Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dnes se opět setkáváme ke stavebnímu zákonu, naposledy jsme se nad ním sešli 3. března letošního roku, kdy Poslanecká sněmovna projednávání přerušila a odročila do 30. března 2021. Na toto jednání dnes tedy navazujeme a sněmovna přerušila jednání z důvodu, kdy určila jako normu, ke které se bude podávat komplexní pozměňovací návrh hospodářského výboru. Vlastně to je sloučení několika komplexních pozměňovacích návrhů, ať už z pera pana Kolovratníka, pana Luzara, pana Dolínka, pana Kalouse nebo pana Fialy. Tento komplexní pozměňovací návrh tedy hospodářský výbor takto přijal a sněmovna ho doporučila jako nosný tisk.

Co se týká samotných věcí v rámci toho komplexního pozměňovacího návrhu hospodářského výboru. Návrh hospodářského výboru navrhuje jednotnou soustavu státní stavební správy na všech úrovních, tedy včetně prvoinstančních stavebních úřadů.

Já bych velmi ráda zde skutečně znovu vyvrátila ten mýtus, že to bude stát obrovské množství peněz. Je potřeba si uvědomit, že dneska máme 1300 samostatných úřadů, v těchto úřadech pracuje přes 13 tisíc úředníků. My skutečně nechystáme budování žádných nových stavebních úřadů někde na zelené louce, určitě využijeme všechny stavební úřady, které máme. Já sama jsem měla už mnoho jednání se starosty, protože i čistá státní stavební správa, která bude od úrovně kraje, bude mít územní pracoviště a nejlépe tam, kde jsou stavební úřady dnes. Tzn., se starosty skutečně jednáme o tom, že nám pronajmou jako státní správě tyto prostory. A je potřeba říci, že stavební řízení v dnešní době je přenesená působnost, tzn., je to výkon státní správy v přenesené působnosti, a již dneska si stát platí za všechny prostory, za úředníky, za archivy vlastně, kde dneska stavební úřady působí.

Takže tyto čtyři miliardy, které stát platí již dnes, budeme samozřejmě platit i do budoucna tak, aby ta územní pracoviště zůstala nejlépe tam, kde jsou. Co se týká potom dalšího bodu, tak je územní plánování. V návrhu hospodářského výboru zůstává zachován současný model výkonu působnosti v oblasti územního plánování s tím, že cílem návrhu je posílit postavení územně samosprávných celků. Je potřeba ale zdůrazni, že zejména z popudu velkých měst je připravováno i pořizování územně plánovacích dokumentací jako do samostatné působnosti. Je to součást tzv. čtyř městských artikulů, my jsme se tím velmi vážně zabývali a myslím si, že je připraven pozměňovací návrh, který skutečně to územní plánování dává do samostatné působnosti od nejmenší obce až po největší město.

V oblasti stavebního řádu navrhuje nový stavební zákon komplexní procesní úpravu povolování staveb. Výsledkem navrhovaných změn je jedno řízení vedené jedním úřadem, v němž budou v maximální možné míře integrovány dotčené orgány. Proces povolení stavby má pevně stanovené lhůty. Pro všechny neintegrované dotčené orgány bude platit fikce souhlasu, ke které dojde po uplynutí lhůty pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska.

V oblasti stavebního práva hmotného předpokládá návrh komplexní úpravu požadavků na výstavbu v jednom prováděcím právním předpisu, avšak při zohlednění specifických územních požadavků velkých sídel. Návrh zákona zavádí pro Hlavní město Prahu, statutární město Brno a statutární město Ostravu oprávnění vydat prováděcí předpis upravující odchylně některé požadavky na výstavbu, tzv. městské stavební předpisy.

V oblasti změnového zákona, který byl taktéž projednán na výborech, jsme řešili společně se stavebním zákonem 3. března, kdy Poslanecká sněmovna i změnový zákon přerušila a odročila do 30. března. V rámci pozměňovacích návrhů se řešily zejména pozměňovací návrhy pánů Kolovratníka a samozřejmě dalších v množství samostatných návrhů k jednotlivým zákonům ve změnovém zákoně obsaženým.

Pozměňovací návrhy ke změnovým zákonům se týkaly například integrace rozhodování o nakládání s vodami do stavebního řízení, rozšíření možnosti pro umisťování reklamních zařízení, zrušení návaznosti hygienických limitů nebo zavedení poplatku z výstavby. Nebo dále o úpravu v soudním řádu správním, konkrétně v řízení o zrušení opatření obecné povahy. Tento návrh odporuje kompromisní dohodě a úpravě Legislativní radě vlády a dohodě s Nejvyšším správním soudem. Musíme zároveň uvést, že rovněž Ministerstvo spravedlnosti po pečlivém vyhodnocení dopadů zastává na místo původního neutrálního námětu jednoznačně negativní stanovisko.

Dovolte mi tedy závěrem poděkovat všem, kdo se jakýmkoliv způsobem podílel na přípravě ať už vládního návrhu, nebo i zmíněného komplexního pozměňovacího návrhu. Opravdu si velmi vážím úsilí všech, kdo se zapojili do přípravy nového stavebního zákona. Je jasné, že ne ke všem návrhů mohu mít pozitivní stanovisko, na druhou stranu vnímám to jako velmi vyvážený kompromis a budu se těšit na velmi věcnou a konstruktivní debatu. Děkuji.