„K dnešnímu dni jsme z IROP podpořili 322 projektů za téměř 8,3 miliardy korun, které jsou určeny na úpravu nebo budování informačních systémů pro veřejnou správu, technická opatření pro kybernetickou bezpečnost veřejné správy a vytváření nebo modernizaci informačních a komunikačních systémů pro potřeby veřejné správy a složek integrovaného záchranného systému. Rozvoj eGovernmentu a kybernetické bezpečnosti budeme prostřednictvím IROP podporovat také v nadcházejícím programovém období 2021-2027, je to pro nás jedna z priorit,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Na podporu rozvoje eGovernmentu (informačních systémů veřejné správy) a kybernetické bezpečnosti veřejné správy (např. nemocnic) se v období 2021-2027 počítá s částkou cca 13 miliard Kč z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Programový dokument IROP 2021-2027 je nyní projednáván s Evropskou komisí. První výzvy pro nové období lze očekávat pravděpodobně na začátku roku 2022.

Lídrem mezi regiony je Vysočina

Kraj Vysočina už od roku 2006 provozuje vlastní optickou infrastrukturu ROWANet, o pět let později se pustil do budování Technologického centra a v roce 2016 zahájil projekt Služby Technologického centra, který propojuje obce, příspěvkové organizace a krajský úřad. Tento projekt podpořil téměř devadesáti miliony korun Integrovaný regionální operační program.

Realizace projektu znamenala nasazení nových informačních systémů jako moderní datový sklad, elektronickou řídící kontrolu, service desk, elearning, facility management, metadatový editor a spoustu dalších. „Nejtěžší byla výstavba nových elektronických služeb, které stavíme jako multitenantní. To znamená, že jeden software využívají desítky i stovky organizací, přičemž každá má v systému svůj prostor,“ vysvětluje Petr Pavlinec, vedoucí odboru informatiky Krajského úřadu Kraje Vysočina. Velká část dodavatelů s multitenantností nepočítá, kraji se ale povedlo zdárně záměr dokončit.

Vysočina je v prostředí eGovernmentu považována za lídra jeho zavádění. „Informatika je od vzniku kraje jednou z hlavních priorit, první hejtman byl ajťák,“ připomíná krajský šéfinformatik. „Máme velkou podporu vedení kraje, informatika u nás není považovaná jenom za servis pro úřad, jsme považovaní za nástroj rozvoje kraje,“ dodává Petr Pavlinec.

Elektronizují se i jednotlivá města

Také jednotlivá města kraje rozšiřují služby online veřejné správy a občané si zvykají na možnost nahradit návštěvu úřadu za možnost vyřídit záležitosti přes počítač. Podle místostarosty Telče Pavla Komína například v rámci služby elektronické úřední desky zobrazí denně v průměru 63 obrazovek dokumentů. „Výhody vzdáleného přístupu jsou nasnadě, čtyřiadvacet hodin sedm dní v týdnu mají lidé přístup k informacím, platebním podkladům a jiným dokumentům,“ shrnuje místostarosta. Vedoucí odboru informačních a komunikačních technologií Městského úřadu Pelhřimov Václav Turek dodává ještě další důležitou věc, která je typická pro veřejnou správu online: „Formuláře jsou předvyplňovány údaji z identitního profilu přihlášeného uživatele ? obíhají data, ne občan.“