třetí generaci, kdy vlastně v té rodině nikdo nepracuje. Takže to je jeden z důležitých prvků revize dávek této reformy. 

Pak také to, abychom odstranili nesmyslné body zlomu, to tam je také zakomponováno. To znamená, aby se vyplatilo jít pracovat, a ne že někdo dojde pracovat, zjistí, že kvůli dvě stě, tři sta korunám přímo navíc ztratí nějakou část dávky nebo i celou, a tudíž vlastně si vyhodnotí, že pro něho nemá smysl do té práce chodit celý měsíc. A ti lidé nám vlastně potom se neaktivizují a zůstávají pasivní nebo zůstávají v šedé zóně, kde pracují nelegálně. To jsou klíčové principy pro to, abychom ty vzorce chování, které tady někdy pozorujeme, abychom je dokázali opravdu měnit. 

Pak jsou tam také další důležité věci, kdy se tady mluvilo o těch bodech zlomů, tak dochází k tomu, že s růstem legálního příjmu do té domácnosti nám ta dávka klesá vlastně postupně regresivně. To znamená, potkávají se spolu tyto dva důležité principy, že prostě pracovat se vyplatí a dávka tam zůstává tak dlouho, dokud opravdu tam má smysl a je potřeba.