Smlouvu INF Ruská federace dlouhodobě porušovala vývojem a rozmísťováním zakázaného typu střel, což vedlo USA k rozhodnutí nerespektovanou smlouvu vypovědět. „Postup USA jsme podpořili. Nechceme ale nové závody ve zbrojení, musíme společně hledat nová řešení pro odzbrojení,” uvedl ministr Metnar.

Mírová jednání

Ohledně budoucnosti mise Resolute Support v Afghánistánu jsou země NATO jednotné. Vše závisí na pokroku probíhajících mírových jednání. „Společně jsme přišli, společně odejdeme. Z úst amerického ministra Shanahana nezaznělo nic, co by naznačovalo předčasné stažení jejich sil. Pokud ke snižování dojde, tak na základě dohody mezi spojenci. Čeští vojáci plní dál úkoly v souladu se schváleným mandátem,” shrnul Lubomír Metnar.

Ministři také schválili další balík opatření, které posílí schopnost NATO ubránit své členy a odradit jakékoli protivníky od případného útoku. Nejdůležitější z nich je Iniciativa připravenosti sil, tzv. 4x30. Jejím cílem je posílit schopnost rychlé alianční reakce v krizové situaci. NATO bude mít k dispozici nejpozději do 30 dnů od politického rozhodnutí 30 pozemních praporů, 30 bojových letek a 30 bojových plavidel.

Bezpečnostní riziko

Během jednání byla pozornost věnována i Číně. Té je třeba podle řady spojenců věnovat větší pozornost, protože představuje bezpečnostní riziko zejména v oblasti informační a komunikační infrastruktury, včetně budování sítí 5G.

Nad rámec ministeriády se uskutečnila i schůzka deseti zemí zapojených pod kanadským velením do Posílené předsunuté přítomnosti (eFP) v Lotyšsku. „Naši vojáci působící v Pobaltí (pozn. 55 v Lotyšsku, 230 v Litvě) odvádějí skvělou práci. Letos na podzim navíc převezmeme s gripeny odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru našich baltských spojenců,” uzavřel ministr obrany.