Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dobrý den. Dovolte mi představit vám návrh protikrizového daňového balíčku. Cílem tohoto návrhu je zmírnit nepříznivé ekonomické dopady koronavirové pandemie prostřednictvím novel šesti daňových zákonů. Za nejvýznamnější změnu považuji novelu zákona o daních z příjmů, která poplatníkům umožní vzniklou daňovou ztrátu, jako položku odečitatelnou od základu daně i zpětně, a to ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období, ve kterém daňová ztráta vznikla. V současnosti si mohou poplatníci uplatnit daňovou ztrátu pouze dopředu, mají tedy možnost si v následujících pěti zdaňovacích obdobích snižovat či dokonce nulovat svou daň. Možnost zohlednit ztrátu (Nesrozumitelné.) nicméně mají až v okamžiku, kdy opět generují zisk. Návrh zavádí možnost uplatnění ztráty i zpětně.

Nejde přitom o daňovou výjimku, ale koncepční institut, který umožní velmi rychle v daňové povinnosti zohlednit utrpěné ztráty. Tento institut známý také jako Loss Carryback je odolný proti zneužití, protože se poplatníkovi vrací daň, kterou již dříve zaplatil. Nicméně i přesto jsme do návrhu vložili opatření, které zabrání účelovým převodům ztrát ze zahraničí. Opatření znamená výrazný makroekonomický posun. V současnosti lze ztrátu totiž uplatnit pouze do budoucna. Základy daně si poplatníci redukují až v době, kdy je jejich ekonomická situace příznivá, což je méně vhodné než možnost uplatnit tyto položky přímo v době, kdy se musejí potýkat s ekonomickým dopadem. Nový mechanismus tedy znamená zavedení takzvaného vestavěného stabilizátoru ekonomiky, který má proticyklickou funkci. Toto opatření neznamená ve střednědobém horizontu výpadek příjmů veřejných rozpočtů. Už dnes si mohou poplatníci - prosím zdůrazňuji - už dnes si mohou poplatníci uplatnit daňovou ztrátu, ale teprve v pozdější době, pokud budou mít možnost si ztrátu uplatnit dříve, dopad na inkaso daní se pouze přesune v čase. Daňová ztráta bude pouze uplatněna ve srovnání se současným stavem dříve. V tomto světle je zapotřebí vnímat publikované cashové dopady do veřejných rozpočtů.

Celkový rozpočtový dopad dokonce může být v konečném důsledku pozitivní. Podnikatelé totiž dostanou pomoc v okamžiku, kdy ji potřebují. Zanikne tak méně živností a firem, které následně na daních odvedou více, než kdyby se toto opatření nezavedlo. Toto opatření bylo ze strany Ministerstva financí navrženo bez horního limitu a v této podobě jej schválila vláda. Abych ještě celou tu genezi vysvětlila, původní návrh, tedy před měsícem byl diskutován, zaslán kolegům v rámci vládní koalice, měl strop 25 milionů, nicméně po debatě se všemi svazy, asociacemi a komorami, ať už je to Komora daňových poradců, Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, Asociace malých a středních podnikatelů, Svaz obchodu a cestovního ruchu, jsme nakonec tuto hranici a tento limit odstranili.

Takže vláda to schválila bez limitu, a to z toho důvodu, a uznala jsem argument, že pokud se ztráta uplatňuje do budoucna, tak se uplatňuje v těch následujících pěti letech bez limitu, tak proč zpětně má být s limitem. Nicméně vzhledem k tomu, že koaliční partner na to měl jiný názor, bál se využití tohoto institutu většími společnostmi, byl včera na úrovni předsedů nalezen kompromis, který předložili poslanci za hnutí ANO, ČSSD a KSČM v podobě zastropování uplatnění daňové ztráty zpětně na 30 milionů s tím, že samozřejmě pokud by ta ztráta byla větší, tak stejně si ji ta firma uplatní v těch následujících letech, to znamená nejdříve v roce 2021. To už je úprava, kterou máme v zákoně o dani z příjmů asi 25 let.

Díky tomu se sníží negativní dopady na veřejné rozpočty, a to z původních odhadovaných 31 mld. korun v roce zavedení na zhruba 20 mld., a o tuto částku se pak zvýší daňové příjmy v letech 2022 až 2025, kdy by si firmy i podnikatelé uplatňovali daňovou ztrátu, která by jim vznikla v letošním a příštím roce. Čili do státního rozpočtu nakonec poplyne více peněz. A celková bilance se tím pádem vyrovná. Ještě k tomu výpočtu. My samozřejmě nejsme schopni na Ministerstvu financí spočítat, kolik firem skončí ve ztrátě. To skutečně neumíme. Takže jsme ten výpočet, a proto sami uznáte, že je velmi hrubý, ten jsme provedli tak, že jsme vyšli z modelu, kalkulovali jsme s modelem vycházejícím z propadu zisků společností v minulé hospodářské krizi při zohlednění odhadované výše propadu v současné situaci. Čili vzali jsme ty ztráty v krizi let 2009 až 2010, a ty jsme modifikovali na současné podmínky.