Ministryně Schillerová: U alkoholu dosahují celospolečenské náklady 59 miliard korun ročně

04.12.2019 13:19 | Zprávy

Projev na 13. schůzi Senátu k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů

Ministryně Schillerová: U alkoholu dosahují celospolečenské náklady 59 miliard korun ročně
Foto: Hans Štembera
Popisek: Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí

Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedla návrh zákona, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů.

Hlavním cílem, kterou tato novela, kterou jinak nazýváme daňový balíček roku 2020, jejím hlavním cílem je zvýšit ochranu občanů před vznikem závislostí na návykových látkách a hraní hazardních her a omezit škodlivé společenské dopady, které jsou s těmito závislostmi spojené, a to s pomocí změn ve zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu.

Konzumace návykových látek, asi nemusím některé tady přesvědčovat, protože určitě jsou mezi vámi i lékaři, má nejen negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje i vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty a samotné konzumenty i jejich rodiny.

Z odborných studií víme, že u alkoholu dosahují celospolečenské náklady 59 miliard korun ročně. U kouření dokonce přesahuji 100 miliard korun ročně.

Vyšší daně mohou tedy nejen zvýšit příjmy veřejných rozpočtů, což jsme nikdy nezastírali. Máme to v samotném názvu daňového balíčku, ale také motivovat spotřebitele ke snížení spotřeby, a tím omezit související zdravotní problémy.

Balíček zákonů dále omezuje současné osvobození výher z hazardních her na administrativní limit ve výši čisté výhry jeden milión korun. Měníme metodu tvorby technických rezerv pojišťoven za účelem nastavení objektivnějšího kritéria pro daňové účely. Upravuje režim zdanění úrokových příjmů plynoucích z tzv. korunových dluhopisů emitovaných před 1. lednem 2013. A upravuje osvobození od daně z nemovitých věcí u pozemků s krajinnými prvky typu remízky, které mohu napomoci v boji se suchem. Upravuje také některé správní poplatky, a to poplatky, které se váží za úkony prováděné katastrálními úřady.

Na základě pozměňovacích návrhů přijatých na půdě Poslanecké sněmovny se také zvyšuje limit na osvobození piva vyrobeného v domácnosti od spotřební daně z 200 litrů na 2000 litrů za kalendářní rok. A lhůta pro uchovávání evidence u osvobozeného piva se zkracuje z 10 let na 3 roky.

Zrušuje se § 59 zákona o hazardních hrách, tzn. ustanovení, které již též plánujeme zrušit v rámci plánovaných novel zákona.

Nyní mi dovolte, to byl takový stručný úvod, abych se zaobírala jednotlivými úpravami trochu podrobněji, jsem tu poprvé, takže dovolte mi představit balíček podrobněji.

Během projednávání tohoto návrhu v Poslanecké sněmovně byl vznesen dotaz, proč není v souvislosti s uvedeným zvyšováním daňové zátěže některá jiná daňová povinnost snížena, např. daň z příjmů fyzických osob, ano, zvyšujeme spotřební daně, zvyšujeme sazby u hazardu.

Chtěla bych upozornit, že z hlediska daňového mixu je podíl daní z příjmů fyzických osob na daňových příjmech v ČR v mezinárodním porovnání podprůměrný. Pokud by mělo dojít ke snížení daňového zatížení práce, což byl častý argument, který zazníval, mělo by to být realizováno na straně odvodů na sociální pojištění, které jsou však naopak v mezinárodním porovnání značně nadprůměrné.

V této souvislosti je také třeba uvést, že zdravotní cíle jdou v tomto případě ruku v ruce s cílem navýšení příjmů státního rozpočtu, což vyplývá i z názvu tohoto zákona, řekla jsem to v tom krátkém úvodu. K příjmům, které by měla tato novela přinést, rovněž zaznělo, že by měly být alokovány na prevenci negativních společenských jevů, které s sebou konzumace návykových látek a hraní hazardních her přináší.

Dlouhodobě však prosazuji, že je nevhodné řešit financování podpory určité politiky na příjmové straně veřejných rozpočtů, takové politiky mají být financovány na výdajové straně veřejného rozpočtu, který je pravidelně schvalován orgánem, který je nadán touto pravomocí, a to je Poslanecká sněmovna. Nakonec to schvalování v 3. čtení bude probíhat dnes.

Z tohoto důvodu já tedy nesouhlasím s jakoukoli daňovou asignací, nejde o tento zákon, nejde o tento problém, jde o princip, jakákoli daňová asignace, byli jsme tomu svědky v minulých obdobích, kdy byla třeba u hazardu, nevede k ničemu jinému, než že se prostředky utrácí účelově, vede to k určitým jednáním, kterých jsme byli třeba u hazardu svědkem v minulých letech, kdy se asignovala určitá částka třeba pro oblast sportu.

To znamená, pokud by měly být prostředky ve výši příjmové stránky dlouhodobě alokovány na výdajové stránce, došlo by ke kolizi se zásadou každoročního sestavování a schvalování rozpočtu. Zásadní však je, že na problematiku závislosti je nutné hledět jako na komplexní celospolečenský jev, kdy prevence a další adiktologické prvky a celkové zabezpečení této problematiky nelze řešit prostřednictvím jedné rozpočtové kapitoly, ale naopak je rozdělena do více jednotlivých položek.

Nejedná se tak pouze výslovně o náklady na léčbu a prevenci, ale také náklady na policii, sociální služby, soudnictví nebo náklady na tvorbu registru vyloučených osob, kde skutečně jdeme s touto tvorbou do finále, kde jsme udělali na ministerstvu financí velký kus práce, za kterým si stojím.

V resortu ministerstva financí jsou i další náklady, a to například na platy Celní správy, které jsou zodpovědné za dozor nad dodržováním hazardního zákona, které nejsou výslovně označovány jako na prostředky na prevenci, přesto jsou pro zajištění boje se závislostmi nezbytné.

V novele zákona o spotřebních daních se zvyšuje sazba spotřební daně z lihu, z tabákových výrobků, ze surového tabáku a ze zahřívaných tabákových výrobků. Tento návrh vychází vstříc požadavkům ministra zdravotnictví, opakovaným požadavkům, předsedkyni vládního výboru pro prevenci závislosti, kteří upozorňovali na zvýšení dostupnosti návykových látek v důsledku růstu životní úrovně.

Od roku 2010 vzrostla průměrná mzda o více než 44 %, což je jednoznačně pozitivní, to jsme samozřejmě rádi, ale právě v tomto roce byla naposledy zvýšena spotřební daň z lihu, čili 10 let jsme ji nezdvihli ani o korunu. Spotřební daň u cigaret a tabáku se sice v tomto období průběžně navyšovaly, ale jejich růst zdaleka neodpovídal rychleji stoupajícím platům a mzdám, takže i tabákové výrobky se staly dostupnějšími. Dokonce jsme se dostali už na hranu a na kolizi s evropskou směrnicí, protože spotřební daně jsou nejvíce harmonizovanými daněmi v rámci EU.

Z tohoto důvodu ministr zdravotnictví a národní protidrogová koordinátorka opakovaně apelovali na ministerstvo financí, aby přistoupilo k vyššímu zdanění, zejména alkoholu a tabáku, prostřednictvím vyšších sazeb spotřební daně. Doporučuje to dlouhodobě Světová zdravotnická organizace i OECD.

Návrh na úpravu sazeb spotřebních daní se váže i na programové prohlášení vlády, podle kterého bude vláda při řešení problémů závislostí prosazovat taková opatření, která povedou ke snižování škod a rizik spojených s problematikou závislostí na návykových látkách.

V případě spotřební daně z cigaret se tímto návrhem zákona splňuje také požadavek, aby spotřební daň z cigaret činila nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny cigaret, propuštěných ke spotřebě, vyplývajících z evropského práva. Je to směrnice 2011/64/EU. Vzhledem k vývoji cen cigaret na českém trhu by ČR bez zvýšení sazby spotřební daně přestala tuto podmínku splňovat.

Při přípravě zvýšení sazeb těchto spotřebních daní jsme se samozřejmě vypořádali i s rizikovými faktory, dovolte mi tedy rozptýlit některé pochybnosti, se kterými jsme byli v souvislosti s návrhem konfrontováni, a to, byli jsme konfrontováni s hrozbou snížení účinků návrhů zákona rozšířením černého trhu. ČR dlouhodobě patří mezi země s velmi nízkým podílem nezákonného obchodu s těmito komoditami, a to jak v rámci EU, tak celosvětově. K uvedené skutečnosti napomáhá u cigaret značení tabákovými nálepkami, které slouží jako velmi efektivní prostředek pro kontrolu pravosti těchto výrobků a jejich způsobilosti prodávat je na českém trhu. Obdobnou funkci plní také nově spuštěný celoevropský systém pro sledování pohybu tabákových výrobků, díky kterému bude možné vystopovat tyto tabákové výrobky od jejich výroby až po okamžik prodeje konečnému spotřebiteli. U lihu slouží k tomuto účelu kontrolní pásky, podle zákona o povinném značení lihu. Vedle již zmíněných nástrojů systémového charakteru je nutné zdůraznit, že v rovině výkonné správce daně disponuje stále sofistikovanějším vybavením a postupy, kterými může proti nezákonnému obchodu efektivně bojovat. Co se týká možných dopadů plynoucích z legálních nákupů v blízkém zahraničí, což byl také častý argument, z informací obsažených v cenových mapách se nedomníváme, že by přeshraniční nákupy alkoholu a tabáku dosáhly významného objemu, a to vzhledem k relativně nízkému rozdílu v cenách a nutně vynaloženým cestovním nákladům, a to z důvodu, že Polsko plánuje pro rok 2020 spotřební daň z tabákových výrobků a alkoholu zvýšit o 10 %, což eliminuje riziko nárůstu přeshraničních nákupů v Polsku, navíc nákupy cigaret v Polsku a na Slovensku jsou realizovány českými občany, i v současné době, nepředpokládáme, že se markantně zvýší zejména z důvodu nutně vynaložených cestovních nákladů a limitovaného množství jejich dovozu.

Naopak ve srovnání s Rakouskem a Německem, kde jsou pro nás tuzemské nákupy rozpočtově přínosné, zůstane rozdíl v cenách významný. Nadto v Rakousko by mělo dojít v letech 2020, 2021, 2022 k valorizaci sazeb spotřební daně z tabákových výrobků. Ačkoliv tak ve svých analýzách ke spotřebě cigaret nezdaněných v ČR i nelegálních výrobků vlivem cenových změnách počítáme se změnami na trhu tabákových výrobků, nepředpokládáme tak pesimistický vývoj, který počítá s masivním nárůstem, a to ani v oblasti rozvoje nezákonného obchodu ani v chování českých spotřebitelů či zahraničních turistů.

V komentářích některých poslanců však, a to zejména v souvislosti s prezentováním výsledků výzkumu založeného na sběru prázdných cigaretových krabiček, zaznělo, že se podíl nelegálních, resp. nezdaněných cigaret v poslední době zvyšuje.

Podle vyjádření Celní správy však změny nárůstu nezdaněných cigaret souvisí s nárůstem zaměstnávání cizinců, zejména z Ukrajiny, kteří si přivážejí v uvozovkách své domácí cigarety v rámci povolených množství. Tudíž z tohoto navezení nelze dovozovat růst černého trhu ani změny v chování u pohraničních nebo přeshraničních nákupů. Nesmíme také zapomenout na fakt, že metoda sběru prázdných krabiček, kterou provádí na zakázku velkých tabákových společností v Evropě společnost Ultex, je sice uznávaná, ale má své limity. Zejména nerovnoměrné zastoupení jednotlivých regionů ve vzorku, kdy vyšší váhový podíl připadá na ty problémové sběry krabiček pouze ve městech, do výzkumu není zahrnuta spotřeba v domácnostech a podobně. Její výsledky tedy nelze brát jako neomylně potvrzující danou skutečnost, ale spíše jde o jakousi obecnou ilustraci vývoje, zde navíc vcelku jasně vysvětlitelnou.

K námitkám, že zařazení piva čepovaného v rámci stravovacích služeb do snížené sazby 10 %, což je součást novely zákona o evidenci tržeb, v rámci zákona DPH, má být údajně nekoncepční, ráda bych podotkla, že účelem tohoto opatření je zmírnit nároky v pohostinství, zároveň se tímto opatřením podporuje práce v této oblasti, která tvoří podstatnou část ceny poskytované služby, proto se nepředpokládá, že by se zmíněné snížení sazby DPH promítlo do konečné ceny restauračních služeb pro spotřebitele, tedy ani do cena prodávaného piva. Nepředpokládá se tak zvýšení dostupnosti tohoto alkoholického nápoje. Během projednávání v Poslanecké sněmovně také zaznělo, že pokud by byly cílem navýšení spotřební daně z alkoholických výrobků zdravotní důvody, pak by bylo logické, že se tak stane u všech typů alkoholu, a takto je prý vidět, že vládě jde pouze o dodatečné příjmy. K tomu uvádím, že u tvrdého alkoholu jsou rizika problematického chování a důsledku požití vyšší, a to zejména u mladší populace, čerpám z názoru lékařských kapacit, netroufám si být expertem na tuto oblast.

Také jde po delší době o první krok v této oblasti, problematiku zdanění ostatních typů alkoholů je třeba dále analyzovat, i když říkám otevřeně, tato vláda s navýšením spotřební daně ani u vína, u tichého vína, ani u piva nepočítá. U tichého vína, logické důvody, byli bychom vedle Polska jediná země, která toto zdanění zavádí, znevýhodnili bychom naše vinaře, donutili bychom je, aby každý měl daňový sklad, čili bychom jim přidali velké množství administrativní náročnosti.

Dále, jak jsem již uvedla na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu, nikoliv vládního návrhu, se zvyšuje limit na osvobození piva vyrobeného v domácnosti o spotřební daně z 200 litrů na 2000 litrů za kalendářní rok lhůta pro uchovávání evidence u tohoto osvobozeného piva se zkracuje z 10 na 3 roky.

Dalším opatřením, které má omezit škodlivé společenské dopady je novela zákona o dani z hazardních her. V rámci této novely se navrhuje zvýšení sazby daně z hazardních her pro dílčí daň z loterií, při současném zachování sazeb dílčích daní pro všechny ostatní druhy her. Upozorňuji, že to, co schválila Poslanecká sněmovna, není návrh, který poslala do Poslanecké sněmovny vláda, to znamená, já jsem dokonce i na projednávání tomuto návrhu dala neutrální stanovisko. Změna tedy ve výši dílčí sazby z loterií ze současných 23 procent na 35 procent se navrhuje na základě přijatého pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně. Vládou původně navrhovaná změna zákona o dani z hazardních her rozdělovala sazbu daně z hazardních her do tří úrovní, podle škodlivosti jednotlivých hazardních her, stejným způsobem jako tak činil vládní návrh zákona o dani z hazardních her z roku 2015, ve kterém byla původně navržena tři pásma zdanění hazardních her, a to zejména s ohledem na jejich společenskou škodlivost a sekundárně na jejich ziskovost.

Ministerstvo financí se v tuto chvíli neobává ani rozmachu černého trhu v návaznosti na Poslaneckou sněmovnou navrženou změnu výše sazby dílčí daně z loterií ani přesunu hráčů do zahraničí a tím způsobeného propadu.

V podstatě ministerstvo financí za tři roky účinnosti novely zákona o hazardu a dani z hazardu ušlo velký kus cesty, prezentovala jsem to už na několika tiskových konferencích, kdy nám z center měst, díky této naprosto revoluční, nové kodifikaci hazardní oblasti, máme úžasné výsledky, kdy nám zmizela celá řada provozoven z center měst a dalších míst, což pravidelně připomínáme, ubylo nám velké množství heren, naše Celní správa sbírá různé automaty a snaží se zavírat nezákonné provozovny. Samozřejmě není konec tomuto boji, není konec, ale odvedl se obrovský kus práce, kdy vlastně po tolika letech se přijala tato právní úprava. Zaznívaly v Poslanecké sněmovně také dotazy k rejstříku fyzických osob vyloučených z hazardního hraní, tedy rejstříku, ve kterém mají být zapsány např. osoby pobírající sociální dávky nebo osoby, kterým trestní soud zakázal hazardní hraní, a dalších adiktologických brzd předvídaných zákonem o hazardních hrách. Spuštění rejstříku se opravdu bohužel zpozdilo, říkám to otevřeně, ale mohu vás ubezpečit, že hned po nástupu do funkce jsem si to vzala jako jednu z priorit, dnes máme, uzavřeli jsme, soutěž jsme vlastně vypsali do půl roku, do konce roku 18 jsme uzavřeli smlouvu, spuštění rejstříku je pro mě prioritním projektem, v současné době probíhají intenzivní práce tak, aby mohl být co nejdříve spuštěn, v podstatě už v polovině roku 2020 budou spuštěny ty první základní funkce, bude sloužit jako základní adiktologická brzda k ochraně osob, pro které by mohla být účast na hazardních hrách riziková, protože o co nám musí jít nejvíc, samozřejmě ten člověk, který propadl hazardu, tak se do něho přivedl sám. Ale stahuje s sebou svoje rodiny, svoje rodinné příslušníky, stojí to celou řadu tragédií. My nikdy boj s hazardem nevzdáme.

V přípravě je také dílčí novela zákona o hazardních hrách, která reaguje na některé podněty získané při přípravě IT systémů pro tento rejstřík, která by měla jeho zavedení a provoz zásadním způsobem usnadnit.

S tím také souvisí novela zákona o daních z příjmů, která omezuje současné osvobození výher z hazardních her na administrativní limit ve výši čisté výhry milion korun. Návrh na tuto úpravu vzešel ze závěrečného projednávání na vládě, souvisí i s plněním programového prohlášení vlády v části odstraňování daňových výjimek, o kterém probíhá diskuse v zásadě permanentně. Původní návrh zněl nad 100 000 korun, Poslanecká sněmovna schválila nad jeden milion, změnila určité procesní postupy svým pozměňovacím návrhem, takže vám je vlastně předkládán už ve znění rozhodnutí Poslanecké sněmovny.

Cílem této úpravy je zejména naplnění zásady horizontální spravedlnosti, to znamená principu směřujícího ke zdanění příjmů stejnou sazbou daně, bez ohledu na zdroj, z tohoto principu by měla být stanovena výjimka, např. v podobě osvobození daného příjmu, pouze tehdy, je-li tento příjem nějakým způsobem společensky preferovaný. Obecně si myslím, že příjem z hazardních her mezi ně nepatří. Není tak důvodné, aby měl nějaké zvýhodnění např. oproti příjmům ze zaměstnání či podnikání, proto se navrhuje odstranit tuto nelogičnost u výher z hazardních her.

Během předchozího projednávání zaznělo, že budeme jediná země v EU, která má plošné zdanění výher z hazardních her, myslím v projednávání Poslanecké sněmovně. Z naší analýzy to však nevyplývá, plošné zdanění existuje v řadě států, např. mohu vést Norsko, Španělsko, Řecko, Lotyšsko, Litvu a celou řadu dalších. Na půdě Poslanecké sněmovny byl také přijat pozměňovací návrh obsahující korekci původně navržené zprávy daně z příjmů, která původně počítala s uplatněním srážkové daně, ale nakonec Poslanecká sněmovna se usnesla, že srážková daň bude dopadat pouze na výhry z loterií a tombol, přičemž limit osvobození se bude testovat na jednotlivé výhry, ostatní druhy hazardních her se rozdělí do několika skupin, osvobození se uplatní pouze v případě, že celkový úhrn výher snížený o vklady za dané zdaňovací období dané skupině nepřevýší stanovený limit zdaňování, tedy budou jen čisté výhry nad tento limit.

Další součástí daňového balíčku roku 2020 je novela zákona o daních z příjmů a zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, kde se mění metoda tvorby technických rezerv pojišťoven pro účely daně z příjmů právnických osob.

Dovolte mi, abych uvedla, že toto je plně s cílem deklarovaným v programovém prohlášení vlády, že daňově uznatelné technické rezervy budou nově vázány na pravidla obsažená v evropské směrnici Solvency II. Navrhuje se konstruovat daňovou uznatelnost rezerv dle zásad, které platí pro ostatní rezervy, to znamená odvozovat daňovou účinnost rezerv dle pevného administrativního ukazatele. Je to hodně technická věc, budu se snažit to co nejvíce polidšťovat. Ta metoda je objektivnější, protože představuje propracovaný objektivní systém kontrolovaný regulátorem, což je ČNB, založený na rizicích, který dodržují všechny státy EU, proto takto vytvořené rezervy lépe odpovídají hodnotě nutné k vyrovnání závazků z veškeré provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

Zvolením tohoto objektivnějšího kritéria se nastavuje potřebná daňová neutralita, tedy zajištění rovné míry zdanění pro všechny poplatníky, není to tedy tak, že by nová úprava trestala pojišťovny za obezřetnost, je však otázka, kde je hranice mezi obezřetností a účelovým odkládáním daňové povinnosti.

U většiny poplatníků je zcela běžné, že tvorba rezerv nevstupuje do základu daně, ačkoli jejich tvorba je při uplatnění principu opatrnosti zvolitelná právě proto, že jejich prostřednictvím dochází k účelovému odkládání daňové povinnosti.

Nově navrhovaný systém tedy do velké míry eliminuje možnosti daňové optimalizace prostřednictvím rezerv pro oblast pojišťovnictví, zejména odkládání zdanění. Existence tohoto potenciálu daňové optimalizace je mimo jiné častým argumentem k nutnosti zavedené sektorové daně na pojišťovny. Jak je známo, se sektorovým zdaněním se ministerstvo financí dlouhodobě neztotožňuje, zvláště v tomto případě, kdy by mělo sloužit jako protihodnota optimalizačním možnostem, nelze s ním souhlasit vůbec, neboť jednu nestandardnost bychom kompenzovali jinou nestandardností. Sektorové zdanění se uplatňuje v řadě států v oblasti pojišťovnictví, jako příklad uvedu Rakousko, Belgii, Irsko, Bulharsko, Německo, Dánsko, Španělsko, Finsko, Švédsko či Kypr.

Ministerstvo financí však preferuje předkládanou úpravu, tu, kterou vám tady dnes předkládám, sektorová daň by totiž zavedla další dodatečné zdanění pojistného sektoru a zcela jistě by se projevila potom v ceně pojistných produktů, to by vedlo k omezení pojišťovacích služeb, zatímco naše navrhovaná úprava je jednorázová, v podstatě chce narovnat dlouhodobě neodůvodnitelnou selektivní výjimku pro tento sektor, která existuje, existuje 20 let, byla zavedena v roce 2000, do té doby vlastně tam určitá pravidla byla. Takže my chceme pro všechny stejné podmínky, to znamená tvorbu daňově uznatelných rezerv podle pravidel, nikoliv bez omezení, jako je tomu u pojišťovnického sektoru.

Je nutno zmínit, že pravidla Solvency II se z velké části shodují s pravidly připravovaného mezinárodního standardu účetního výkaznictví, který v současné době schvaluje EU, který budou muset povinně aplikovat všechny pojišťovny na evropském trhu, ČR tak následuje evropský trend. Podstatné v tomto případě je, že nejde o žádnou formu dodatečného zdanění, pouze se standardizuje rozložení daňového břemene v čase, eliminují se možnosti odkládání daňové zátěže, nejde tak o sankcionování pojišťoven a rozhodně si stát nechce sáhnout na peníze klientů, jak proběhlo v tisku.

Nejožehavější otázkou je pak přechodné období, v rámci kterého se mají současné rezervy narovnat na nová pravidla, tato otázka byla samozřejmě řešena se zástupci pojišťoven, kdy na základě připomínek došlo k rozložení dopadu na dva roky, což znamená, že důsledky zvýšené tvorby by měly být vyrovnány do druhé poloviny roku 2022. Takže když započítáme fakt, že v programovém prohlášení vlády je záměr na toto opatření již veřejně deklarován od první poloviny roku 2018, je celkové období, v rámci kterého se tyto subjekty mohou a mohly na opatření připravovat, delší než 4 roky.

Dále bych chtěla uvést, že stejně jako u rezerv jiných subjektů pojišťovny samozřejmě mohou a budou dále tvořit účetní rezervy podle dosavadních pravidel, pouze pro daňové účely bude jejich výše určována objektivnějším parametrem než dosud, to je celé.

Další změna, která je součástí balíčku, se týká zákona o daních z příjmů, který doplňuje přechodné ustanovení, kterým se odstraňuje nekoncepční zdanění úrokových příjmů plynoucích z tzv. korunových dluhopisů. V rámci balíčku je také obsažena novela zákona o dani z nemovitých věcí, ta reaguje na diskutovanou problematiku zdanění krajinných prvků, především remízků, které mají význam zejména pro diverzitu krajinu a její retenční schopnost, bylo to téma diskutované se zemědělci, s ministerstvem zemědělství, s různými experty, je to velmi žádaná úprava, protože vlastně dlouhodobě nese problém to, že se ostatní plochy zdaňují jinou sazbou, samozřejmě velmi těžké bylo specifikovat podle stávající právní úpravy, která oblast nám tam spadá. Já jsem ráda, že došlo ke shodě, že by to mělo především prostě tomuto sektoru zemědělskému, protože ti po tom nejvíc volali, pomoci.

Další změna se týká zvýšení správních poplatků za zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí a přijetí prohlášení o rozdělení práva k tomu. Tento návrh se v balíčku objevil na základě návrhu ministra zemědělství, správní poplatky, které souvisí s činností katastru nemovitostí, byly naposledy zvýšeny v roce 2012, od té doby vzrostly výdaje státního rozpočtu v rozpočtové kapitoly Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního o 756 milionů korun. Na tomto růstu se výrazně podílí zejména nově prováděné činnosti, které jsou spojeny se zajištěním vyšší míry ochrany před případnými podvodnými transakcemi, při zápisech práv do katastru nemovitostí, které vyvolaly významné rozpočtové dopady. Předpokládaný výnos by se pohyboval zhruba mezi částkou 720 až 760 milionů, což by znamenalo, že by to pokrylo zvýšené náklady.

Za zmínku stojí srovnání se zahraničím, v Rakousku tvoří tento poplatek pevná částka 60 eur, pohyblivá složka ve výši 1,1 % z ceny nemovitostí, v Německu je poplatek rovněž odstupňován podle hodnoty nemovitostí, v případě klasického rodinného domu činí zhruba 400 eur, čili více než 10 tisíc korun.

Další změna a poslední, už se blížím k závěru, se týká zrušení § 59 zákona o hazardních hrách, který nyní obsahuje limitaci související s pořádáním garantovaných údajů. Tato úprava vznikla na půdě Poslanecké sněmovny, ale já jsem s ní vyslovila souhlas. Doporučila jsem ji, protože jsme stejně plánovali tuto úpravu provést v příští novele zákona o hazardních hrách, která v tuto chvíli prochází připomínkovým řízením. Bude brzy předložena vládě. Takže proto jsem s tím souhlasila, protože stejně jsme to v naší novele měli připraveno.

Omlouvám se za trochu delší řeč, ale je to, myslím si, důležitý zákon, důležitá sbírka zákonů nebo souhrn zákonů, chtěla jsem se ve svém úvodním slovu maximálně vyjádřit k podstatě daňového balíčku pro rok 2020.

Děkuji vám za pozornost, jsem samozřejmě připravena zodpovědět veškeré vaše dotazy, děkuji vám.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Myslíte, že zvýšení trestů pro pašeráky stačí?

Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Evropské šéfy už omrzela hra na demokracii

16:02 Štefec (Trikolora): Evropské šéfy už omrzela hra na demokracii

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k autoritářství Evropské unie