„Stavební zákon není jen nějakou procesní normou, ale je podstatný proto, jak se budou rozvíjet města. Praha samotná tvoří 25 procent HDP země, spolu se svým zázemím pak dokonce 50 procent. Stavební rozvoj je pro ni tedy naprosto zásadní,“ zahájil pražský seminář primátor Zdeněk Hřib.

Podle prognóz se dá předpokládat, že do roku 2050 vznikne z metropole a Středočeského kraje megaregion s 3,5 miliony či více obyvateli. Bohužel se tyto dlouhodobé demografické trendy stále více míjejí s naší schopností s nimi alespoň držet krok při budování infrastruktury, veřejných služeb nebo bydlení. Specifičnost velkých měst a Prahy především zdůraznil primátor hlavně v oblasti územního plánování. „Naším cílem je, aby role samospráv v územním plánování byla neoddiskutovatelná. Kdo jiný, než města samotná by měl rozhodovat o svém rozvoji,“ poznamenala Dostálová.

Tomu by měl pomoci právě nový stavební zákon, který zjednoduší povolování staveb, maximálně zredukuje počet potřebných razítek a zajistí dodržování lhůt, s čímž se potýká obzvláště v Praze téměř každý investor. Tomu dnes trvá v metropoli získat stavební povolení na bytový dům v průměru déle než pět let. Ale například vnější obchvat města se projektuje už od 70. let, dosud ho stojí jen polovina.

Až bude platit nový stavební zákon – postupně bude nabývat účinnosti od začátku roku 2021 do poloviny roku 2023 – už by se také nemělo stát, že výstavbu Pražského okruhu směrem do Běchovic bude povolovat malý stavební úřad v Uhříněvsi. Ten pak udělá chybu, protože nemá se složitými stavbami za deset miliard žádné zkušenosti a výstavba se zase o několik měsíců posune. „Přitom se na úředníky v Uhříněvsi nemůžeme zlobit, že udělali chybu, když povolují megastavbu, se kterou do té doby nikdy nepřišli do styku,“ poznamenala Dostálová. Na výstavbu části okruhu číslo 511 netrpělivě čekají zejména obyvatelé Spořilova, její zpoždění má ale i výrazné ekonomické dopady. Komplikované povolovací procesy zbrzdily stavbu pražského okruhu do Běchovic podle údajů ministerstva dopravy už o 15 let a prodražily ji o 1,5 miliardy korun, a to se ještě ani nekoplo do země.

Podle nového modelu stavební správy, který přinese rekodifikace, zůstanou v první linii stavební úřady v přenesené působnosti na obcích s rozšířenou působností. O stavbách nadmístního významu budou ale rozhodovat krajské stavební úřady, které již budou čistě státní správou a budou v nich začleněny dotčené orgány tak, aby investor už v budoucnu nemusel shánět a víc kulatých razítek ještě, než vůbec může jít na stavební úřad.

„Rozhodně nebudeme budovat žádné nove úřady na zelené louce. Stát již má stavební úřady na svých ministerstvech a ty budou základem pro státní stavební správu. Dnes máme neuvěřitelně roztříštěnou strukturu a to 714 obecních stavebních úřadu, 609 speciálních stavebních úřadu, 9 báňských a 4 vojenské. Takže celkem více než 1300 úřadů a pro srovnání 4x větší Polsko jich má jen 300. No a v těch našich úřadech pracuje více jak 13 tisíc lidi. A tito lidé si díky té roztříštěnosti nemohou pomoct,“ vysvětlila ministryně Klára Dostálová.

Pražský radní Jan Chabr ocenil, že nový model stavební správy přinese Praze příležitost uplatnit celoměstský pohled a jednotu rozhodování ve stavebních řízení, který plánovala zavést v minulém roce TOP 09 prostřednictvím hlavního stavebního úřadu města. Ten měl zajistit metodické vedení 22 současných stavebních úřadů, které jsou na městských částech.