Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, já před vás předstupuji s velice klíčovým zákonem pro Českou republiku. Jedná se o úplně nový zákon a je i změna názvu o zadávání veřejných zakázek. Nejedná se tedy o zákon o veřejných zakázkách, protože veřejná zakázka je celá investiční akce. Toto je zákon, který stanoví pravidla, jakým způsobem se má zadávat právě veřejná zakázka.

Tento vládní návrh zákona byl Ministerstvem pro místní rozvoj připraven na jaře loňského roku a předložen následně do mezirezortního připomínkového řízení. Já bych chtěla i zde na záznam sdělit, říkala jsem to, i když jsem zde před vámi zhruba stála před rokem s novelou zákona o veřejných zakázkách, kterou už jsem dotahovala po bývalém vedení MMR, kde tuto novela, která tady byla před rokem, považuji za velice nesystémové rozhodnutí bývalého vedení MMR, protože zase tolik úspěchů a v podstatě změn nepřinesla. Akorát sebrala kapacitu zaměstnancům MMR zpracovat nový zákon. My jsme ho zpracovali i přesto po mém nástupu zhruba za osm měsíců, ale nebylo to tak, že my jsme si napsali zákon. My jsme měli mezirezortní skupinu. Mé kolegium ministryně pro místní rozvoj, kdy jsme projednávali veškeré části, změny ze strany Evropských směrnic vůči tomuto novému zákonu a zároveň jsme mezi aktéry nepřizvali jenom např. zadavatele, jako jsou samozřejmě všechny rezorty, kraje, svaz měst a obcí, zástupce starostů, ale měli jsme tam samozřejmě zástupce i hospodářské komory, odborů, zaměstnavatelů a spoustu dalších. Musím říci, že tento zákon vidělo zhruba, dejme tomu, tisíce očí, protože byl opravdu velmi diskutován zleva i zprava. Jedná se o nový zákon, který má zkultivovat zadavatelské prostředí v ČR.

Ale nejen zadavatelské, zároveň i uchazečské. Všichni víme a vzhledem k tomu, že mnozí z vás jste komunální politici nebo bývali jste komunálními politiky, tak víte, že veřejné zakázky v tuto chvíli se soutěží především na cenu. Ani toto neodbourala naše poslední novela. Stále se toto aplikuje, dělá to velké problémy do čerpání evropských peněz, ale zároveň to dělá i velké problémy vůči různým podnětům, vůči antimonopolnímu úřadu. Chtěla bych zmínit, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je spolupředkladatelem tohoto zákona. Máme velice dobrou spolupráci. Kolegové jsou gestoři dohledové a přezkumné části. Musím říci, že tento zákon vznikal opravdu za spolupráce obou – gestora i spolugestora.

K zákonu, ještě předtím, než jsem tento zákon postoupila vládě ČR, jsme obdrželi tři a půl tisíce připomínek, které jsme vypořádali. Následně do Poslanecké sněmovny byl doručen vládní návrh zákona, který byl v souladu s návrhem i Ministerstva pro místní rozvoj. V Poslanecké sněmovně došlo k několika změnám v tomto zákoně. My jsme akceptovali, a musím říci, že i některé pozměňovací návrhy tento zákon zlepšily ze strany poslanců. Já jsem jim za to také i poděkovala. Na druhou stranu jsme obdrželi spoustu pozměňovacích návrhů, které jsme odmítli. Rozdělili jsme si v podstatě veškeré připomínky i pozměňovací návrhy na tři kategorie.

Jedna je proti Evropským směrnicím. Tento zákon je transpozice tří Evropských směrnic. Není to jedna Evropská směrnice. Jsou to tři. O zadávání veřejných zakázek, zadávací řízení a jsou to dvě přezkumné dohledové směrnice. Tento zákon je opravdu veliký. Transponuje tři Evropské směrnice, ale zároveň, když jsme pročítali Evropské směrnice, tak jsme si řekli s kolegy, že my tady neuděláme zákon "copy and paste", přeložíme směrnice a hodíme ho do českého práva. Naopak. Osobně jsem objela všechny kraje ČR, kde jsem hovořila se starosty, zastupiteli. Dohromady zhruba dvanáct set starostů zastupitelů, kteří i mně dávali podněty, jak oni vnímají v podstatě to, jak fungují veřejné zakázky, zadávání veřejných zakázek na jejich úrovni.

Největšími zadavateli, pokud budu mluvit o objemu veřejných zakázek, je samozřejmě stát. Nicméně v počtu zadavatelů je to územní veřejná správa, jsou to právě starostové. Samozřejmě oni mi prominou, protože ví, že to říkám nahlas, největšími chybovateli u zakázek, resp. ne oni, ale chyby nacházejí právě v územní veřejné správě. A to např. tím, že se podsekává cena. Následně dodavatel nedodá tak kvalitní dílo, ale následně přijde to, a to bylo velmi debatováno v Poslanecké sněmovně, že dodavatel požádá zadavatele o proplacení víceprací, aby vlastně zakázku dotáhl, ač cenu podsekl. Chtěla bych zmínit, že toto v podstatě nebude příliš možné podle našeho nového zákona, který leží před vámi a který já zde v tuto chvíli přednáším ve svém úvodním slově.

Ráda bych zmínila, že tento návrh zákona byl v Poslanecké sněmovně projednán třemi výbory – pro veřejnou správu, regionální rozvoj, hospodářským výborem a ústavně-právním výborem. Uplatněno k němu bylo v Poslanecké sněmovně zhruba 350 pozměňovacích návrhů. Já jsem často dotazována, že je to opravdu velké množství, co jsme s tím udělali, že to je neštěstí. A že zákon je špatný. Naopak. 350 pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně mé kolegy i mě velmi potěšilo, protože vidíme ten zájem, aby opravdu tento zákon dával smysl a je to skrz politickým spektrem. Očekávali jsme přes tisíce pozměňovacích návrhů, takže zde mohu říci opravdu velmi otevřeně, že 350 pro nás bylo velmi příjemným překvapením. Z 350 jsme v podstatě stáhli hlasování v třetím čtení v Poslanecké sněmovně zhruba na 60, kdy jsme hlasovali o nejklíčovějších pozměňovacích návrzích.

Ráda bych tady připomněla, že se jedná o velice důležitou normu, kterou chceme zajistit férová pravidla. Chtěla bych zde zmínit ta férová pravidla, právě pro výběr dodavatele. Často i starostové se mě ptají, jak to budou zvládat, protože tento nový zákon jim přináší více pravomocí, ale i více kompetencí, ale také především více odpovědnosti. No, víte, kdo prostě zadává a chce něco zadat ve své obci – změnu, nevím, např. osvětlení nebo místní komunikaci, tak si musí být jist, že k tomu bude mít řádnou zadávací dokumentaci, kterou zpracuje podle návrhu instrumentů nástrojů, které máme v tomto zákoně. My jsme do zákona dali více kritérií, které je možné si vybrat. Dali jsme tam více povinných hodnotících kritérií, jako je např. hodnocení projektového týmu. Zde např. mohu říci, že je na zadavateli, zda u zakázky na stavební práce si sám řekne – chci stavební dozor, který má zkušenosti, dejme tomu minimálně se třemi zakázkami ve výši 50 mil. korun a stavební dozor to dozoroval. Je to na zadavateli, jaké si tam dá podmínky. Nástrojů, možností je tam opravdu velké množství.

Např. mohu zmínit dále zdravotně postižené osoby a v podstatě jaksi stávající bonifikaci firem v rámci nabídek, které zaměstnávají zdravotně postižené osoby. Ministerstvo pro místní rozvoj velmi bych chtěla na úvod říci, podporuje zaměstnávání handicapovaných osob. Nicméně určitě ne prostřednictvím bonifikace, kdy se to zneužívá.

V ČR je velmi mnoho případů, kdy právě firma, která zaměstnává zdravotně postižené osoby odprodá, vyhraje tu zakázku, a následně odprodá nebo předprodá vlastně výkon své činnosti vůči zakázce nějakému jinému dodavateli, subdodavateli, který osoby nezaměstnává.

Toto je podvod. Takto se to nemá dělat. Nicméně stávající zákon nedává možnost, aby zadavatel do toho jakýmkoliv způsobem zasáhl. My v našem zákoně dáváme tzv. sociální kritéria. Znamená to, že zadavatel si například u každé zakázky vybere a zhodnotí sám – on je odpovědný za zakázku – zda tato zakázka může být zadána pro společnosti, které zaměstnávají zdravotně postižené osoby. Uvedu příklad. Zadavatel pravděpodobně nezadá tuto zakázku na stavební práce. Nicméně například u dodávek kancelářské potřeby nebo některé služby, třeba balení do krabic, toto mohou dělat handicapované osoby, takže vyhlásí zakázku, kde uvede sociální kritéria, která si sám navolí, a následně se do zakázky přihlásí například čtyři, pět firem, všechny firmy, které zaměstnávají handicapované osoby, takže bude konkurence mezi těmito společnostmi. A to je správné a tímto narovnáme trh, že se tady nebudou odprodávat právě ty části, které mají dělat zdravotně postižené osoby a tímto zákonem jim zaručíme, že se budou podílet na těchto zakázkách.

A tato férovost nesmí být samozřejmě pouze na straně zadavatele. Férovost musí být i na straně uchazečů.

Předpokládám, že se zde můžeme shodnout na tom, že v České republice – a promiňte mi slovo, které zde použiji – je tak trochu "trendy", aby ten, kdo není úspěšný ve výběru zakázek, okamžitě podával nějaké podněty. Podněty jsou na antimonopolní úřad. Úřad nejdříve zhodnotí, zda jsou oprávněné nebo neoprávněné. V tuto chvíli vyhodnocení ze strany ÚOHS může trvat podle správního řádu až devět měsíců, na každý podnět, možná i více, několik let u větších zakázek. Nicméně ÚOHS má tři měsíce na vyhodnocení oprávněné, neoprávněné, následné realizace a tři měsíce na to, aby řízení ukončil, čili devět měsíců minimálně.

Co to znamená pro zadavatele? To, že evidentně nestihne harmonogram, který si dal do zadávacího řízení, protože má pozastavenou zakázku. Toto se snažíme eliminovat v našem zákoně. Dáváme tam samozřejmě taková kritéria, kde doufáme, že pomohou i ÚOHS, aby řádně a včas vyhodnotil oprávněnost a neoprávněnost těchto podnětů. U jakéhokoliv neoprávněného podnětu okamžitě propadá kauce a zde bude úřad velmi striktní, že kauce propadne u jakéhokoliv neoprávněného podnětu.

Ráda bych zde ještě zmínila, že tento zákon zahrnuje samozřejmě mnoho aktérů v České republice – společnosti, zadavatele, komory, asociace, svazy, kraje, stát. Je to opravdu horizontální zákon, do kterého se musí zapojit spousta aktérů a zapojila se. Chci zde říci, že je to opravdu nový zákon a očekáváme velmi protichůdné názory z mnoha stran. Nicméně jsme si jisti, že tímto zákonem pomůžeme právě veřejným zakázkám v České republice a samozřejmě k tomu, aby byly realizovány. Jedná se o novou normu, takže je klíčové se ji také naučit.

Tady bych ráda doplnila, pravděpodobně se mě můžete na to i ptát, metodiky vyhlášky. Tento zákon i s některými nařízeními vlády bude doprovázen i vyhláškami, je doprovázen právě změnovým zákonem, který je druhým zákonem, který zde budeme projednávat . A je samozřejmě doprovázen i různými metodikami. Ministerstvo pro místní rozvoj i na základě různých podnětů přistoupilo k tomu, že neuděláme jednu metodiku, která by měla vícestranný zákon, ale uděláme opravdu metodiku na dílčí krizové věci, kde v zákoně vysvětlíme, jak postupovat, např. v oblasti ceny, nebo v dalších oblastech nastavování sociálních kritérií. Dáme k tomu návod. A minulý týden jsme si už zpracovali harmonogram osvěty tohoto zákona v celé České republice. Objedeme kraje, pozveme si všechny starosty, abychom je tento zákon naučili. Dáme jim k dispozici metodiky, předáme jim je včas.

Tímto způsobem bych chtěla poděkovat i všem výborům Senátu, a dovolte mi, abych měla možnost to zhodnotit a poděkovat vám. Zúčastnila jsem se jednání dvou výborů, jednání jednoho výboru jsem se nemohla zúčastnit, protože byla schůze vlády nebo jsem byla pryč. Tyto senátní výbory projednávaly zákon velice konstruktivně, a bavili jsme se o dílčích detailech. A jsem ráda, že jsme měli možnost to opravdu vysvětlit.

Dovolila bych si na závěr říci, že jsem samozřejmě připravena reagovat na všechny vaše podněty. Jsem si vědoma – a vy sami víte, že jsem o tom hovořila posledního tři čtvrtě roku, nicméně vůči Senátu jsem to neřekla ani jednou – že tento zákon má být v účinnosti do 18. dubna. Tento termín je nyní už irelevantní, protože není možné ho stihnout, a to z mnoha důvodů. Domnívám se, že klíčově je na vině to, že jsme se zabývali jako ministerstvo novelou. Nicméně v tuto chvíli jakékoliv posunutí účinnosti samozřejmě znamená, že Evropská komise učiní tzv. řízení Evropské komise proti České republice. Nicméně budeme doufat, že v tu chvíli, kdy by nám to mělo přijít, bude pro nás i jakási ochrana, obrana vysvětlení to, že zákon už v té době snad bude v platnosti, ale čekáme pouze na účinnost. Budu v kontaktu s Evropskou komisí, takže bych vám chtěla zaručit, že i já ze své úrovně udělám maximum toho, aby nám Evropská komise nepozastavila platby v rámci našich evropských peněz.

Děkuji vám za možnost úvodního slova a děkuji vám za debatu, která zde přijde.