Děkuji za slovo. Tak za prvé, my jsme ten problém zdědili. Já teď nevím, kdy přesně (Nesrozumitelné.) přišlo. Vy jste říkal v listopadu, nevím, jestli prvního nebo třicátého. My jsme byli jmenováni 17. prosince 2021. Podle informací, které dostala vláda, od té doby Ministerstvo spravedlnosti docela čile komunikovalo s Evropskou komisí. Jsem rád, že zazněla ta poslední slova pana zpravodaje, aby zdůraznil důležitost takového předpisu. 

Otázka jestli a proč změnila Evropská komise, respektive ti, kdo za ni vyjednávali, vyjednávali, názor, to dost těžko můžeme posoudit. Nicméně tady je docela podrobně v důvodové zprávě popsán ten proces, co se nám podařilo obhájit a co ne. A nebylo to tak, že nastoupila nová vláda a automaticky řekla, všechno je špatně, máte ve všem pravdu, pokusili se to docela trpělivě vysvětlovat. Jak tu naši definici skutečného majitele, tak ty výjimky. Je to tam popsáno docela podrobně. No někdy se stane, že v tom vysvětlování a vyjednávání prostě neuspějete.

V tomto případě ten, kdo platí, ten dává pravidla. Myslím, že je to naprosto srozumitelné. Když dáme dotaci my jako stát, nebo kraje nebo města, tak si také nastaví pravidla, protože se jedná o peníze z jeho rozpočtu. Tak v tomto případě to berme tak, že peníze z RRF, to znamená národní plány obnovy, jsou evropské peníze, a ten, který platí, nastavil pravidla. A mimo jiné jednou z těch mnoha podmínek, které musí Česká republika splnit, je správná implementace té páté AML směrnice.

Otázka zní, proč se nám to nepovedlo a proč se to mnohým ostatním státům povedlo? Já teď na ni nechci hledat odpověď, abych neprodlužoval tu debatu, ale to je přece zásadní. Kdyby se ta implementace povedla napoprvé, tak bychom se k tomu nevraceli a nevedli jsme ty spory znova. Já jsem vlastně nepochopil, omlouvám se panu zpravodaji, kdyby nám mohl říct nějak lidsky a česky, v čem je jádro toho sporu. Protože jestli máte představu, že to, co citoval ze stanoviska legislativního odboru Poslanecké sněmovny, je srozumitelné, tak to tedy není. Čtyřikrát jsem slyšel, že zda je takové nebo takové, ale neslyšel jsem ani jednou tu větu, abych to mohl posoudit. Nicméně zase pokud chceme hledat odpověď, tak si myslím, že se můžeme podívat do důvodové zprávy, z které já jsem to pochopil docela dobře jako ten, který není právník, ale který se má takovým zákonem řídit nebo ho má schvalovat. A možná, možná bych to mohl ocitovat, je to půl stránky, ale myslím, že to stojí za to, abychom tu debatu vrátili na tu věcnou, věcnou rovinu.