Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi v krátkosti představit rámcovou pozici k návrhu přepracované směrnice o energetické náročnosti budov, která je součástí legislativního balíčku Fit for 55, a Evropská komise ji představila 15. prosince 2021 společně s návrhem plynárenského dekarbonizačního balíčku. Jedním z cílů návrhů je dosáhnutí plně dekarbonizovaného fondu budov do roku 2050 a úpravy regulatorního rámce tak, aby odrážel vyšší ambice Evropské unie v oblasti dekarbonizace. Revize tak zavádí zpřísněný a sjednocený energetický standard pro novou výstavbu a renovace. Takzvané bezemisní budovy. Dále stanovuje minimální energetické standardy pro budovy jako nástroje pro renovace energeticky nejnáročnějších budov nebo zpřísňuje požadavky na infrastrukturu pro udržitelnou mobilitu. V neposlední řadě komise navrhuje zákaz státní podpory kotlů na fosilní paliva od roku 2027, což v prosinci v mediálním prostoru vyvolalo velkou pozornost. Revizi směrnice vnímáme jako velmi ambiciózní. Komise navrhuje zásadní změny požadavků v oblasti energetické náročnosti budov, a to krátce po dokončení transpozice předešlé revize z roku 2018. V rámci zpracované rámcové pozice je tak apelováno na zachování legislativní stability v sektoru stavebnictví, pro který jsou typické projekty s dlouhou přípravou a schvalováním. Důležitý zůstává i akcent na nákladovou efektivitu a technickou a praktickou proveditelnost nových povinností. Konkrétně jsme názoru, že v rámci revize je potřeba podporovat rozdílné energetické standardy jak pro výstavbu nových budov, tak pro inovace. Stejně tak je nastavování minimálních povinných standardů energetické náročnosti potřeba zohlednit poměr finančních dopadů na majitele budov a úspor energie a emisí CO2.

V oblasti rozvoje udržitelné mobility vnímáme potřebu rozvoje nové infrastruktury. Je však potřeba vyvarovat se nadbytečným finančním dopadům na vlastníky budov. V neposlední řadě se domníváme, že rozhodnutí o veřejné podpoře spalovacím zdrojů na fosilní paliva pro vytápění by mělo zůstat v kompetenci členských států, a to za předpokladu, že přinesou významné úspory energie a snížení emisí. Pozitivním směrem se komise vydává při zaměření se na úspory ve veřejném sektoru, který by v renovacích měl jít příkladem, nebo na dostupnost dat ohledně energetické náročnosti budov pro širší veřejnost. Vážené paní senátorky a páni senátoři, navržená směrnice o energetické náročnosti budov klade na členské státy vysoké nároky jak administrativně, tak rozpočtové, či technologicky. Avšak zároveň nabízí i pozitivní změny. Ministerstvo průmyslu a obchodu uvítá váš aktivní přístup a spolupráci při budoucím naplňování politiky České republiky v této oblasti. Na závěr mého vystoupení bych chtěl uvést, že od července budeme v rámci našeho předsednictví v Radě Evropské unie těmi, kteří budou vést jednání mezi členskými zeměmi. A od našeho předsednictví se očekává, že v prosinci jednání uzavřeme kompromisem takzvaným obecným přístupem. Následně tuto agendu předáme švédskému předsednictví, které povede jednání s Evropským parlamentem. Naším hlavním úkolem tedy po dobu našeho předsednictví bude role neutrálního vyjednavače, který sbližuje rozdílné pozice ostatních členských zemí. V případě dotazů jsem připraven vám v diskusi odpovědět. Děkuji za pozornost.