Jenom velmi rychlá reakce. Stejně tak jako paní kolegyně má nepochybně řadu příkladů, kdy došlo k takovým zásahům ze strany samosprávy, daleko častěji a stejný počet příkladů a ještě větší je na straně těch momentů, kdy se ze systémové podjatosti stává zaklínadlo a přitom už k žádným zásahům tohoto typu nedochází.

Pojďme tu debatu nechat opravdu na diskusi o věcné úpravě toho zákona, teď se bavme o tom posunu účinnosti a přinesme potom opravdu na stůl i analýzy číselné o tom - a to scházelo v té předchozí debatě - kde nás opravdu tlačí bota, kde prodlužované lhůty představují vážný problém. A to v té opravdu poctivé analýze scházelo, abychom se zaměřili na to, kde problém opravdu je a kde není.

Souhlasím s tím, a říkám to znovu, že musíme vyřešit problém zaklínadla systémové podjatosti. Já si pamatuji na jeden případ ze Středočeského kraje, kde jsme ukazovali na to, že obviňovat každého druhého ze systémové podjatosti nikam nevede a způsobuje to daleko vážnější problémy. Ale nedělejme si iluzi, že problém stavebního řízení v České republice je zaklet v systémové podjatosti.

Daleko spíš je v tom, aby procesy byly jasné, byly transparentní pro všechny účastníky, aby viděli navzájem jednotliví úředníci na to, jak jim ta věc dlouho trvá a už ta evidence, příklady ze zahraničí vedou k tomu, že se řízení zkracuje a zkvalitňuje.

Daleko častěji je problém v kvalitě těch rozhodnutí a těch, kteří ta rozhodnutí píší, než to, co tady teď zaznívá, jako že by byl problém České republiky ve sloučeném modelu veřejné správy. To teda určitě není.