Děkuji moc za velmi obsáhlou rozpravu, doufám, že se nebudete zlobit, ale já bych prvně odpověděla panu senátorovi Čunkovi, protože si myslím, že v tom to můžeme zarámovat.

Otázka zněla jasně, co by se stalo, kdyby zákon nebyl přijat. Stalo by se to, že slušní pronajímatelé už dnes sjednávají se svými nájemci splátkové kalendáře, neslušní by toho využili a dali by výpověď. Ti, kteří dnes nemají peníze, naprosto podtrhuji slova paní senátorky Seitlové i pana senátora Dienstbiera, že by samozřejmě skončili u soudů, to znamená náhrady na advokáty, soudy atd.

Dále co by se stalo, pokud by zákon nebyl přijat, tak by mladí lidé do 36 let, bytová družstva, společenství vlastníků jednotek si nemohli požádat Státní fond rozvoje bydlení o odklad splátek, tak jak to mají hypoteční banky, a co by se dále stalo, nemohli bychom reagovat na to, že pronajímatelé se dostali do složité situace kvůli vyúčtování služeb, protože tam, kde nejsou dálkové odpočty, tak v podstatě nejsou osoby, které by mohly přijít do bytů, služby odečítat. Tam za nenaplnění toho předložení vyúčtování služeb jsou významné sankce v zákoně č. 67, o službách. Doufám, že jsem to takto shrnula, co by se stalo.

Jenom jestli tedy mohu, já bych skutečně tady zareagovala na některé věci, o kterých jste tady debatovali. Já bych hlavně chtěla absolutně odmítnout to, že vláda někdy řekla, že se nebude platit nájemné, nikdy nic takového vláda neřekla. Vláda od samého začátku říká, že celé opatření je postaveno na tom, že člověk by neměl z důvodu výpadku příjmů po 12. 3., ještě jsou tam konkrétní data, aby se to skutečně nemohlo týkat nějakých notorických neplatičů, takže tento člověk by neměl dostat výpověď z bytu z důvodu prodlení s nájemným. Nikdy jsme neřekli, že se nájem platit nebude. Naopak. Samozřejmě nájemné za služby, z toho není nikdo zproštěn. Teď mě omluvte, já to tedy trošku řeknu tak jako lidově. Prostě pronajímatel samozřejmě v tom nájemném má služby, a to výnosové procento, neboli zisk z toho pronajímatele. Služby nájemce musí platit dál, nemůžeme dostat toho pronajímatele do toho, že za někoho někde bude platit zálohy na služby. O ten zisk, tady si myslím, že jsme skutečně v době, že se bavit o tom, že jedna část lidí bude na tomto mít zisk, mi připadá, já se omlouvám, ale já si myslím, že tady musíme zachovat solidaritu u všech skupin, skutečně naším cílem není, že by pronajímatel neměl dostat to nájemné, proto tam máme i úroky z prodlení, ano, je pravda, že tam je rozhodná doba, ochranná doba, rozhodná doba, ta se měnila v Poslanecké sněmovně, protože my jsme tam dokonce měli až do 30. září, byť tam máme větu „nejpozději však do“. Protože samozřejmě my také nevíme, kdy skončí mimořádná opatření atd. Ale změnilo se to do 31. 7. z toho důvodu, že je možno samozřejmě požádat o dávky. Není pravda, že oni nebudou mít dokládat nájem, oni musí platit za ty služby, to znamená, mají příjem, normálně nájemné platí. Já když jsem toto diskutovala s paní ministryní Maláčovou, tak ona říkala, že zejména tito lidé budou mít nárok na mimořádnou okamžitou pomoc. Jenom je problém v tom, že to dokládáte za čtvrtletí, to znamená, že když platíte nájem, tak ho vždycky platíte dopředu. Tam, kde jsou jistoty nebo jistiny složené nájmů, tak se samozřejmě využije toto, ani žádné nebezpečí nehrozí. Takže ten, kdo požádá o mimořádnou okamžitou pomoc, tak bude dokládat příjem duben, květen, červen, požádá tedy v červenci, proto do 31. 7.

Dále jste tady debatovali o bytových družstvech, to je taková zajímavá debata, protože družstevník není v pozici nájemníka jako spotřebitelského nájemníka. Družstevník je ten, kdo... Zaprvé nájemné v družstvu je neziskové nájemné, bez závazku k majetkové účasti se nikdy nestanete nájemníkem bytového družstva. Takže zákon samozřejmě bytová družstva v tomto kontextu neřeší, protože to není vztah komerčního nájemného, ale majetkové účasti v rámci toho družstva.