Máme pravidla skoro na všechno. Jejich plnění vyžaduje čas, energii a stojí obvykle nemalé prostředky. Mám ale za to, že velká část pravidel ve své podstatě dává smysl (což ale méně platí o tom, jak je jejich plnění a dokládání nastaveno). Třeba jako pravidlo, že když někdo pracuje se zdraví nebezpečnými látkami, nesmí přitom ohrožovat své okolí.

Zdá se mi ale, že jsme si zvykli pravidla ignorovat či "švejkovat". Každý totiž asi snadno najde to, které pro něj nedává smysl. Ale nevím, jak pak vítá, když někdo jiný "švejkuje" pravidlo, které by naopak on chtěl, aby se dodržovalo. Nelze nepřipomenout, že to bylo i "švejkování", které zvýšilo náš katastrofální účet za pandemii...

To, že velcí stavebníci v Praze, a ti, co je mají kontrolovat, nejsou s to prokazatelně doložit, kam se poděly tuny velmi nebezpečného azbestu (více ZDE), ukazuje, jak špatně na tom v oblasti dodržování i těch zcela bezesporných pravidel jsme (a mimochodem, i to je "právní stát"). Již pár dní o tom "není slyšet" a doufám, že můj pocit, že také azbest byl (v duchu země a doby) "zašvejkován", je omyl.