Minulý týden jsme na plenárním zasedání schválili návrh nařízení o minimálním povinném podílu skladovaného plynu, který Komise představila 23. března.

Členské státy by podle nového nařízení musely k 1. listopadu naplnit všechna svá skladovací zařízení na 80 % (mrzí mne, že to není 90 %), další roky poté na 90 %. Je to nutné opatření s cílem snížit rizika před příští zimou. Přerušení dodávek plynu z Ruska není jen otázka možných unijních sankcí - "utáhnout kohouty" může sám Putin. Proto je třeba být připraveni již dnes.

Pro zemi jako ČR, která fakticky bohužel využívá plyn výhradně z Ruska, je v jejím vlastním zájmu mít tyto plány mnohem podrobnější a hlavně usilovat (v rozporu s našim přístupem v minulosti) o co nejvíce "unijní" přístup v oblasti energegiky. Jen takto je reálné najít nové zdroje dodávek či zvládnout s nízkými škodami možné zastavení toku plynu z Ruska.

Naše obrovská závislosti (v této situaci je jen několik zemí EU) jistě nesmí vést k úvahám o "větší toleranci" hrůzných činů Putinova Ruska. Náš zájem je posílit dnešní mechanismy v EU a jít dál za dnes existující rámce bezpečnosti dodávek či řešení pro případy zemí bez zásobníků.

Je škoda, že jen málo lidí ví, že dodávky plynu třeba na topení v domácnostech (pro tzv. chráněné zákazníky, kam patří samozřejmě domácnosti), je fakticky garantováno Unií (přes solidární mechanismus vtělený do zákona), ale je v našem zájmu tyto mechanismy rozšířit.

Je dobře, že Evropa se (jak věřím) uchýlí ke společným nákupům, v našem zájmu je ale dohodnout i pravidla, která zajistí, že se dostatek plynu dostane i do zemí, které nemají terminály na LNG a plyn k nim dnes bude muset směřovat přes stovky kilometrů potrubí v dalších zemích EU. Bude to vyžadovat další investice, ale hlavně dohodu na pravidlech, jak bude EU postupovat v případě, kdyby část plynu chyběla. Odhady hovoří o 10-15 % dodávek, což je objem, který lze, při férovém sdílení nákladů, zvládnout.

Více si můžete přečíst v článku na mém webu ZDE.