Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já nebudu mluvit dlouho. Já jsem měla připravenou řeč už minulý týden, tam jsem chtěla hovořit o konkrétních opatření, která jsme připravovali na Ministerstvu financí. Ale já myslím, že jsou všeobecně známá, buď prošla přímo touto Sněmovny, anebo jsme je dostatečně zveřejňovali. A další samozřejmě budou následovat.

Ale poslouchala jsem dnes tu debatu a budu mluvit o něčem jiném. Nechtěla jsem se vracet už k minulosti, ale přece jenom trochu musím. Přes všechnu tu debatu - a já chci říct naprosto nekonfliktně a neútočně, že převážně byla korektní, až možná na nějaké výjimky, ke kterým se nebudu vracet.

Z tohoto místa bych ráda řekla, že vláda - to si nestěžuji ani se nelituji, ani na to nečekám žádnou reakci, že vláda byla skutečně před těmi dvěma, dvěma a půl /ono to hrozně letí/ třemi měsíci v naprosto bezprecedentní situaci v tom směru, že jsme ze dne na den byli postaveni před otázku, jak pokračovat dál a před /aspoň budu mluvit za sebe a věřím, že mluvím i za další vládní kolegy/ to nejtěžší rozhodnutí, které jsme museli učinit ve svém životě /pro mě bylo nejtěžší/, které znamenalo, že jsme omezili osobní svobody a osobní práva většiny obyvatel této země. Uzavřeli jsme hranice, omezili jsme vycházení, omezili jsme podnikání. To si myslím, že v podstatě bylo něco, co neměli nikdy obdoby v historii této země. A bylo to - opakuji - velmi složité.

Nicméně až historie /nevím, jestli tato schůze, myslím si, že nikoliv/ prověří, jestli to bylo správné rozhodnutí. Já si rozhodně nebudu teď uzurpovat jakékoliv právo, abych to hodnotila. Necháme to na historii. Určitě to do historie vstoupí. Já osobně si myslím, že pozitivní je to - a řekla to tady celá řada předřečníků - že se nemusela řešit taková dilemata, jaká se řešila v jiných zemích. Řekli to moji kolegové, nebudu to opakovat.

Mluvil tady ministr zdravotnictví o Švédsku, mluvilo se o Itálii a dalších zemích a já myslím, že kdyby došlo k něčemu takovému v České republice - a věřte, že naše vláda by to skutečně nedopustila - tak bychom tady asi už vládu v tuto chvíli neměli. To bych jenom chtěla říci, a možná bychom řešili úplně jiná a mnohem horší témata.

Já si vzpomínám a musím to tady připomenout, že když jsme udělali ta první nepopulární a velmi tvrdá opatření v těch nočních setkáních, tak si vzpomínám, že ještě v té době Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví - on to tady nepřipomněl, já to připomenu za něho - byl tehdy, ještě než se uzavřely hranice, než se přestalo fyzicky jezdit do Bruselu, tak byl na setkání ministrů zdravotnictví a byl tam velmi plísněn /jestli říkám pravdu/ za ta opatření, velmi mu to bylo vytýkáno, co to tady děláme v té České republice.

Takže jsme udělali to, co jsme považovali v té době za nejlepší, co bylo v souladu s naším svědomím. Ochránili jsme zdraví našich občanů a zbytek hodnocení skutečně nechám na historii.

Teď je ale velice nutné hledět do budoucna. To znamená, my jsme další čas využili k tomu, abychom pomohli zastavit největší ekonomické škody, protože tady nebyla nikdy žádná zkušenost s vypnutím ekonomiky en bloc. Věřte, já hledám v archivech Ministerstva financí velmi poctivě a snažím se - byť není takováto historická zkušenost - tak hledám třeba i různá opatření z let minulých. Nebudu teď hodnotit. Mám tabulky, mám tabulku podpory tehdy, podpory teď, teď to není téma, nechci to prostě vyhrocovat. Já si říkám, kdyby bylo něco, co by bylo inspirativní, naslouchám i názorům, které zaznívají tady v rámci Poslanecké sněmovny i z opozičních lavic. Pokud mi to čas dovolil, protože 38 % všech covidových zákonů připravilo Ministerstvo financí. Skutečně se tam pracovalo dnem i nocí. Dělali jsme to s nadšením a s touhou pomoci, ale pokud mi to čas dovolil, tak jsem se scházela i se zástupci opozičních stran a naslouchala případně jejich podnětům.

Nechme to historii a pojďme se teď zaměřit na ekonomickou pomoc. Pomohlo se těm nejzranitelnějším, snažíme se ochránit zaměstnanost, snažíme se pomáhat OSVČ, eseróčkám, snažíme se řešit výpadek s kraji, městy, obcemi. Já už předložím první dotační program, který je vyhodnocený, na školy a školky, v pondělí na vládu, asi za 3,1 mld. pro obce do 3 tisíc. Další budou následovat. Samozřejmě se bavíme i o nějaké případné kompenzaci pro ty malé, kteří s tím mají největší problémy, ale musíme uvažovat i o tom, abychom do ekonomiky dostali co nejvíce peněz.

Já jsem ráda za celou řadu zákonů, které tato Poslanecká sněmovna podpořila, díky kterým do likvidity se dalo k 31. 5. už téměř 60 miliard a ta čísla samozřejmě dále pokračují. Rozjíždí se Covid 3, v pondělí jsem měla jednání se zástupci České bankovní asociace. Mám v hlavě Covid 4, to jsou provozní úvěry, která by pomohla s investičními úvěry. Musíme řešit problematiku cestovního ruchu, zítra na tom sedíme s paní ministryní Dostálovou, a celou řadu dalších opatření.

Nechci to dnes vyhrocovat, nechci tady vytvářet další příkopy. Budu ráda a vděčná za jakékoliv podněty, kterými přispějeme k tomu, že tato země se dostane z ekonomické krize co možná nejrychleji a zůstane na tuto část naší historie jenom smutná vzpomínka.

Děkuji vám.