Během června vláda schválí legislativní znění konsolidačního balíčku, první čtení v Poslanecké sněmovně poté proběhne před sněmovními prázdninami tak, aby opatření snižující deficit o 94,1 mld. Kč platila již od 1. ledna 2024. Cílem konsolidačního úsilí vlády je snížit deficit veřejných financí z letošních 3,5 % HDP až na odhadovaných 1,8 % HDP v roce 2024 a 1,2 % HDP v roce 2025.

„Po vládě Andreje Babiše jsme přebírali rozvrácené veřejné finance s deficitem přesahujícím 5 % HDP a prvenstvím v tempu zadlužování se mezi evropskou sedmadvacítkou. Naším jasným úkolem proto bylo a je ozdravit veřejné finance a po vypořádání se s loňským turbulentním rokem je právě teď správný čas na to vrátit Česko zpátky do formy. Rozhodně to nejsou populisticky populární kroky, ale věřím, že lidé pochopí tíživost situace. Naše země jednoduše nemůže pokračovat v životě na dluh budoucích generací, jak se lidem snaží namluvit opozice,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Navržená konsolidační opatření řeší v souladu s doporučením odborníků z NERV strukturální saldo veřejných financí zejména úsporami na výdajích, které souhrnně v následujících dvou letech dosáhnou 78,3 mld. Kč. „Pokud chceme přesvědčit naše občany, že myslíme snižování tempa zadlužování země vážně, považuji za povinnost začít šetřit u nás na straně státu. Proto spoříme přes 20 miliard na provozu a v platové oblasti státu a za desítky miliard škrtáme také národní dotace. Ty podle mého názoru jen pokřivují trh a řada firem si z nich udělala regulérní dotační byznys, což potvrzují zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu,“ vysvětluje Zbyněk Stanjura.

V nejvyšší míře se úsporná opatření dotknou národních dotačních titulů zejména pro podnikatele (54,4 mld. Kč), úspor na provozu státu (11,2 mld. Kč) a snížení objemu platů ve veřejné sféře (9,7 mld. Kč). Na příjmové straně dojde v letech 2024-2025 k celkovým úsporám 69,2 mld. Kč prostřednictvím růstu spotřebních daní z tabákových výrobků a lihu (7,0 mld. Kč), daní z hazardních her (3,9 mld. Kč), zrušení 22 daňových výjimek (7,6 mld. Kč), opětovného zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 % (13 mld. Kč) či zvýšení daně z příjmů právnických osob na 21 % (22 mld. Kč), odvodů OSVČ (7,5 mld. Kč) a daně z nemovitých věcí (9,3 mld. Kč), jejíž inkaso je nyní pro veřejné finance zcela zanedbatelné a pro státní rozpočet dokonce ztrátové.

„Nevyhnuli jsme se logicky ani zvýšení některých příjmů rozpočtu, kde jsme ale maximálně zohlednili sociální aspekt, abychom co nejméně zatížili ohrožené skupiny obyvatel. I v jejich zájmu přitom jsou zdravé veřejné finance, díky kterým jim bude stát v dalších letech připraven pomáhat v tíživých situacích a v případě nouze nabídne záchrannou síť sociální podpory,“ říká Zbyněk Stanjura a dodává: „Nepochybně dobrou zprávou pro naše občany jsou také změny DPH, které snižují daň u potravin, bydlení nebo zdravotnických výrobků. Současně zpřehledňují celý systém spojením snížených sazeb na 12 %, což omezí prostor pro daňovou optimalizaci a odstraní absurdity s točeným pivem po minulé vládě. Svým celkovým dopadem na státní rozpočet přitom budou tyto změny v ekonomice působit protiinflačně.“

Přehled konsolidačních opatření včetně argumentáře a rozpočtových dopadů naleznete ZDE.