Děkuji za slovo. No, pečlivě jsem poslouchala a šel mi hlavou film, velice slavný film, který dostal několik Českých lvů - Nuda v Brně. Na ten jsem si vzpomněla. Ať si každý pod tím představí, co chce. Já teď ponechám stranou zemědělství. My jsme si to tady s panem poslancem z Pirátské strany řekli. Když jsem byla já ministryní financí a byl pan Toman, tak jsme naopak řekli aktivně, že nechceme žádné dividendy ze státního podniku České lesy, ať to dávají na boj s koronavirem a s další ekonomikou.

Nebudu reagovat ani na paní poslankyni Richterovou. Ono je to téma spíše na paní ministryni práce a sociálních věcí. Ta témata jsou určitě velmi zásadní.

Sociální služby - snad bych jenom zareagovala, v roce 2007, když začal způsob financování sociálních služeb tak, jak je to dnes, tak se do nich dávalo ze státního rozpočtu něco přes 6 mld., dneska tam šlo na rok 2020 přes 18 mld. plus 5,2 mld. odměn na pracovníky, takže přes 23 mld. Myslím si, že to není málo. Takže já se spíše ptám, kde ty peníze jsou a chci věřit, že jsou investovány smysluplně, ale říkám, že to je kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí a určitě je to téma, o kterém se budeme bavit.

Já osobně bych chtěla říct, že tady zaznívala celá řada různých informací o 18. mld. z Fondu privatizace pořád dokola. Několikrát jsme si to tu řekli, pořád to tu bude zaznívat. To jsou peníze státního rozpočtu a tam patří. A vždycky se tam převáděly, vždycky. Když si minulé vlády, poslední pravicové, načetly do zákona o zrušení Fondu privatizace novelu, že se tam budou převádět jenom tehdy, když bude účet sociálního pojištění, to znamená to, co se vybírá na sociálním, a to, co se vyplácí na důchodech, deficitní. Jenomže on byl tři roky pozitivní, přebytkový, tak se budou převádět. A patřilo to do státního rozpočtu, patřilo to tam, aby o tom rozhodovala tato Poslanecká sněmovna. A já vždycky připomínám - škoda, že ti kritici se neozvali v době, kdy na těch účtech leželo 250 a více mld. Ty se dokonce převáděly mimo rozhodovací pravomoc této Poslanecké sněmovny. Škoda, že tady tehdy nekřičeli, říkala jsem to samé v Senátu. Tehdy tam u toho celá řada politiků byla, někteří samozřejmě ne, jako třeba já.

Efektivita veřejného sektoru. To slyším taky pořád dokola. V roce 2019 jsme snížili provozní výdaje o 10 %, škrtli jsme mrtvé duše. Dneska jste to potvrdili a děkuji za to. Potvrdili jste novelu zákona o rozpočtových pravidlech, podle které už to nebude muset řešit žádný ministr financí, žádný se tady nebude muset dohadovat, jestli dá na mrtvé duše, nedá na mrtvé duše, jestli sníží počty úředníků, protože jste schválili, a já za to děkuji, novelu zákona o rozpočtových pravidlech, kde už jednou provždycky budou omezeny výdaje na takzvaná neobsazená místa. S tím jsme začali v roce 2019, v roce 2020 jsme snížili v průměru 10 % úředníků a snížili další provozní výdaje. Pořád slyším, jak se zvýšil počet úředníků, tak bych chtěla připomenout, kdo to byl. Byli to učitelé, byli to policisté, byli to hasiči. Naopak počty státních zaměstnanců jsme snížili mezi léty 2019 a 2020: státní zaměstnanci - 2 174, úředníci dle zákoníku práce - 160, zaměstnanci příspěvkových organizací - 146. A to jsem si s sebou nezvala ten graf, mám ho tady, omlouvám se. (Ministryně nahlíží do mobilu.) Takže srovnání, kdo jsou noví zaměstnanci veřejného sektoru mezi léty 2013 a 2020. Jsou to zaměstnanci v regionálním školství: 37 106. Nepotřebujeme učitele? Kdyžtak jim to řekněte. Příslušníci bezpečnostních sborů: + 5 233. Vojáci z povolání, jsme v NATO, slyším to tady každé projednávání rozpočtu, máme nějaké závazky: 2 918. Zaměstnanci v oblasti EU a finančních mechanismů: 2 153 - to jsou dočasní pracovníci. Takže to jsou v podstatě ti lidé, o které jsme navýšili. Zejména vidíte, že jsou to učitelé přes 37 tis.

Takže si to jenom zopakujeme. Já to jenom chci připomenout. Růst běžných výdajů je samozřejmě tažen přes růst důchodů a ostatních sociálních dávek, platů ve školství, obranyschopnosti země v souladu s plněním závazků NATO, čili Ministerstva obrany. Vždy se dluh poměřuje k HDP, protože to odráží daňovou kapacitu. Ano, pokles dluhu je v důsledku růstu HDP, ale to máte jako v životě. Hypotéku si také bereme různou podle schopnosti splácet. A ta je odvozena od schopnosti splácet z našich příjmů. Takže já chci zdůraznit, že od roku 2013, mám to tady, rychle mi to kolegyně vytiskla, poklesl dluh o více než 10 procentních bodů. A když to srovnáte s těmi předchozími léty, tak to asi tak jednoduché nebude, i když vlastně říkáte, že to bylo jenom v důsledku HDP. Tak mi tedy vysvětlete, pane poslanče Munzare, proč v roce 2011, mám graf zpracovaný z čísel Ministerstva financí, byl růst 1,8 % HDP, proč při tomto růstu narostl nominální dluh o 156 mld. a k poměru HDP o 3,2 %. Proč? Tak to asi nebude tak jednoduché, když se to pravicovým vládám předtím nedařilo, zřejmě asi ne. A deficit byl 143 mld., takže současná vláda, přestože je v situaci, v jaké byla, tak v roce 2019 už se nám začalo projevovat zpomalování růstu a v roce 2020 se to promítlo samozřejmě plně v krizi, asi tak špatně nehospodaří, když v podstatě klesal ten dluh jak nominálně, tak procentuálně. A když se podívám na ta předchozí léta, jak vy říkáte, že je to tak jednoduché, že se to prostě tak samo přihodí a stane, tak já si to tedy absolutně nemyslím.