Dosavadní praxe totiž ukázala, že peněžité tresty nejsou ukládány v dostatečné míře, u řady trestných činů zejména nižší společenské škodlivosti přitom mohou být vhodným trestem.

„Peněžité tresty jsou v českém trestním právu dlouhodobým tématem a statistická data o ukládání této sankce ukazují bohužel spíše sestupné tendence. Peněžité tresty dnes tvoří zhruba 15 % uložených trestů a ani zdaleka nedosahujeme v České republice úrovně obvyklé v jiných státech,“ uvedl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek a dodal, že jiným evropským státům se chce díky navrhovaným změnám přiblížit. Např. ve Francii a ve Švýcarsku tvoří peněžité tresty přibližně 30 % uložených trestů, v Německu pak jde dokonce o 80% podíl. „Větší podíl peněžitých trestů znamená méně lidí ve věznicích,“ dodal ministr.

Ministerstvo navrhuje například zrušit institut náhradního trestu odnětí svobody, který soud stanoví v případě, že by pachatel ve stanovené lhůtě peněžitý trest nevykonal. Nově se pro nezaplacení takového trestu, pokud by jeho vymáhání mohlo být zmařeno nebo jestliže je z majetkových poměrů pachatele či jiných okolností zřejmé, že by bylo bezvýsledné, navrhuje přeměna peněžitého trestu v trest odnětí svobody podle předem daného přepočtu; napříště bude vyloučeno přeměnit nevykonaný peněžitý trest na jiný alternativní trest, což současná úprava umožňuje.

Navrhovaná úprava také upravuje pravidla pro zahlazení odsouzení k peněžitému trestu, který bude zásadně zahlazen již okamžikem svého výkonu, ledaže by se jednalo o odsouzení pro zvlášť závažný zločin. Ze změn navrhovaných v rámci vykonávacího řízení lze upozornit na prodloužení lhůty k zaplacení peněžitého trestu po výzvě, a to z patnácti dnů na jeden měsíc. Tato změna by měla usnadnit zaplacení peněžité sankce i méně majetným odsouzeným.