Dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

dovolte mi, abych připomněla pozměňovací návrh, který byl projednán v garančním výboru a vznikal v podstatě i ve spolupráci s Ministerstvem kultury. Jedná se v podstatě o technickou záležitost, ale dovolím si to znovu připomenout.

Od roku 2005 se v rámci právnických osob, které jsou samozřejmě někde vždy zachyceny, vytvořila jakási kategorie "evidovaná právnická osoba", která označuje, že to je právnická osoba, kterou zřizují církve nebo náboženské společnosti. Toto platí od roku 2005. A několik tisíc evidovaných právnických osob takto funguje.

V podstatě můžeme říci, že tento zákon, o kterém teď tady hovoříme a který se novelizuje, je zákon, který legislativně upravuje nezadatelné právo, jsme-li ve společnosti, která uznává svobodu náboženského vyznání, ale upravuje vlastně to konfesní právo. Existují církve a náboženské společnosti a v rámci těch církví se vlastně vytváří církevní právo i tam, kde to církev není. A k tomu musíme říct, že existuje tedy i nějaké právo, které se týká nekřesťanských, mimokřesťanských církví a v každé té církvi, což jsou křesťanské církve, a nebo náboženských společnostech, kterých mezi 44 registrovanými máme už celou čtvrtinu - patří tam třeba vyznavači buddhismu, islámu, judaismu, ale také nově pohanství - to jsou náboženské společnosti, které samozřejmě mají právo na to, jejich členové, aby uplatňovali svou svobodu náboženského vyznání, ale naprosto nepracují s pojmem církve, tak jak s tím pracují křesťanské církve.

Řeknu jenom takový příklad. Každý z vás, kdo udělal doktorát po vystudování práv, tak má titul JUDr., což znamená juris utriusque doctor neboli doktor obojího práva, čili práva civilního a církevního. A to je ale historický koncept, protože když se řeklo církevní právo, tak to automaticky evokovalo, že to je vázáno buď na římskokatolickou církev, ale dneska tedy to křesťanské vyznání je mnohem širší v mnoha denominacích. A teď se vracím tedy k tomu, co je v novele zákona.

Naše konfesní právo, což by byl rozhodně nejlepší název, zatím není takto nazýváno a je nazýváno tak složitě, že to je zákon o církvích a náboženských společnostech. Rozhodně by byl lepší název "konfesní právo", protože tím by se oddělilo církevní právo uvnitř církve řekněme římskokatolické a další upravená práva, která jsou v mimokřesťanských církvích. A nějak se dostalo do původního návrhu.