Pochválit vládu a úřady za to, co se jim v probíhající krizi povedlo, je úplně správné. A stejně tak je správné kritizovat to, co se (hrubě) nepovedlo.

Čeští politici, i ti, co nejsou ve fan klubu EU, zdůrazňují, jak důležitý je společný trh. Často mluví o tom, že je tím, na čem EU stojí (s tím by mnoho států nesouhlasilo), že ho je třeba rozvíjet (i zde by nepanoval bohužel jednotný názor) a nebo přinejmenším zachovat (zde je šance, naštěstí, větší).

V realitě, kdykoliv začne "venku bouřka", na to mnoho politiků hned zapomene. S velkou lehkostí mluvilo mnoho z nich o "zavírání hranic" během uprchlické krize a teď "uzavření hranic" bylo jedním z hlavních opatření vlády. Bohužel, z jednoho z hlavních bojovníků za společný trh jsme se stali jednou z nemnoha zemí, která v praxi fungování této ekonomicky zcela zásadní politiky vážně ochromila. V desítkách kilometrů dlouhých kolonách uvázly léky, zdravotní přístroje, potraviny, ale i běžné dodávky do firem či jejich vývozy. Další firmy tak navíc, k probíhající krizi, obdržely již zbytečný direkt.

Další, nemenší problém (na obou stranách hranice), je často neoprávněně striktní postoj k pendlerům, který ohrožuje na jedné straně hranice životní úroveň, na straně druhé služby či fungování firem.

To, že ministerstvo reagovalo na oprávněné stížnosti dopravců, je fajn, ale špatné je, že to úřadům nedochází jaksi automaticky.

PS: Lehkost, s jakou o zavřených hranicích mnoho čelních politiků mluví, může u mnoha lidí vyvolat strach. Strach z toho, že nás už zase někdo chce někam zavřít, možná si tím zcela pragmaticky jde pro potlesk mnoha lidí, kterým se dnešní svět nelíbí. Pokud ale zavírači uspějí, možná že brzy i jim dojde, že je to porážka i pro většinu z nich.