Blížíme se již k pěti měsícům od největší ekologické katastrofy v ČR za poslední léta a stále máme více otázek nežli odpovědí. Tu nejdůležitější otázku, tedy kdo stojí za úhynem 40 tun ryb v této řece, si klade snad každý z nás. V současné době čekáme na výsledky vyšetřování Policie ČR, jisté informace měly být již zveřejněny koncem prosince. Bohužel. Stále neznáme viníka.

Ministr Brabec minulý týden potvrdil na Výboru pro ŽP, že se v současné době čeká právě na vyjádření Policie ČR, která by měla na základě stanoviska soudního znalce (a jeho posudku) rozhodnout do konce března, též prý vyjde ze strany ČIŽP obsáhlý souhrn postupů, který instituce v této věci provedla. Ovšem současná vyjádření soudního znalce pro média (a to i přes rozpor se zákonem, který ukládá znalcům mlčenlivost) transparenci procesu moc nepomáhají.

Zdá se, že jednou z příčin „nedobrání se řešení“ může být i chaotická a nekonzistentní reakce jednotlivých státních orgánů. Jelikož následné a neustálé omluvy za pochybení jasně ukazují na systémový problém při řešení tohoto typu situací.

Znečištění vodních toků u nás vyžaduje lepší postupy. Bečva totiž není jediný nevyřešený případ. A podle výročních zpráv ČIŽP není příčina znečištění zjištěna u více jak 1/3 havárií na vodních tocích v ČR (v roce 2019 až u 48 % případů).

Vyvstávají zde stále další a další otázky. Příkladem – je na místě zpřísnění limitů u práce s toxickými látky?
Či je na místě nutná úprava Vodního zákona, ve smyslu navýšení sankcí za mimořádná znečistění?

Nutně také potřebujeme jednotný postup k řešení ekologických havárií, kde budou jasně vymezeny kompetence jednotlivých úřadů, správců povodí, rybářů, hasičů a dalších zúčastněných. Aby se případy nevyšetřených havárií staly vyjímečnými.

Shrnutí nejdůležitějších bodů v případě “Bečva” najdete na mém webu ZDE.