Děkuji za slovo. Aby nebyla velká prodleva mezi mými reakcemi, protože ve vašich příspěvcích jsou často i otázky anebo jsou tam věci, na které bych velmi rád reagoval, tak si dovolím vždycky takhle po bloku argumentovat, případně zodpovědět dotazy. Jenom k argumentům, nebo resp. k pozměňovacímu návrhu paní senátorky Vítkové. Jenom podotýkám a samozřejmě já jsem tady řekl a padl tady ten časový pres spojený s maturitní novelou, ale nebylo ode mě férové nebo nechci, aby tím důvodem, proč nebude podpořen pozměňovací návrh paní senátorky Vítkové, je to, že jsem vás tady tlačil k tomu, aby novela prošla kvůli časovému presu. Pevně totiž věřím, že vás teď přesvědčím, že pozměňovací návrh má vady. Kromě toho, že jsem slíbil, že se tím zabýváme, zabývat budeme, a protože vnímáme, to myslím všichni, kdo jsme se v tom pohybovali, že je potřeba na tu situaci reagovat a samozřejmě reagovat i legislativně, tak dovolím si uvést pár argumentů, které se vážou k pozměňujícímu návrhu a proč jsem předtím říkal, že je lépe to zpracovat pořádně s přesahem do věcí, které tam chceme jak pro případný nouzový stav, tak především do toho nastavení budoucího vzdělávání, jehož distanční část bude již navždy nedílnou formou, ale jde o to, aby to bylo ku prospěchu těch žáků a vzdělávací soustavy.

Pár noticek k tomuto na řešení popsaných problémů, tak jak jsme o nich diskutovali, tzn. že to není v zákoně, že tady byla potřeba online forem, že vznikly nějaké materiály, tak institut formy vzdělávání podle školského zákona se nehodí. Když vezmu jenom, co by to znamenalo čistě technicky, tak v případě zavedení této nové formy základního vzdělávání v navržené podobě by podle znění školského zákona tato forma byla zapisována do školského rejstříku a do této formy vzdělávání by byl žák přijat. Tedy, ergo kladívko, dostávám se k situaci, že pokud by to mělo začít fungovat, do školského rejstříku se zapisujeme do 30. 9. a všechny školy, tzn. několik tisíc základních škol by muselo podat žádost o zápis této změny do rejstříku. Ale to, co tím chceme řešit, tak neřešíme, to co přece chceme řešit a co chceme řešit my na ministerstvu a tam jsem nabídl a opakovaně to dělám, dělám to už do třetice, mrzí mě, že mi nedůvěřujete, paní senátorko, ale nabízím debatu nad tím, jak zakotvit legislativně povinnost poskytování dálkového vzdělávání školou v situaci, kdy třídy nebo školy jsou rozhodnutím podle krizového zákona nebo zákona o veřejném zdraví uzavřeny, zakotvit také to, co jsme zjistili, že byl velký problém, tzn. že se v té chvíli škola nemusí striktně řídit školním vzdělávacím programem, ale rámcovým vzdělávacím programem, ale ostatně se ukázalo, že ta koncentrace na profilující předměty a na to podstatné byla důležitá, klíčová a vnímána pozitivně žáky, rodiči i těmi školami, a samozřejmě je dále potřeba zakotvit legislativně to, co jsme řešili legislativně ve vztahu k jednotným přijímacím zkouškám a maturitám, tzn. že v případě uzavření škol má MŠMT pravomoc stanovit odchylně termíny podle zákona provádějících předpisů, protože důvod, proč jsem před vás předstupoval s nouzovou novelou školského zákona, byl právě ten, že školský zákon nepředpokládal tuto situaci, a pokud by někdy v budoucnosti mělo k obdobné věci dojít, tak bychom měli mít nástroje, které nejenom řeší distanční výuku, způsob její zapnutí, způsob chování škol, abychom se poučili z toho, co se také stalo, tak také musí dát v dotčeném čase ministerstvo tu pravomoc, aby nemuselo sem běžet se zákonem, ale mohlo se s tou situací popasovat v rámci nějakých mimořádných opatření. Toto všechno by mělo být probráno.

Znovu říkám, je i mým zájmem, aby to v další novele školského zákona, která na podzim přijde do sněmovny, a věřím, že do Senátu, tak to bylo. Ale jenom to jsou argumenty a ten pozměňující návrh tu věc, kterou chceme řešit, a teď jsem řekl minimálně tři věci, které je potřeba řešit, neřeší a přináší s sebou administrativní zátěž a samozřejmě při zápisu do rejstříku mi z toho vychází, že do formy, kterou zřejmě chceme, aby to bylo legislativně ukotveno, se to dostane 1. 9. 2021. To znamená, tento krok by nejenom to zdržel, ale ještě by samozřejmě znamenal, že to bude až od září dalšího roku. Tolik fakticky k tomu pozměňujícímu návrhu.

Co se týká poznámek, které tady byly. Pan senátor Kunčar řekl, že někteří mu posílají, že by se měla zrušit maturita z češtiny. Chápu, mně chodí i jiné věci od maturantů a nematurantů, a nejsou jenom o zrušení, ale jsou i o jiných věcech, ale to je jedno. V tuto chvíli řekl, že přichází i podněty zamyslet se nad obsahem a formou maturitní zkoušky. A tady řeknu věc, kterou jsem i slíbil v PS, protože debata nás čeká, ten svět se vyvíjí a tak se musí vyvíjet i debata o obsahu maturitní zkoušky, a ostatní o formě třeba těch didaktických testů, to je všechno legitimní debata, která ale nesouvisí s tělesem toho zákona, který jsem dnes před vás přišel obhajovat. To znamená, s tím já souhlasím, aby maturitní zkouška co nejlépe reflektovala vývoj světa, to je společným úkolem a přiznám se, že z pohledu ministerstva školství a všech určených aktérů je to úkol nelehký. Pak zazněl jeden argument, který slýchávám často, vlastně celou dobu a slýchával už jsem ho jako náměstek, to znamená, že nejsou řemeslníci. Tak zkusím suchá data, která jsou poměrně jasná.

Ten nedostatek řemeslníků a když se podíváte na srovnávací analýzu, tak podíl – teď se nebavím o jednotlivých profesích, ale když se podívám, kdo je v učňovských oborech, tak to procento, které je v učňovských oborech, je stále stejné a v porovnání s Evropou je vysoké. Ten důvod, proč nejsou řemeslníci, je dvojí. To, že školy opouštěly slabé populační ročníky, které měly 90 až 95 000 četnost kohorty, takže 30 % z toho je samozřejmě jiné číslo než když se podíváte na silné ročníky, které odchází do důchodu. Takže ten nedostatek není způsoben tím, že bychom ve struktuře neměli ta daná místa, ale je způsoben do značné míry tím, že slabší populační ročníky do té ekonomiky vplouvají a ty silnější odcházejí.

Ten druhý důvod, který už ale v debatách s průmyslníky a řemeslníky nezazní, je ten, že řada z těch, kteří absolvovali učňovské obory, nepokračují dále a je to v některých oborech víc jak polovina, nepokračují v tom, v čem se vyučili, ale nasály nám je podniky a montovny v době ekonomického růstu. Takže to, že nemůžeme a každý z nás se s tím potkal, sehnat kvalitního řemeslníka, není z důvodu toho, že by všichni byli na maturitních oborech, ale z důvodu, že na učňovských oborech, ti, co ho dodělají, a je jich méně, protože je méně v té věkové kohortě, tak ještě nenastupují na tam, kam se vyučili, ale jdou radši za ty vysoké peníze nebo šli ještě v předchozích letech do podniků, kde získali víc peněz a měli de facto jednodušší život. Fakta proti standardním rčením.