Uvedl to ministr zemědělství Miroslav Toman na setkání u kulatého stolu s právními experty, zástupci ministerstev, politických stran a odborníky na problematiku vody a ochrany životního prostředí. Na předchozím jednání je ministr požádal o zaslání připomínek k návrhu ústavního zákona.

„Obdrželi jsme mnoho cenných podnětů a návrhů, které přispěly ke zkvalitnění finálního textu. Většinu připomínek jsme zapracovali do textu zákona i do příslušné důvodové zprávy. Ta obsahuje řadu konkrétních údajů, odborných prognóz i výstupů z výzkumných ústavů. Vyplývá z nich, že nový ústavní zákon, a vůbec změna přístupu k vodě, je nejen žádoucí, ale i nutná. Naším záměrem je udělit ústavním zákonem jasnou prioritu veřejného zájmu zajištění dostatku pitné vody a vodárenských zdrojů,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. Dodal také, že po zapracování posledních připomínek je připraven zahájit konzultace k návrhu zákona s jednotlivými poslaneckými kluby.

Již na předchozím kulatém stole bylo řečeno, že návrh ústavního zákona bude předložen jako poslanecký návrh právě na základě širokého konsenzu vzešlého z těchto setkání a po zapracování připomínek jednotlivých účastníků. Zapracovány tak budou i připomínky odborníků na ústavní právo z dnešního jednání. Lhůta pro dodání veškerých připomínek je do 31. ledna, následně připravíme i návrhy na změny v souvisejících zákonech. Poté bude zákon připraven na předložení do legislativního procesu.

Návrh zákona má v současnosti devět článků, ve kterých se navrhuje především:

Voda jako drahocenný a nenahraditelný přírodní zdroj požívá nejvyšší ochrany ve veřejném zájmu, pokud slouží pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou. Tento veřejný zájem je nadřazen všem ostatním veřejným zájmům, neboť voda je základní podmínkou života.

Každý má právo na užívání pitné vody pro zajištění základních životních potřeb z veřejně dostupných vodních zdrojů za sociálně přijatelných podmínek.

Úkolem státu a územních samosprávných celků je ochrana strategicky významných vodních zdrojů za účelem zajištění trvalého přístupu každého k pitné vodě.

Nakládání se zdroji pitné vody určené pro hromadné zásobování obyvatel zabezpečují výhradně stát, územní samosprávné celky nebo jimi zřízené a ovládané osoby.

Vodárenské zdroje ve vlastnictví státu nebo územních samosprávných celků nelze zcizit ve prospěch jiné osoby.