Pěkné odpoledne. Vážený pane premiére, vážená vládo, paní místopředsedkyně, dámy a pánové, myslel jsem, že když budu první na řadě, což se mi podařilo, protože jsem dal včas přihlášku, že tady bude víc poslanců z řad koaličních. Bohužel je tady prázdno. To prázdno jsem očekával třeba, když se budeme blížit k půlnoci. Ale že už je tady prázdno u prvního hovořícího, to je trošičku smutné. 

Já jsem to dneska nazval takovým svátkem demokracie. A za mě to svátek demokracie je. Rozumím tomu, že tato vláda má 108 poslanců, že má většinu, že to prohlasuje. Nicméně tento bod je příležitost pro Poslaneckou sněmovnu, pro opozici, aby rozebrala to programové prohlášení, aby se ptala vlády, aby vznášela nějaké svoje podněty. Kdy jindy než dnes u tohoto bodu?

To znamená ty nejčastější dotazy, které jsem měl od rána, jak dlouhý budu mít projev a kdy to dneska skončí? Nevím. Já mám tady tři stránky poznámek, jak vidíte. (Ukazuje popsaný papír.) Něco jsem předělal ručně, něco jsem proškrtal, co už kolegové řekli, abych se neopakoval, a zbytek - já improvizuji a mluvím spatra. Nevím, jak to budu mít dlouhé. Nevím. Stejně tak nevím, kdy to skončí. Připomenu, že když to bylo přesně zrcadlově opačně, tak jsme končili někdy ve čtyři ráno. Já doufám, že to takhle dlouhé dneska nebude. Ale zároveň přece neplatí, že to skončí ve tři hodiny odpoledne a jde se domů jenom proto, že máte 108 poslanců. Kdybych chtěl být trochu jako vtipný, tak by se to dalo teoreticky natahovat tak dlouho, dokud pan kolega Farský nepoletí do Ameriky, a už máte najednou o jednoho poslance méně při tom hlasování. (Smích některých poslanců, především v levé části sálu.)

Já jsem si to připravil, aby to mělo nějakou strukturu, na personálie, já jsem to i avizoval dopředu na sociálních sítích, programové prohlášení a to celé budu prokládat mým oblíbeným dvojím metrem. Koneckonců ten jeden dvojí metr už jsem tady sdělil, to je ta délka jednání. Nevadí-li vám, když ta délka jednání je dlouhá, když jste v opozici, nemělo by vám to ani vadit, když jste v koalici.

Stejně tak, pokud jde o tu přítomnost ministrů tady za mnou pro vysvětlení, protože se mě na to diváci ptali. Ano, při projednávání žádosti vlády o vyslovení důvěry tak je podmínka, že tady musí sedět po celou dobu - já jim to nezávidím tedy - všichni ministři. Netýká se to samozřejmě všech projednávání, prvního, druhého, třetího čtení, je to pouze dnes. Vždycky se to nějakým způsobem hlídalo. Rozumím tomu, že když jeden, dva ministři tady po nějakou dobu nejsou, je to v pořádku. Jednu dobu, když jich tady nebylo patnáct a seděli tady tři, tak už to samozřejmě bije do očí. A vy jste nás na to upozorňovali taky, tak to zkuste skousnout, když se vám tohleto vrací. Protože jste slibovali tu změnu, tak předpokládám, že to budete respektovat.

Ještě před tím, než se pustím do toho dělení, jak jsem to strukturoval, bych řekl, že vlastně včerejšek úplně nahodile podle mě úplně obnažil a ukázal pohled na tuhletu vládu a za mě to bylo signifikantní. Byla tady dvě témata. Bylo tady to téma stáže Jana Farského a předložený zákon zmrazení platů ústavních činitelů. A teď si představte tu situaci, kdyby to bylo zrcadlově opačně. Kdyby nějaký poslanec z hnutí ANO jel někam na osm měsíců, zjistilo se zpětně nakonec, že to vlastně věděl již před volbami. Nakonec to není na šest, ale na osm měsíců, nevzdal by se toho mandátu, jakkoliv mu k tomu gratuluji, přeji mu.

A dokonce ho v jedné části dnešního projevu, kolegu Farského, i pochválím. A umíte si představit, aby pak premiér toho poslance koaličního podržel? Stejně tak jako vicepremiér? Zkuste se na to dívat z tohoto úhlu pohledu. A tady to takhle jako profrčelo jako by se nic nedělo a kolega Farský tedy pojede na tu stáž. Stejně tak jako předložení toho zákona. Já už jsem to tady trochu včera naznačil v rámci faktických.

Jeden z důvodů rozšíření počtu ministrů na osmnáct - a potvrdil mi to Jakub Michálek v naší debatě v nedělní Partii - bylo zvýšení kvality práce této vlády s vtipnou narážkou na to, že máme ministra, který byl naopak na dvou resortech, a tohle bude ta kvalitativní změna. A my hned u prvního návrhu jsme zjistili i na základě slov pana ministra Šalomouna, že on upozorňoval na to, že ten návrh by nemusel být v souladu s ústavou, že by mohl být protiústavní. Vláda ho přehlasovala, takže vlastně to, co on tam ten ministr navíc, šestnáctý, sedmnáctý a osmnáctý, tak vlastně ten zbytek té vlády ji neposlouchá. Jakkoliv v programovém prohlášení máte větu - doslova - zvýšíme kvalitu legislativy, každou novou regulaci důkladně zvážíme na základě analýzy očekávaných dopadů.

Tak mně jde o tu první větu - zvýšíme kvalitu legislativy. No, a když vás na to upozorní ministr pro legislativu - a včera to tady řekl docela jasně na mikrofon a já bych mu chtěl ještě jednou poděkovat - tak ho nevyslyšíte. Pak tady mám dvě věci ještě, než se dostanu k těm personáliím a k tomu programovému prohlášení, a to je to, co jsem zatím vypozoroval za ty poslední tři týdny ve vztahu k covidu, protože to bylo téma posledního roku a půl.

My slyšíme teď často, že se některá opatření nedozvíme, nebo to, jestli bude povinné očkování či nikoliv. Musíme počkat až do půlky února, protože ten omikron je nepředvídatelný. Nicméně když jste vystupovali jako v opozici, tak to vypadalo, že vlastně ten covid je předvídatelný. Takže do té doby, dokud vy jste byli v opozici, tak byl covid předvídatelný a všechno bylo jasné a vy jste požadovali po vládě jasný harmonogram nějakých kroků, v momentě, kdy jste převzali vládní odpovědnost, z covidu se náhle stal nepředvídatelná záležitost. Je tady přece omikron.

A to přece sami cítíte, že to takhle není. Když už to nějak bylo, tak to bylo tak, že to bylo opačně, že přece když jsem přijde úplně nová nemoc, úplně nový vir, tak v té chvíli - když už tedy - nepředvídatelný, zatímco po dvou letech už nějaké kroky a nějaký vývoj předvídat můžeme. Za mě je to úplně obráceně. Ale já bych byl dokonce sto, abych byl férový, říct, že buď je to nepředvídatelné od začátku, anebo je to předvídatelné. Ale tak, jak je ta pozice vlády v této chvíli, je, že my čekáme, co se stane, protože omikron je něco nového a je to nepředvídatelné, říkal to pan ministr zdravotnictví.

Stejně tak mě zaujaly vaše pozice k některým rozhodnutím. V momentu, kdy se vám to podaří, kdy se vám něco podaří, tak v té chvíli je to schopností nových ministrů. A tak to je v pořádku. Já kdybych byl na vašem místě, tak se taky pochválím. Nicméně v momentu, kdy se vám to nepodaří, jak jsem si napsal, tak je to proto, že jste zdědili neschopné úředníky. Ale vy pak za to nesete odpovědnost. Mám teď na mysli některá rozhodnutí, nejasná, na Ministerstvu zdravotnictví.

No a teď k těm jednotlivým kapitolám. Jak jsem řekl, začnu těmi personáliemi. Tady se bavíme o tom, kdo v té vládě je. Já bych se podíval i na to, kdo v té vládě není a z logiky věci by tam být měl. A mám tím na mysli - ne, Andrej Babiš ne, pane kolego. (Otáčí se k ministru Blažkovi.) A nevím, jestli je dobré, když takhle na mě pokřikujete, oni pak diváci myslí, že když já pak ztratím nit, že to nemám promyšlené, ale pak když člověk tady furt za sebou slyší ty hlasy, tak je to nepříjemné.

Mně tam třeba chybí předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová. Vždycky byl úzus, že předsedové koaličních stran jsou součástí vlády. Ano, je to vaše rozhodnutí, já vám to neberu. Zase na mně je, abych já to nějakým způsobem komentoval a abych na to nasvítil. Kdy jindy, než při žádosti vlády o důvěru. Stejně tak jako tam nevidím některé osoby, které se ve volební kampani jednoznačně definovaly jako odborníci přes nějakou oblast. Typicky Olga Richterová v sociální oblasti. Není tam. Ale přitom se jasně, jasně byla spojena s tím tématem, sociálním tématem.

Stejně tak vidím, že někteří kolegové, kteří byli zaměřeni odborně v nějaké tematice, tak jsou někde úplně jinde, neočekávaně. Marian Jurečka. Já ho vnímám jako člověka, který rozumí zemědělství - já nejsem zemědělec, tak nevím, jestli to můžu takhle hodnotit - je na sociální politice. Martin Baxa - školství, je na kultuře. Ivan Bartoš - dobře, beru, digitalizace - to mají možná asi všichni Piráti v sobě - nevím, proč Ministerstvo pro místní rozvoj. Některé další ministry nebudu tady hodnotit, protože některé opravdu neznám moc, takže by to asi nebylo fér. U jedné ministryně jsem si přečetl, že jde do té funkce zhubnout a naučit se anglicky.

Teď, když se podívám na ty politické... (Otáčí se k ministru Válkovi.) Ne, ne, ne, vy nejste paní ministryně. (Ministr Válek: Pro jistotu.) Političtí náměstci - více než dvacet. A teď, proč o tom mluvím? Protože mnozí z nich - a my dneska nevíme kolik - budou nebo jsou... (Ministryně Černochová podává řečníkovi materiál a odchází ze sálu.) Děkuji. Nevím, jestli to mám přečíst nebo je to informace jenom pro mě od paní ministryně obrany. Že tady máme náměstky ministrů, kteří jsou bývalí poslanci, kteří se sem už nedostali. Má na mysli například Lukáše Koláříka, náměstek ministra vnitra, se kterým jsem se já potkával v debatě o exekucích. Ondřeje Profanta na MMR, Josef Pavlovic byl dokonce asistent a je na Ministerstvu zdravotnictví. Petr Třešňák na Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Proč o tom mluvím? No, protože tady podle mě je vidět, že vy jste to neměli připravené, tu personální politiku, protože kdyby se to vyvíjelo standardně, tak tito politici by byli poslanci a seděli by tady. Vy byste tam museli mít někoho jiného jako náměstka.

Oni se tam nedostali a najednou se z nich stali náměstci. To přece za mě - můžete si tam vybrat, koho chcete - ale to přece za mě není svědomitá personální politika, když ty náměstky uděláte z těch, kteří ještě hodinu před volbami vlastně měli být poslanci a měli tady sedět mezi námi. To znamená, že to nebyli ti odborníci připravení v tom vašem zázemí vám pomáhat. To se na mě nezlobte.

Na druhé straně abych to vždycky vyvážil, já nezpochybňuji odbornost některých ministrů. Typicky Jana Černochová, která tady odešla, není proto, že mi tady dala nějaký vzkaz, ale protože se té tematice Ministerstva obrany věnuje, Martin Kupka nebo Petr Gazdík ve školství. Já odborně s tím nepolemizuji a nebudu tím destruktivním kritikem, jako jste často bývali vy. A umím to odlišit. Někdo se podle mě na to hodí, někdo se v tom profiloval deset, dvacet let a na někoho to víceméně zbylo nebo to bylo součástí nějaké dohody.

Teď bych se věnoval personáliím, které přímo nesouvisí s vládou, ale které mě zaujaly, některé už tady byly naznačeny, a které by zase, kdyby to bylo opačně, kdyby to dělal někdo z nutí ANO, neprošly. Jen si to vizualizujte.

Odvolání nebo takový podivný odchod, abych byl přesnější tedy, policejního prezidenta Jana Švejdara po rozhovoru s panem vicepremiérem Rakušanem, který ale v té době, když se spolu sešli, ještě ministrem vnitra nebyl. Tak si to představte. Co byste asi říkali nám, kdyby to udělal nominant teprve, že by se sešel s policejním prezidentem? Já jsem slyšel to vysvětlení pana ministra, ale stejně. Myslíte, že kdyby to bylo opačně, že byste byli v klidu? To je ta změna? To jste nemohli počkat, až budete jmenován? Stejně tak třeba odvolání ředitelů Lesů České republiky Josefa Vojáčka ministrem Jurečkou, který byl ale v té chvíli jenom dočasně pověřen. To také mohl týden počkat. Umíte si představit, kdyby to udělal někdo z té původní vlády? Že byste to nechali být?

A do toho dvojího metru spadá, ať se na mě nezlobí kolega, výrok Mariana Jurečky ve vztahu k výběru budoucího guvernéra České národní banky. A tady připomenu to, co se spustilo na Alenu Schillerovou, když kritizovala zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB, tak se na ni spustil bengál, že ovlivňuje Českou národní banku. Dokonce to bylo tak silné, že já když jsem byl v předvolební debatě za region Praha, tak to bylo jedno z hlavních témat, které tam řešil Jakub Železný, jaký je můj názor na ovlivňování Alenou Schillerovou České národní banky. A teď jsem si přečetl - cituji: "Důležité je, aby to byl člověk, který je opravdu kvalitním kandidátem, který bude zárukou nezávislosti ČNB." Uvedl Jurečka. "Nějaký svůj názor na toto tvrzení mám, ale tato debata teď náleží do pléna předsedů koaličních stran." Dodal. Do pléna předsedů koaličních stran. Jako že se tam budou bavit o guvernérovi. Takže tady máme obsahový výrok, kritizující zvyšování úrokových sazeb - to jsem třeba očekával, že se ty úrokové sazby budou zvyšovat - a útok na moji kolegyni. A tady vy budete v plénu předsedů koaličních stran mluvit o nezávislém budoucím guvernéru České národní banky. Nevím, ať si udělají diváci obrázek sami. Za mě to přesně spadá do toho dvojího metru, na který vy byste byli první, kteří byste upozorňovali.

A teď pokud jde o programové prohlášení vlády, součástí toho já budu mít i některé otázky, vypíchl jsem tam některé věci, které mě zaujaly. A samozřejmě na závěr se budu věnovat dvěma tématům, a to jsou úspory a ochrana spotřebitele, protože tomu se tam moc nevěnujete, to mě trochu zklamalo, ale třeba to nějak společně napravíme. Mně původně přišlo, že nejčastější slovo v tom programovém prohlášení je slovo výzva. Já to tak nějak nemám moc rád, když sleduju Jistě, pane ministře, tak vždycky když je něco jako výzva, tak mně to přijde komické. Ale když jsem to pak počítal, tak je tam jenom šestkrát výzva nebo výzvy, zato jsem tam našel stopětkrát podpoříme, sedmnáctkrát chceme, stošedesátšestkrát budeme. Bohužel těch měřitelných věcí, které byste mohli potom verifikovat tím, že by tam byl nějaký termín, moc není. Asi nejvíc jsou v té sekci dopravy, ke které se dostanu, kde ta kapitola je velmi detailní - obchvat Frýdku-Místku, je vidět ta detailnost věcí, kde všude se co postaví, na rozdíl od jiných kapitol, kde jsou takové řekněme obecnější fráze. Namátkou zahraniční politika. Zeptal bych se pana ministra zahraničí, který telefonuje, co to znamená ta revize vztahů s Ruskem a Čínou, jestli by to mohl nějakým způsobem specifikovat, protože to tam je jen takhle napsáno a já si pod tím neumím nic představit.

Z těch věcí, které jsem vybral - a nebude jich moc, proškrtal jsem to, abych nebyl zas úplně dlouhý, aby to dávalo nějaký smysl: Do státní správy přivedeme talenty. Tam píšete talenty. Ale zároveň jste zastavili ten růst těch platů. Tak mě by docela zajímalo, jak tam chcete přivést ty talenty. Ten talent tam přijde, když tam bude nějaká úměrná odměna nebo nějaký benefit. V momentě, kdy vysíláte do té společnosti, že je potřeba tu státní správu pořádně proškrtat, přidusit, teď mně nechytejte za slovo, je to můj termín, třeba jste ho neřekli, tak nevím, jestli tam ty talenty nalákáte.