Princip „právního státu“ a v praxi s ním spojená otázka „mezí vládnutí“ v zemi, která je členem Evropské Unie, se díky Maďarskému vetu (s podporou Polska a Slovinska) dostala možná po desítkách let, do popředí diskuse o budoucnosti EU.

Veto pro rozpočet a hlavně pro protikrizový "Next Generation EU" by znamenalo nejen rozpočtové provizorium, ale také konec nadějím na to, že již v lednu země dostanou zálohy na programy, kterými by měly pomoci podpořit oživení ekonomiky. Jedná se tedy o "velmi vysokou hru".

Občas zaznívá, že viníkem krize jsou ti, kteří "tuto novinku" chtějí. Ale stačí si přečíst prvních pár řádků Smlouvy o Evropské Unii, a na vysvětlení, proč vede obava o dodržování "právního státu" k návrhu na možnost zastavení plateb z unijního rozpočtu, hned narazíte.

Již ve druhém článku totiž stojí: “Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv.”

A s tím jak rostou obavy o to, aby základní kameny společné Evropy nebyly jen na papíře, přichází i snahy, silnější motivaci pro respekt k nim vytvořit.

Nejde tedy o bezvýznamný konflikt, ale o problém hluboký, jehož řešení může budoucnost našeho kontinentu hodně ovlivnit. A o tom je můj blog ZDE.