Ve volebním období, které pomalu končí, jste byl členem Výboru pro bezpečnost. Pro mnoho lidí je název výboru trochu tajemný. Jaká je prosím konkrétní náplň práce výboru? Čemu se výbor věnuje?

Výbor pro bezpečnost se zaměřuje především na problematiku vnitřní a vnější bezpečnosti státu. Ať už se jedná o veřejný pořádek, kybernetickou a energetickou bezpečnost státu, nebo fungováním všech složek integrovaného záchranného systému. Výbor se také zabývá financováním bezpečnostních složek. Všechna tato témata jsou pro mě důležitá, ale v souvislosti s pandemií koronaviru bych rád vyzdvihnul téma připravenosti integrovaného záchranného systému.

Cílem státu by mělo být poskytnout armádě, policii, hasičům to nejlepší vybavení, aby mohli zajistit bezpečnost našich občanů a v případě armády obranu našeho státu, v rámci kolektivní obrany NATO. Pandemie covid-19 však ukázala, že je nutné se mnohem více systematicky zaměřit na bezpečnost dodávek klíčových produktů a technologií. Zejména na začátku pandemie covid-19 bylo zcela zřejmé, že v krizi se každý stát stará primárně o sebe a nemůže se spoléhat na dodávky ze zahraničí. Nemusím připomínat, že několik měsíců nebyly k dostání roušky a lidé si je šili doma a solidárně si je rozdávali. I já jsem se zapojil do nákupu a rozdávání roušek a dalších ochranných pomůcek, zejména pro seniory.

Česká republika si zatím nedefinovala klíčové produkty a technologie, které je třeba si zajistit z domácích zdrojů, ať už od státních podniků nebo soukromých subjektů. Toto je téma, které bych chtěl prosazovat v příštím volebním období. Jinými slovy mým cílem je lepší příprava naší země na možné krize, a to i ve spolupráci se soukromým sektorem. Stačí se nyní podívat také na to, co se děje v Afghánistánu. To sledujeme všichni v přímém přenosu a je možná i další eskalace v podobě migrační krize. Zde musím opět poděkovat za profesionalitu a nasazení naší armády. Evakuaci našich lidí zvládla na jedničku. 

Co se týká dále bezpečnosti, velmi silné až osobní téma je pro mě také odškodnění obyvatel, kteří byli postiženi výbuchy muničních skladů ve Vrběticích. Jsem moc rád, že se po sedmi letech podařilo najít cestu, jak postižené odškodnit a tím jim také ukázat, že stát je tady pro ně.

Hovořil jste o nutnosti dodat našim ozbrojeným složkám co nejlepší výbavu, o negativních důsledcích uzavřených hranic a o nutnosti podpořit soběstačnost a zapojit soukromý sektor do krizového řízení. Jaký je v této souvislosti Váš názor na nedávný rozhovor Vašeho spolustraníka, pana poslance Růžičky, pro server Aktuálně, kde kritizuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a také Českou zbrojovku za to, že „rozbíjí svým jednáním a námitkami zbrojní koncepci policie“?

V tomto případě se s názory pana kolegy Růžičky rozhodně nemohu ztotožnit. Tato nařčení mě osobně velmi mrzí, protože Česká zbrojovka působí v mém regionu, tedy ve Zlínském kraji, kde je dlouhodobě jedním z největších zaměstnavatelů. Navíc ji pokládám za velmi moderní a konkurenceschopnou firmu a to v globálním měřítku. Věřím, že panu poslanci Růžičkovi záleží na dodržování zákonů. Koneckonců společně zasedáme v instituci, která zákony tvoří a schvaluje. Oba jsme také členy výboru pro bezpečnost, kde se zabýváme také problematikou související s Policií České republiky. Jeho pohoršení nad tím, že se ke způsobu, jakým policie pro své elitní jednotky nakupuje zbraně, vyjádřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, je pro mě velice zarážející.

Koncepce vyzbrojení policie nemůže být postavena na tom, že by obcházela zákon. Stejně tak nemůže být postavena na diskvalifikaci dalších dodavatelů, tím spíš z řad domácích výrobců. Bylo by to špatně i kvůli zajištění pro případy krizí, o čemž jsem hovořil před chvílí.

Jaký je Váš názor na rozhodnutí ÚOHS?