Jako o důležitém kroku prevence o této formě testování mluvili naši odborníci již na jaře, bohužel se s ní vyčkávalo až do poloviny listopadu, zatímco příslušní ministři odmítali opakované nabídky pomoci odborníků, kteří již tuto metodu zavedli bez čekání na centrální vládu. ČR mezitím prošla daleko těžší druhou vlnou nákazy. Nešťastná je navíc i forma centrálního nákupu a opakovaného plošného, místo individualizovaného testování. Tato zařízení mají dostatek odborného personálu, aby se uměla sama rozhodnout, jaký režim každé jedno zařízení potřebuje.

„Plošné testování v seniorských domech přichází pozdě. Mnoho těchto zařízení po celé České republice se již antigenními testy vybavilo a sama začala preventivně testovat. Jako příklad dobré praxe můžu uvést městská zařízení v Brně či Plzni. Nyní, po silné druhé vlně, kdy jsme v počtu úmrtí na milion obyvatel smutným premiantem v Evropě, přichází ministerstvo s vlastní plošnou formou testování, která má nejen špatně nastavená pravidla, ale i selhávající distribuci testů nakoupených bez soutěže od jednoho dodavatele. Na systém plošného testování navazuje také očkovací strategie ČR. Budeme chtít od vlády slyšet, jakým způsobem, od kterých dodavatelů a v jakém množství zajistila očkovací látky pro Českou republiku? Připravila vláda aktuální očkovací strategii pro očkování covid-19? Jak je zajištěna doprava očkovacích látek a jejich skladování?“ ptá se místopředseda ODS a poslanec Martin Kupka.

„Testování v domovech sociálních služeb má své opodstatnění, i když mělo přijít daleko dříve, ale povinnost opakovat testy každých pět dní může v současné situaci ohrozit péči o seniory. Kvůli onemocnění covid-19 mezi našimi pracovníky máme již nyní velký problém s nedostatkem personálu. Dle takto nastaveného intervalu přijdeme o další potřebné síly, protože pro obvyklou péči nebudeme moci počítat s těmi, kteří budou testovat. Jen co splní jednu testovací vlnu, budou se hned muset pustit do druhé. Plošné testování každých pět dní nemá logiku, zatěžuje pracovníky i klienty. Je to nesmysl po stránce personální i ekonomické. Stačilo by plošně otestovat dvakrát v průběhu 7 dnů a poté maximálně každých 14 dnů, ideálně již pouze dle potřebnosti na základě míry rizika, dispozičního uspořádání a logistiky zařízení,“ říká Vítězslav Schrek, kandidát na hejtmana Vysočiny s dlouholetými zkušenostmi z oblasti péče o seniory.

Problematickým se jeví též nákup samotných testů. Centrální způsob nákupu a nefungující distribuce celou věc zpomalil a pravděpodobně prodražil, což celou věc shazuje v očích veřejnosti. „Stát se musí přestat tvářit, že je vše schopen řešit sám a že nutně musí zařizovat vše centrálně, dokonce snad za pomoci armády či hasičského sboru. Stát má vytvořit podmínky, jako jsou rychlé finanční mechanizmy, aby si profesionálové, firmy, samosprávy a aktivní občané mohli zajistit vše včas. Mnoho kompetentních profesionálů již od léta převzalo řešení ze zemí, kde se tato praxe vyplatila. Tito lidé nečekali na to, až se státní správa a vláda probudí z letních prázdnin. Kvůli krokům vlády okolo centrálního nákupu však nyní musí tito lidé přešlapovat na místě a celý proces se tímto zpomalil a někde úplně zastavil,“ říká Jindřich Vobořil, který se podílel na testování v brněnských i plzeňských domech seniorů a dalších sociálních služeb.

„Zařízením není třeba nic plošně nařizovat, naopak se měl stát ptát na dobrou praxi a na jejím základě nechat jednat samotné ředitele domovů pro seniory. Situace je navíc v každém zařízení jiná – někde je výrazný problém s nákazou pouze mezi zaměstnanci a u obyvatel zařízení funguje karanténa, jinde je naopak situace tak vážná, že je masivní testování nutné,“ dodává Jindřich Vobořil.